SpaceX slaví. Dokázala letět se stejnou raketou do vesmíru už sedmkrát

Americká soukromá společnost SpaceX ve středu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu kolem Země už šestnáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. SpaceX při tom úspěšně využila první stupeň rakety Falcon 9, který na oběžnou dráhu vynesl náklad rekordně už posedmé. A poté ve čtvrtek dokázal úspěšně přistát, nic tedy nebrání tomu, aby letěl do kosmu znovu.

Dvoustupňový Falcon 9 odstartoval z vesmírného střediska na mysu Canaveral ve středu po třetí hodině ráno středoevropského času. Když splnil svůj úkol vynesením nákladu do stanovené výšky, přistál první stupeň rakety hladce na jedné ze dvou plujících plošin společnosti SpaceX v Atlantském oceánu.

Aktuálně kolem Země už krouží 955 družic Starlink. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout dostupnější přístup k vysokorychlostnímu internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech.

SpaceX původně počítala s počtem 1440 satelitů, ale již získala souhlas pro celkových 12 tisíc aparátů. Výhledově dokonce uvažuje o rozšíření sítě, která by pak mohla využívat až 30 tisíc družic.

Tento let byl pro SpaceX významný v několika ohledech. Předně šlo o úspěch v úsilí společnosti snížit náklady na lety do vesmíru opakovaným využíváním stejného zařízení. První stupeň Falconu 9 už tímto letem dokázal vystoupat do vesmíru posedmé.

Sedmý start stejné rakety SpaceX
Zdroj: SpaceX

Web Space.com poznamenal, že ve středu šlo o 67. let opakovaně využitých prvních stupňů raket Falcon 9. Přitom to byl celkově jubilejní stý start těchto vesmírných nosičů.

Kromě toho tato událost pro společnost SpaceX znamená již rekordní 23. vypuštění vlastní rakety během jednoho roku. Předešlý rekord, zaznamenaný v loňském roce, byl 21 startů.

Znovupoužití se vyplatí

Elon Musk poprvé naznačil, jak výhodné je vyrábět rakety, které jsou znovupoužitelné, na konferenci All Things Digital v roce 2013. Tehdy uvedl, že první stupeň rakety tvoří asi tři čtvrtiny celkové ceny. Tehdy se přitom cena letu rakety Falcon 9 pohybovala kolem 62 milionů dolarů.

O pět let později Musk přišel s novou kalkulací. Tehdy tvrdil, že cena jednoho letu Falconu se dá rozložit do čtyř kategorií:

  • 60 procent tvoří cena prvního stupně rakety
  • 20 procent tvoří horní stupně rakety
  • 10 procent tvoří cena kosmické lodě
  • 10 procent jsou náklady spojené se samotným startem

Analýza stanice CNBC tehdy popsala, že cena prvního stupně se tedy pohybuje kolem 37 milionů dolarů, v přepočtu asi 814 milionů korun. Jde ale jen o základ, mnohdy se náklady velmi liší, například mise pro americké vojenské letectvo přijdou asi na jedenapůlnásobek základní částky kvůli bezpečnostním opatřením.

Jen čistě výrobní náklady na jednu raketu jsou vysoké. V květnu 2020 dal Elon Musk rozhovor odbornému webu Aviation Week, kde popsal, že základní cena znovupoužití jedné rakety Falcon 9 je asi 15 milionů dolarů.

Z Muskových čísel vyplývá, že se úprava rakety vyplatí velmi rychle. Kolikrát ale může jedna raketa do vesmíru letět? Musk věří, že vlastně neexistuje žádná horní hranice. S technickým pokrokem se dá raketa, která se vrátí z mise, teoreticky opravovat a připravovat na další starty znovu a znovu. Podle serveru Spaceflight Now Musk věří, že nejnovější verze rakety by to mohla bez zásadních úprav dokázat desetkrát a při pravidelných opravách možná až stokrát.

Na Twitteru pak doplnil, že novější modely raket společnosti SpaceX se připravují na znovupoužití výrazně lépe než ty starší. „Vyčistit všech devět turbín Merlin (motory rakety Falcon 9) je obtížné. U Raptorů (nový typ motorů) je to mnohem jednodušší, a to přesto, že se jedná o mnohem složitější stroj.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...