Častá genetická porucha zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater desetinásobně. Týká se to jen mužů

U mužů, kteří trpí běžnou genetickou poruchou hemochromatózou, je podle velké nové studie desetkrát vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Výzkum doporučuje lépe na tuto chorobu testovat – mohlo by to zabránit zbytečnému vzniku rakoviny.

Hemochromatóza je v západním světě velmi časté onemocnění, které má dopad na více orgánů. Až doposud nebyla považovaná za zásadní zdravotní problém, nový výzkum ale naznačuje, že její důsledky by mohly být výrazně závažnější, než to vypadalo.

Nová studie popsala, že u více než sedmi procent mužů se dvěma kopiemi vadných genů pro hemochromatózu se ve věku do 75 let vyvine rakovina jater, zatímco v běžné populaci je to jen 0,6 procenta.

Ve Velké Británii, kde tento výzkum probíhal, má tyto vadné geny odhadem asi 175 tisíc mužů a chlapců evropského původu. Převládají zejména v pokrevních liniích zděděných po Keltech, a to znamená, že právě Velká Británie a části Severní Ameriky mají s hemochromatózou nejvíce problémů – zde je to dokonce vůbec nejčastější genetická porucha.

Studie financovaná britskou Radou pro lékařský výzkum přišla s řadou faktů, které podporují rozsáhlé včasné testování tohoto stavu. Už dříve stejný tým zjistil, že přítomnost dvojitě vadného genu pro hemochromatózu čtyřnásobně zvyšuje riziko onemocnění jater a zdvojnásobuje u seniorů riziko artritidy a křehkosti kostí. Způsobuje také vyšší riziko cukrovky a chronické bolesti.

Co ví věda o hemochromatóze a rakovině jater

Najít tuto nemoc není složité, v současné době jsou k dispozici spolehlivé testy pro identifikaci rizikových osob – ať už jde o krevní testy pro měření hladin železa nebo genetické testy. Příznaky této choroby mohou zahrnovat pocit dlouhodobé únavy, svalovou slabost a bolesti kloubů. Tyto komplikace jsou ale natolik obecné, že u řady pacientů bývají často chybně diagnostikovány jako obyčejné příznaky stárnutí.

Příčinou onemocnění je genetická porucha projevující se ve střevních buňkách. Ty způsobují nekontrolovatelně velké vstřebávání železa ze střeva do organismu. A protože tělo neumí železo moc dobře vylučovat, hromadí se v něm - v řadě orgánů, které nadbytkem železa trpí.

Hemochromatóza bývá závažnější u mužů, protože ženy jsou před ní částečně chráněny: při menstruaci a porodu se železo z těla vylučuje.

U většiny pacientů s rakovinou jater se nejprve objeví poškození jater, které často postupuje až do cirhózy. Jakmile je onemocnění diagnostikováno, léčí se procesem podobným darování krve několikrát ročně, aby se snížila hladina železa.

Doktorka Janice Atkinsová, která novou studii vedla, výsledky komentovala: „Vadné geny hemochromatózy jsou poměrně časté u lidí s evropskými předky a způsobují potenciálně smrtelná onemocnění, jako je rakovina jater. Bohužel je hemochromatóza často diagnostikována příliš pozdě – její dřívější odhalení by mohlo zabránit mnoha zbytečným nemocem.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 40 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...