Častá genetická porucha zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater desetinásobně. Týká se to jen mužů

U mužů, kteří trpí běžnou genetickou poruchou hemochromatózou, je podle velké nové studie desetkrát vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Výzkum doporučuje lépe na tuto chorobu testovat – mohlo by to zabránit zbytečnému vzniku rakoviny.

Hemochromatóza je v západním světě velmi časté onemocnění, které má dopad na více orgánů. Až doposud nebyla považovaná za zásadní zdravotní problém, nový výzkum ale naznačuje, že její důsledky by mohly být výrazně závažnější, než to vypadalo.

Nová studie popsala, že u více než sedmi procent mužů se dvěma kopiemi vadných genů pro hemochromatózu se ve věku do 75 let vyvine rakovina jater, zatímco v běžné populaci je to jen 0,6 procenta.

Ve Velké Británii, kde tento výzkum probíhal, má tyto vadné geny odhadem asi 175 tisíc mužů a chlapců evropského původu. Převládají zejména v pokrevních liniích zděděných po Keltech, a to znamená, že právě Velká Británie a části Severní Ameriky mají s hemochromatózou nejvíce problémů – zde je to dokonce vůbec nejčastější genetická porucha.

Studie financovaná britskou Radou pro lékařský výzkum přišla s řadou faktů, které podporují rozsáhlé včasné testování tohoto stavu. Už dříve stejný tým zjistil, že přítomnost dvojitě vadného genu pro hemochromatózu čtyřnásobně zvyšuje riziko onemocnění jater a zdvojnásobuje u seniorů riziko artritidy a křehkosti kostí. Způsobuje také vyšší riziko cukrovky a chronické bolesti.

Co ví věda o hemochromatóze a rakovině jater

Najít tuto nemoc není složité, v současné době jsou k dispozici spolehlivé testy pro identifikaci rizikových osob – ať už jde o krevní testy pro měření hladin železa nebo genetické testy. Příznaky této choroby mohou zahrnovat pocit dlouhodobé únavy, svalovou slabost a bolesti kloubů. Tyto komplikace jsou ale natolik obecné, že u řady pacientů bývají často chybně diagnostikovány jako obyčejné příznaky stárnutí.

Příčinou onemocnění je genetická porucha projevující se ve střevních buňkách. Ty způsobují nekontrolovatelně velké vstřebávání železa ze střeva do organismu. A protože tělo neumí železo moc dobře vylučovat, hromadí se v něm - v řadě orgánů, které nadbytkem železa trpí.

Hemochromatóza bývá závažnější u mužů, protože ženy jsou před ní částečně chráněny: při menstruaci a porodu se železo z těla vylučuje.

U většiny pacientů s rakovinou jater se nejprve objeví poškození jater, které často postupuje až do cirhózy. Jakmile je onemocnění diagnostikováno, léčí se procesem podobným darování krve několikrát ročně, aby se snížila hladina železa.

Doktorka Janice Atkinsová, která novou studii vedla, výsledky komentovala: „Vadné geny hemochromatózy jsou poměrně časté u lidí s evropskými předky a způsobují potenciálně smrtelná onemocnění, jako je rakovina jater. Bohužel je hemochromatóza často diagnostikována příliš pozdě – její dřívější odhalení by mohlo zabránit mnoha zbytečným nemocem.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje pořád intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 5 mminutami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 1 hhodinou

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 2 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 18 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 19 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 21 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 22 hhodinami

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.