Vědci připravují encyklopedii zápachů i vůní, které čichali naši předkové

Vědci chtějí přiblížit pachy, které jsou spjaté s minulostí. Díky nově vznikající encyklopedii tak současníci budou mít možnost se seznámit s historií a významem jednotlivých vůní, jež provázely životy našich předků.

Vědci, historici a odborníci na umělou inteligenci z Velké Británie a některých dalších evropských zemí oznámili, že znovu naleznou vůně a pachy typické pro období od 16. do počátku 20. století.

Tříletý projekt pojmenovaný Odeuropa začne v lednu roku 2021. Vyčleněno na něj bylo celkem 2,8 milionu eur. Nejprve se vědci pomocí umělé inteligence zaměří na to, jak pachy a jejich kontexty popisují historické texty. Zanalyzují také, které aromatické předměty se vyskytují například na dobových obrazech. 

„Když se podíváte do textů vytištěných v Evropě od roku 1500, najdete v nich spoustu odkazů na vůně – od kadidla až po tabák,“ vysvětlil podle serveru The Guardian William Tullett z University of Anglia Ruskin v Cambridge, jeden z členů výzkumného týmu.

On-line encyklopedie

Získané poznatky následně experti využij k vytvoření on-line encyklopedie evropských pachů. Mimo jiné bude obsahovat historii konkrétních vůní i popis míst, která s nimi byla spjata.

Podle Tulletta je jedním z hlavních cílů projektu zdůraznit, jak se v průběhu času měnil význam a rozšíření jednotlivých vůní.

„Například tabák je komoditou, která se do Evropy dostala v 16. století. Zprvu tak představovala velmi exotický druh vůně. Poté se však na kontinentě rozšířila a bežně jste její pach mohli ucítit v mnoha městech,“ popsal Tullett. „V osmnáctém století si už lidé aktivně stěžovali třeba na užívání tabáku v divadlech,“ dodal.

Encyklopedie také současníkům umožní známé pachy zařadit do historických souvislostí. Příkladem může být rozmarýn, který byl velmi rozšířený v 16. a 17. století, protože se používal jako prostředek proti moru.

Do budoucna vědci chtějí ve spolupráci s chemiky a parfuméry pachové vzorky obnovit a rozeslat do evropských muzeí. Tam by mohly pomoct návštěvníkům lépe nasát atmosféru minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 30 mminutami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 2 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 3 hhodinami
Načítání...