Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá zvláštní strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd.
Toto chování bylo dosud více popsáno jen u rostlin v náročnějších podmínkách. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis New Phytologist.
Vědci u 330 druhů bylin mírného pásma zkoumali, jestli se v přezimujících pupenech tvoří listy, květy či květenství. Zjistili, že až 34 procent rostlin mělo již založené květy, u některých se plně vyvinuly. Tato strategie jim podle odborníků umožňuje na jaře kvést jako první a mít jarní opylovače jenom pro sebe. Rychlost růstu jim často pomáhá i na místech, kde je sezona vhodná k růstu velmi krátká, tedy například v podrostu opadavých listnatých lesů či ve vysoké nadmořské výšce.
Význam objevu pro českou přírodu
„Schopnost rostlin připravit se na novou vegetační sezonu předvytvořením (preformací) květů v pupenech je poměrně dlouhou dobu známa u rostlin s krátkou vegetační sezonou, například u druhů tundry a vysokohorských oblastí. V našich podmínkách však byla popsána jen u několika málo jarních cibulovin,“ popsala Renáta Schnablová z Oddělení populační ekologie BÚ. „Naše práce tak představuje první rozsáhlou studii pokrývající široké spektrum ekologicky a fylogeneticky odlišných bylin,“ dodala.
Výzkum ukázal, že vývoj květů v pupenech ještě před zimou je poměrně častý u rodů Alchemilla (kontryhel), Carex (ostřice), Euphorbia (pryšec), Geranium (kakost), Primula (prvosenka), Pulmonaria (plicník). Přestože se preformace květů vyskytla u druhů s různými velikostmi genomu, převládala především u těch s velkými genomy a zároveň velkými jádry.
Takové rostliny mají podle vědců nižší rychlost dělení buněk a tuto nevýhodu může částečně vyvážit to, že jejich buňky jsou větší, a tudíž jejich tělo potřebuje dělení méně. U rostlin s velkými genomy na jaře podle BÚ převažuje růst zvětšováním stávajících buněk přijímáním vody nad růstem v důsledku dělení buněk.
Na výzkumu se podíleli Lin Chuang z Univerzity Karlovy (UK) a univerzity v Tchaj-čou v Číně, Jitka Klimešová a Tomáš Herben z BÚ a UK a Petr Šmarda z Masarykovy univerzity.
