Pandemií bude přibývat a budou horší než covid. Můžeme jim ale předejít, tvrdí zpráva

Pandemie se budou v dalších letech objevovat častěji, budou se rychleji šířit a budou také více škodit světovému hospodářství a budou zabíjet více lidí než covid-19. Varuje před tím nová zpráva o biologické rozmanitosti a pandemiích – situace se podle ní nezmění, pokud nedojde k zásadní změně globálního přístupu k infekčním nemocem.

Odborníci, které oslovil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), se shodli, že uniknout éře pandemií je sice možné, ale že to bude vyžadovat zásadně odlišný posun v přístupu: od reakce k prevenci.

Covid-19 je přinejmenším šestou globální zdravotní pandemií od chřipkové pandemie z roku 1918. Přestože je jeho původcem virus přenášený zvířaty, stejně jako všechny předchozí pandemie byl jeho vznik zcela způsoben lidskou činností, uvádí zpráva zveřejněná ve čtvrtek. Experti přitom odhadují, že u savců a ptáků se vyskytuje dalších asi 1,7 milionu v současnosti nepopsaných druhů virů, přitom až 850 tisíc by mohlo mít schopnost nakazit lidi.

„Příčina pandemie covidu-19 ani jiné moderní pandemie není žádným velkým tajemstvím,“ uvedl Peter Daszak, prezident Ekologické aliance a předseda semináře IPBES.

„Lidské činnosti, které způsobují změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také vyvolávají pandemické riziko prostřednictvím svých dopadů na naše životní prostředí. Změny ve způsobu využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství a neudržitelný obchod, výroba i spotřeba narušují přírodu a zvyšují kontakt mezi volně žijícími živočichy, dobytkem, patogeny a lidmi. A to je cesta k pandemiím,“ upozornil Daszak.

Kde je řešení?

Pandemické riziko lze výrazně snížit omezením lidských činností, které způsobují ztrátu biologické rozmanitosti, větším zachováním chráněných oblastí a opatřeními, která snižují neudržitelné využívání oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí. To omezí kontakt volně žijících živočichů a lidí a pomůže zabránit přelévání nových chorob, uvádí zpráva.

„Vědecké důkazy nám ukazují, že zpráva je nakonec pozitivní,“ řekl Daszak. „Máme stále větší schopnost předcházet pandemiím – ale způsob, jakým se s nimi nyní vypořádáváme, tuto schopnost do značné míry ignoruje. Náš přístup fakticky stagnuje: stále spoléháme na pokusy o potlačení a kontrolu nemocí poté, co se objeví, nejčastěji prostřednictvím vakcín a terapií. Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje mnohem větší zaměření na prevenci místo reakce,“ dodal.

„To, že lidská činnost dokázala tak zásadně změnit naše přirozené prostředí, není nutně negativní. Poskytuje totiž také přesvědčivý důkaz o naší schopnosti řídit změnu potřebnou ke snížení rizika budoucích pandemií – a zároveň prospívá ochraně přírody a zmírňuje změnu klimatu,“ představuje svou vizi IPBES.

Zpráva uvádí, že spoléhání se na reakce poté, co se nemoci objeví, je „pomalá a nejistá cesta“, která je navíc drahá a poškozuje ekonomiku i kvalitu lidských životů.

Zpráva také nabízí řadu politických možností, které by pomohly snížit a řešit riziko pandemie. Mezi ně patří například omezení obchodování s divokými zvířaty, lepší koordinace mezinárodních pandemických plánů nebo dosažení větší potravinové bezpečnosti a snížení lovu volně žijících živočichů.