V Brazílii se letos méně kácí pralesy. O to víc jich ale pohltily požáry, ukazují satelity

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Podle údajů, které zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE), přišel amazonský prales v prvních devíti měsících letošního roku o zhruba sedm tisíc kilometrů čtverečních plochy. To je velikost srovnatelná přibližně s rozlohou Jihomoravského kraje. Rozsah odlesňování je tak letos o zhruba deset procent nižší než v roce 2019, kdy byl zaznamenán jedenáctiletý rekord.

Méně se kácí, víc hoří

Podle INPE se ale zvýšil počet požárů. Od ledna do konce září jeho satelity zaregistrovaly 76 030 ohnisek, což je o 14 procent více než v loňském roce. V některých oblastech je počet požárů nejvyšší od doby, kdy začal být veden tento druh statistiky.

Kritici brazilského prezidenta Jaira Bolsonara poukazují, že za jeho vlády se odlesňování v Amazonii zvýšilo. V loňském roce prales přišel o více než 10 tisíc kilometrů čtverečních plochy. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 34,5 procenta více. Bolsonaro, který se ujal úřadu v lednu loňského roku, argumentuje, že data za loňský rok jdou na vrub politikám předchozích vlád. Jeho vláda se prý o prales stará příkladně, nechce ale podkopat ekonomický rozvoj amazonského regionu.

Ochrana amazonského pralesa se na konci září stala důvodem roztržky mezi brazilským prezidentem a americkým kandidátem na prezidenta Joem Bidenem. Kandidát za Demokratickou stranu vyzval Brazílii, aby přestala ničit pralesy, jinak latinskoamerická země bude „čelit vážným ekonomickým následkům“. Bolsonaro označil kritiku za „zbabělé vyhrožování“. Zájem o amazonský deštný prales ze strany zahraničních zemí je podle Bolsonara finančně motivovaný a je za ním také snaha podrýt brazilskou suverenitu.

Kolaps pralesa pocítí celá planeta

Na začátku října popsali vědci v odborném časopise Nature Communications, že amazonský prales se ocitl na hraně záhuby. Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu.

„Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky takové, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany,“ uvádí autor studie a badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal. K přeměně na savanu může dojít v případě, že úhrn srážek bude nadále klesat a průměrné teploty stoupat kvůli emisi skleníkových plynů.

Badatelé upozornili, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu. Nedostatečné srážky pak vedou k oslabení a úhynu stromů a snížené schopnosti adaptace pralesa.

„Je to začarovaný kruh: při nižší ploše pralesa je i méně srážek, díky čemuž se zvyšuje sucho, je více požárů a v konečném důsledku ubývá stromů,“ dodává další autor studie Ingo Fetzer. Obnova pralesa za proměněných klimatických podmínek je podle simulací, které vědci vypočítali, velice obtížná a trvala by desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...