Koktejl enzymů rozkládá plasty rychle a ekologicky. Přináší naději na svět nezamořený odpadem

Vědci našli „koktejl“ enzymů, který je schopný odbourávat umělé hmoty šestkrát rychleji než doposud. Podle autorů objevu by se mohlo jednat o revoluci v ekologické likvidaci a recyklaci plastů.

Už před několika lety objev enzymu nazvaného PETase nadchnul vědce. Tehdy se ukázalo, že jeden druh bakterií se živí plasty, konkrétně polyethylentereftalátem známým pod zkratkou PET.

Bakterie to dokáží díky specializovanému enzymu, bílkovině, pomocí níž umělou hmotu rozkládají. Vědcům se podařilo tento proces popsat a enzym využít pro laboratorní experimenty, v nichž se povedlo plast pomocí syntetizovaného enzymu ničit.

Nyní stejný tým popsal druhý enzym jménem MHETase, který za stejným účelem tato bakterie využívá. A když ho smísili s enzymem PETase, vznikl „koktejl“, jenž dokáže plasty rozkládat extrémně rychle, až šestinásobnou rychlostí původního enzymu.

Oba enzymy rozkládají PET na jeho základní stavební kameny, což znamená, že se dá tento plast vlastně téměř dokonale recyklovat, aniž by unikal do životního prostředí.

Podle autorů studie je to nesmírně důležité, protože právě PET je nejpoužívanější umělou hmotou. Vyrábí se z něj plastové lahve, oblečení i koberce – a v přírodě mu trvá stovky let, než se přirozenou cestou rozloží. Enzym PETase tento přirozený proces urychlí ze staletí na pouhé dny.

Výhodou tohoto procesu je, že je nízkoenergetický – není potřeba nic pálit, ani zahřívat. Řada procesů, které se pro recyklaci zvažovaly, jsou energeticky náročné, a mají tedy vysokou uhlíkovou stopu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 40 mminutami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...