Koktejl enzymů rozkládá plasty rychle a ekologicky. Přináší naději na svět nezamořený odpadem

Vědci našli „koktejl“ enzymů, který je schopný odbourávat umělé hmoty šestkrát rychleji než doposud. Podle autorů objevu by se mohlo jednat o revoluci v ekologické likvidaci a recyklaci plastů.

Už před několika lety objev enzymu nazvaného PETase nadchnul vědce. Tehdy se ukázalo, že jeden druh bakterií se živí plasty, konkrétně polyethylentereftalátem známým pod zkratkou PET.

Bakterie to dokáží díky specializovanému enzymu, bílkovině, pomocí níž umělou hmotu rozkládají. Vědcům se podařilo tento proces popsat a enzym využít pro laboratorní experimenty, v nichž se povedlo plast pomocí syntetizovaného enzymu ničit.

Nyní stejný tým popsal druhý enzym jménem MHETase, který za stejným účelem tato bakterie využívá. A když ho smísili s enzymem PETase, vznikl „koktejl“, jenž dokáže plasty rozkládat extrémně rychle, až šestinásobnou rychlostí původního enzymu.

Oba enzymy rozkládají PET na jeho základní stavební kameny, což znamená, že se dá tento plast vlastně téměř dokonale recyklovat, aniž by unikal do životního prostředí.

Podle autorů studie je to nesmírně důležité, protože právě PET je nejpoužívanější umělou hmotou. Vyrábí se z něj plastové lahve, oblečení i koberce – a v přírodě mu trvá stovky let, než se přirozenou cestou rozloží. Enzym PETase tento přirozený proces urychlí ze staletí na pouhé dny.

Výhodou tohoto procesu je, že je nízkoenergetický – není potřeba nic pálit, ani zahřívat. Řada procesů, které se pro recyklaci zvažovaly, jsou energeticky náročné, a mají tedy vysokou uhlíkovou stopu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...