Dosud želvám nejvíc škodili turisté a výstavba. Teď nastupuje klimatická hrozba

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Organizace MEDASSET, jejíž vědce citovala agentura Reuters, upozornila, že na vzestupu hladiny moře a častějších a také prudších bouřích se podílí klimatická změna. Všechny tyto faktory značně ovlivňují prostředí, v němž želvy kladou svá vejce.

„Letošní rok je podivný. Kvůli změnám klimatu panuje velmi nezvyklé počasí. Jsme svědky extrémních jevů, často je silný vítr, velké vlny zalévají pláže. Myslím, že jsme přišli o mnoho (želvích) hnízd,“ řekla mořská bioložka Myrulla Hadjichristoforuvá, která má na starosti ochranu želv na kyperském ministerstvu rybolovu.

Vzedmuté moře bývalo údajně běžné zhruba dvakrát za letní období, teď je to i jednou za čtrnáct dní, někdy i za týden.

Rizik pro želvy přibývá

Vylíhnuté želvy může na jejich cestě k moři zmást umělé světlo nebo koleje vyjeté pneumatikami aut. Když zůstanou dlouho na slunci, hrozí jim smrt a mohou se stát kořistí lišek. V moři je navíc ohrožují ptáci či ryby.

Podle vědců má oteplování vliv na pohlaví želv, za horka se totiž rodí víc samiček. Přílišné teplo také komplikuje líhnutí.

I v případě, že hnízda zůstanou neporušena, jen málo želv přežije cestu do moře. „Z každého tisíce mláďat, kterým se to podaří, do dospělosti přežijí jedna nebo dvě želvy. Ty se pak vrátí na pláž, kde se narodily, aby tam nakladly vlastní vejce,“ vysvětlila Hadjichristoforuvá.

Kypr je domovem dvou ohrožených želvích druhů, konkrétně karety zelenavé a karety obecné. V kyperském okrese Pafos je pro želvy chráněná oblast Lara, která se táhne asi deset kilometrů podél pobřeží. Hnízda jsou tam ochráněná klecemi a místa, kde se želvy líhnou, oplocená. Díky úsilí ochránců se tam podařilo zvýšit počet želvích hnízd na současných 2000 ze 300, která tam bývala před čtyřmi desítkami let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 16 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 18 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 19 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 23 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...