Lék pro kočky by mohl pomoci i proti covidu. Jeho testy už míří do klinické fáze

Výzkumníci z Kanady se připravují ke spuštění klinických testů přípravku, který se běžně používá pro léčení koronavirů u koček. Na základě jejich výzkumů se totiž zdá, že by mohl být stejně účinný i proti novému koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc covid-19.

„Během dvou měsíců výzkumu nám výsledky ukázaly, že tento lék je účinný v tom, že efektivně potlačuje množení viru SARS-CoV-2 v napadených buňkách,“ uvedla profesorka biochemie Joanne Lemieuxová, která výzkum vedla.

Jedná se o takzvaný inhibitor proteázy, tedy látku, která viru brání v tom, aby se replikoval. A virus, který se nemůže množit, umírá. Proteázy jsou klíčem k mnoha tělesným funkcím a bývají častým cílem pro léčiva, která pomáhají proti širokému spektru zdravotních problémů – od rakoviny po HIV.

Lék s příběhem

Tento lék vědci poprvé studovali po epidemii SARS roku 2003, v jeho vývoji se pak pokračovalo, když se ukázalo, že umí léčit i koronavirus, který postihuje a mnohdy i zabíjí kočky. Protože všechny koronaviry mají mnoho společných vlastností, dalším logickým krokem bylo podívat se na to, jestli by přípravek nemohl pomáhat i proti covidu-19.

Výsledky teď vědci vydali v recenzovaném vědeckém časopise Nature Communications. Protože všechny studie o covidu se zveřejňují ještě před recenzním řízením, zaujal tento výzkum už tisíce expertů.

Zřejmě oprávněně, výsledky v laboratorním prostředí jsou totiž velmi nadějné. I kdyby se ale nakonec ukázalo, že v reálném lidském těle není tento přípravek zdaleka tolik účinný jako ve zkumavce, vědci by nebyli zklamaní. Už samotné studium mechanismů jeho vlivu by totiž mohlo pomoci, vědci se díky němu dozvěděli spoustu důležitých informací o vlastnostech nového koronaviru i jeho podobnosti s těmi kočičími. A navíc je mechanismus účinku léku natolik obecný, že by šel v případě neúspěchu dále vylepšovat.

Výzkum, který spěchá

Profesorka Lemieuxová se ale ničeho takového nebojí – laboratorní výsledky jsou totiž natolik přesvědčivé, že může okamžitě začít i klinický výzkum. „Normálně platí, že aby lék mohl vstoupit do klinické fáze, musí proběhnout nejprve laboratorní výzkum a pak ještě testy na zvířatech,“ uvedla vědkyně. Podle ní je ale v tomto případě možné pokusy na zvířecích modelech vynechat – protože se látka už řadu let na kočkách používá, jsou její účinky (i ty vedlejší) dobře známé. „Díky tomu máme dostatek velmi silných dat, která nám umožňují vrhnout se do klinického výzkumu,“ dodala vědkyně.

Vědci už si také zajistili spolupráci s velkou farmaceutickou společností, která by v případě úspěchu při testech zajistila výrobu dostatečného množství léku pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025
Načítání...