Lék pro kočky by mohl pomoci i proti covidu. Jeho testy už míří do klinické fáze

Výzkumníci z Kanady se připravují ke spuštění klinických testů přípravku, který se běžně používá pro léčení koronavirů u koček. Na základě jejich výzkumů se totiž zdá, že by mohl být stejně účinný i proti novému koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc covid-19.

„Během dvou měsíců výzkumu nám výsledky ukázaly, že tento lék je účinný v tom, že efektivně potlačuje množení viru SARS-CoV-2 v napadených buňkách,“ uvedla profesorka biochemie Joanne Lemieuxová, která výzkum vedla.

Jedná se o takzvaný inhibitor proteázy, tedy látku, která viru brání v tom, aby se replikoval. A virus, který se nemůže množit, umírá. Proteázy jsou klíčem k mnoha tělesným funkcím a bývají častým cílem pro léčiva, která pomáhají proti širokému spektru zdravotních problémů – od rakoviny po HIV.

Lék s příběhem

Tento lék vědci poprvé studovali po epidemii SARS roku 2003, v jeho vývoji se pak pokračovalo, když se ukázalo, že umí léčit i koronavirus, který postihuje a mnohdy i zabíjí kočky. Protože všechny koronaviry mají mnoho společných vlastností, dalším logickým krokem bylo podívat se na to, jestli by přípravek nemohl pomáhat i proti covidu-19.

Výsledky teď vědci vydali v recenzovaném vědeckém časopise Nature Communications. Protože všechny studie o covidu se zveřejňují ještě před recenzním řízením, zaujal tento výzkum už tisíce expertů.

Zřejmě oprávněně, výsledky v laboratorním prostředí jsou totiž velmi nadějné. I kdyby se ale nakonec ukázalo, že v reálném lidském těle není tento přípravek zdaleka tolik účinný jako ve zkumavce, vědci by nebyli zklamaní. Už samotné studium mechanismů jeho vlivu by totiž mohlo pomoci, vědci se díky němu dozvěděli spoustu důležitých informací o vlastnostech nového koronaviru i jeho podobnosti s těmi kočičími. A navíc je mechanismus účinku léku natolik obecný, že by šel v případě neúspěchu dále vylepšovat.

Výzkum, který spěchá

Profesorka Lemieuxová se ale ničeho takového nebojí – laboratorní výsledky jsou totiž natolik přesvědčivé, že může okamžitě začít i klinický výzkum. „Normálně platí, že aby lék mohl vstoupit do klinické fáze, musí proběhnout nejprve laboratorní výzkum a pak ještě testy na zvířatech,“ uvedla vědkyně. Podle ní je ale v tomto případě možné pokusy na zvířecích modelech vynechat – protože se látka už řadu let na kočkách používá, jsou její účinky (i ty vedlejší) dobře známé. „Díky tomu máme dostatek velmi silných dat, která nám umožňují vrhnout se do klinického výzkumu,“ dodala vědkyně.

Vědci už si také zajistili spolupráci s velkou farmaceutickou společností, která by v případě úspěchu při testech zajistila výrobu dostatečného množství léku pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 17 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 22 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 23 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.