Lék pro kočky by mohl pomoci i proti covidu. Jeho testy už míří do klinické fáze

Výzkumníci z Kanady se připravují ke spuštění klinických testů přípravku, který se běžně používá pro léčení koronavirů u koček. Na základě jejich výzkumů se totiž zdá, že by mohl být stejně účinný i proti novému koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc covid-19.

„Během dvou měsíců výzkumu nám výsledky ukázaly, že tento lék je účinný v tom, že efektivně potlačuje množení viru SARS-CoV-2 v napadených buňkách,“ uvedla profesorka biochemie Joanne Lemieuxová, která výzkum vedla.

Jedná se o takzvaný inhibitor proteázy, tedy látku, která viru brání v tom, aby se replikoval. A virus, který se nemůže množit, umírá. Proteázy jsou klíčem k mnoha tělesným funkcím a bývají častým cílem pro léčiva, která pomáhají proti širokému spektru zdravotních problémů – od rakoviny po HIV.

Lék s příběhem

Tento lék vědci poprvé studovali po epidemii SARS roku 2003, v jeho vývoji se pak pokračovalo, když se ukázalo, že umí léčit i koronavirus, který postihuje a mnohdy i zabíjí kočky. Protože všechny koronaviry mají mnoho společných vlastností, dalším logickým krokem bylo podívat se na to, jestli by přípravek nemohl pomáhat i proti covidu-19.

Výsledky teď vědci vydali v recenzovaném vědeckém časopise Nature Communications. Protože všechny studie o covidu se zveřejňují ještě před recenzním řízením, zaujal tento výzkum už tisíce expertů.

Zřejmě oprávněně, výsledky v laboratorním prostředí jsou totiž velmi nadějné. I kdyby se ale nakonec ukázalo, že v reálném lidském těle není tento přípravek zdaleka tolik účinný jako ve zkumavce, vědci by nebyli zklamaní. Už samotné studium mechanismů jeho vlivu by totiž mohlo pomoci, vědci se díky němu dozvěděli spoustu důležitých informací o vlastnostech nového koronaviru i jeho podobnosti s těmi kočičími. A navíc je mechanismus účinku léku natolik obecný, že by šel v případě neúspěchu dále vylepšovat.

Výzkum, který spěchá

Profesorka Lemieuxová se ale ničeho takového nebojí – laboratorní výsledky jsou totiž natolik přesvědčivé, že může okamžitě začít i klinický výzkum. „Normálně platí, že aby lék mohl vstoupit do klinické fáze, musí proběhnout nejprve laboratorní výzkum a pak ještě testy na zvířatech,“ uvedla vědkyně. Podle ní je ale v tomto případě možné pokusy na zvířecích modelech vynechat – protože se látka už řadu let na kočkách používá, jsou její účinky (i ty vedlejší) dobře známé. „Díky tomu máme dostatek velmi silných dat, která nám umožňují vrhnout se do klinického výzkumu,“ dodala vědkyně.

Vědci už si také zajistili spolupráci s velkou farmaceutickou společností, která by v případě úspěchu při testech zajistila výrobu dostatečného množství léku pro veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...