Grónské ledovce se už neobnoví, varuje nová studie

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

Psí spřežení brodící se vodou v Grónsku
Zdroj: ČTK/AP/Steffen M. Olsen

„Pořád přicházíme o více ledu, než kolik jsme ho získali díky nahromadění sněhu v lepších letech,“ upozorňuje Michalea Kingová, geoložka z Ohijské státní univerzity a vedoucí autorka studie. Situace v oblasti severního pólu podle ní může ovlivnit i další regiony. „To, co se stane v polárních oblastech, nezůstává v polárních oblastech,“ varuje Kingová.

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

Grónsko naznačuje další vývoj světa 

„Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý,“ říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.

Arktida se v uplynulých 30 letech oteplovala nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa. Objem ledu kolem severního pólu dosáhl v červenci tohoto roku svého minima za posledních 40 let, připomínají autoři výzkumu.

Voda uvolněná táním z ledovců v Grónsku přeje lodní dopravě i těžbě fosilních paliv a dalších zdrojů. Vědci ale ze ztráty ledu radost nemají. Podle studie bude nyní ke zvětšení masy ledového příkrovu docházet jen v jednom roce za každých sto let, zatímco v letech před rokem 2000 byly šance na zvětšení masy ještě padesátiprocentní.

Snižování emisí s cílem zpomalit klimatické změny ale má podle vědců pořád smysl. I když se již nepodaří obnovit ledovou masu, která dříve v Grónsku pokrývala dva miliony kilometrů čtverečních, zpomalení růstu průměrné globální teploty může zpomalit odtávání ledu a zvyšování hladiny oceánů.