Nová studie popsala, že jiné hvězdy mohou mít až sedm planet podobných Zemi. A to naznačuje, že potenciálně obyvatelných světů může být podstatě víc, než se čekalo. Naše Sluneční soustava má ale podle stejného výzkumu smůlu – existenci dalších světů se životem brání Jupiter.
Ve vesmíru může existovat překvapivé množství obyvatelných planet. U jedné hvězdy by to mohlo být až sedm
Pátrání po životě se soustřeďuje na takzvané obyvatelné zóny – to jsou oblasti kolem hvězdy, které umožňují existenci oceánů s tekutou vodou. Právě ony jsou podmínkou pro život v podobě, v jaké si ho vědci dokážou představit.
Nová práce vydaná v odborném časopise Astronomical Journal studovala hvězdnou soustavu Trappist-1, která má Zemi podobné planety, všechny v obyvatelné zóně své hvězdy. „Její výzkum mě přiměl uvažovat nad tím, kolik je maximální možný počet obyvatelných planet, jež mohou být kolem jedné hvězdy – a proč má zrovna naše Sluneční soustava jen jednu,“ uvedl autor práce Stephen Kane. „Myslím, že to není moc fér,“ dodal.
Jeho tým vytvořil modelový systém, který dokázal simulovat planety nejrůznějších rozměrů obíhající kolem hvězd. Součástí byl algoritmus počítající gravitační síly hvězdy vůči planetám i planet vůči sobě.
Z této analýzy vyplývá, že by mohly existovat i hvězdné systémy, které mají až sedm planet v obyvatelné zóně. A hvězdy podobné našemu Slunci by mohly mít šest planet s oceánem obsahujím tekutou vodu.
Sedm planet a víc už ne
„Pokud by planet bylo více než sedm, pak by se dostaly příliš blízko k sobě a to by destabilizovalo jejich oběžné dráhy,“ popsal Kane. Současně se tím vysvětluje, proč je naše Sluneční soustava tak pustá: více planet je možných u soustav, kde jsou oběžné dráhy spíše kruhové než eliptické.
Významnou roli hraje také Jupiter; tato obří planeta má totiž dvouapůlnásobnou hmotnost než všechny ostatní planety Sluneční soustavy dohromady. A to má dopad na oběžné dráhy ostatních těles, které kolem Slunce obíhají, což pak způsobuje, že náš hvězdný systém nemá dostatek planet v obyvatelné zóně.
Vesmír plný života?
Astronomové znají jen několik hvězdných soustav, které mají více planet v obyvatelné zóně. Nový výzkum ale pomáhá soustředit se při hledání života na hvězdy, které mají pravděpodobnost vyšší. A právě po nich chce nyní Kaneův tým pátrat pomocí speciálních dalekohledů, jako je například Habitable Exoplanet Observatory, který bude specializovaný právě na hledání obyvatelných exoplanet.
Profesor Kane pomohl tímto výzkumem odhalit jednu takovou hvězdu, na kterou by se teleskopy měly zaměřit. Jmenuje se Beta CVn a leží od Země z hlediska kosmických vzdáleností jen kousek, pouhých 27 světelných let. Ví se o ní, že nemá planetu podobnou Jupiteru, takže by mohla hostit o to více obyvatelných světů.
Vědci chtějí v těchto analýzách pokračovat, zejména vytvářením dalších modelů. V nich by chtěli studovat chemické vlastnosti exoplanet v obyvatelných zónách – to by mohlo opět zúžit výběr hvězd, u kterých se má po životě pátrat.
A současně by to mohlo pomoci ukázat, jak se vyvíjela naše planeta, když se na ní život zrodil, a také jak by o něj mohla jednou přijít. „I když víme, že Země byla obyvatelná po většinu své existence, zůstává mnoho otázek ohledně ideálních podmínek a jejich vývoje i specifických příčin, které za těmito změnami jsou,“ dodal Kane.
