Rusko chce mít jako první očkování proti covidu. Schváleno může být už za dva týdny

Rusko chce být první zemí, která schválí očkování proti novému koronaviru. Podle stanice CNN se tak může stát během příštích dvou týdnů. Ruská agentura TASS potvrdila, že průmyslová výroba vakcíny se plánuje už na letošní září.

V Rusku pracuje na vývoji očkování proti covidu-19 několik laboratoří. Nejdále je moskevský Gamalejův institut, který chce podle CNN požádat o schválení vakcíny k 10. srpnu. Pokud uspěje, měla by být použitelná pro veřejnost, přičemž jako první by ji měli dostal zdravotníci. 

„Je to jako Sputnik,“ uvedl Kirill Dmitriev, který vede nadaci, jež vývoj očkování financuje. „Američané byli tak překvapení, když poprvé uslyšeli pípat družici Sputnik. A s očkováním to bude stejné, Rusko ho bude mít jako první,“ dodal.

Rusko zatím nezveřejnilo žádná vědecká data k této vakcíně, nebyla zatím ani rozsáhleji testována. Všechny údaje by podle ruské strany měly být dostupné pro experty z celého světa do poloviny srpna. Přitom ještě ani neskončila druhá fáze testování – ta by měla být dovršena k 3. srpnu. Třetí fáze testování by měla probíhat současně s očkováním zdravotníků. Podle ruské agentury TASS by tyto zkoušky měly probíhat asi na 1600 osobách.

Očkovací látku bylo možné připravit tak rychle proto, že jde o upravenou vakcínu používanou proti jiným nemocem. Stejný přístup přitom zvolily i další vědecké týmy po celém světě. Například americká Moderna pracuje s přípravkem původně vyvíjeným proti jinému smrtícímu koronaviru MERS.

Dobrovolníky, na nichž byla ruská vakcína v prvních dvou fázích vyzkoušena, dodala armáda. Vedoucí projektu Alexander Ginsburg informoval CNN, že aby prokázal bezpečnost vakcíny, nechal se jí už sám naočkovat.

Využívá, podobně jako řada jiných testovaných přípravků, oslabený lidský adenovirus, který dopraví látku do buněk, ale sám se pak už v těle nemnoží. Počítá se s tím, že bude zapotřebí dvou očkování, aby bylo dostatečně účinné.

Rusko a koronavirus

V Rusku přibylo za poslední den dalších 5509 osob nakažených covidem-19 a 129 pacientů s touto nemocí zemřelo. Zatímco počet nakažených v porovnání s předchozím dnem stoupl o více než 500 případů, počet obětí naopak klesl ze 169, které země ohlásila ve středu.

Rusko zůstává čtvrtou nejpostiženější zemí světa. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse tu dosáhla bilance nakažených celkového počtu 827 509, z nichž 13 650 zemřelo.

Svět spěchá k vakcíně

V současnosti je ve vývoji několik desítek vakcín, několik jich už vstoupilo do třetí fáze - tedy testování na tisícovkách dobrovolníků. To je případ oxfordské vakcíny, americké očkovací látky od firmy Moderna nebo čínské vakcíny, která je již testována v armádě. 

Vývoj vakcíny je vždy velmi složitý a není až do posledních okamžiků jisté, zda bude dostatečně účinná a současně i bezpečná. Ani Rusko se proto nespoléhá jen na výše popsanou látku, ale pracuje ještě na další. Za tou stojí Výzkumné centrum Vektor, které podle ruské agentury TASS už začalo s klinickými testy. Měly by být dokončené přibližně v září letošního roku, během stejného měsíce by mělo proběhnout schválení a výroba by mohla začít už v říjnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...