Z antarktického dna uniká metan, varují vědci. Pandemie jim brání ve výzkumu

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

Vědci jsou už delší dobu přesvědčeni, že pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy se nachází velké množství metanu. Předpokládají, že vznikl z rozkládajících se řas pod sedimentem mořského dna. Pravděpodobně tam leží velmi dlouho, zřejmě miliony let.

Protože se ale planeta kvůli vlivu člověka zahřívá, odborníci mají strach, že dojde k uvolnění metanu do atmosféry. Pokud by takový scénář nastal, je podle vědeckých modelů možné, že unikne tolik metanu, že se planeta zahřeje na vyšší teplotu, než na jakou je lidský druh schopný se adaptovat.

Podivný únik

Vědci ale upozorňují, že únik metanu v této oblasti neproběhl v části oceánu, která by se oteplovala. Jeho příčinu tedy zatím nejsou schopni vysvětlit. A další záhada se týká reakce podmořských mikrobů. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že když se v jiných částech mořského dna začne uvolňovat metan, proniknou do této oblasti mikroorganismy, které se touto látkou živí. Zabrání tím skleníkovému plynu proniknout na povrch, a tedy do atmosféry.

V oblasti Cinder Cones ale metan uniká ze dna už nejméně pět let, zatím se tam však mikrobi konzumující tento plyn neobjevili. Látka se tak téměř jistě dostává do atmosféry a přispívá k zesílení skleníkového efektu, jenž zrychluje klimatickou změnu.

Podle autorů nového výzkumu to naznačuje, že pokud se kvůli ohřívání oceánu začne z jiné části mořského dna v Antarktidě uvolňovat metan, mikrobi se nemohou do takové oblasti dostat dostatečně rychle, aby zabránili vzniku obrovského množství plynu a jeho proniknutí do atmosféry.

Vědci plánují pokračovat v monitorování Cinder Cones i v dalších letech. Prohlašují, že bádání může trvat tak dlouho, dokud se mikrobi nedostanou do metanových ložisek. Nicméně i v této oblasti se projevila pandemie nového koronaviru a experti tak tento výzkum musejí prozatím odložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 24 mminutami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 2 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
včera v 10:02

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...