Antarktida je zasažena lidskou činností víc, než se předpokládalo, ukazuje výzkum

Lidstvo ovlivnilo přírodu už v téměř celé Antarktidě, zjistili vědci. Nejvíce zasažené jsou podle nich oblasti bez ledu a pobřeží, kde se nachází většina biodiverzity. Výzkum publikoval prestižní časopis Nature.

Antarktida je považována za jednu z největších nedotčených zbývajících divočin na Zemi. Od svého formálního objevu před 200 lety se však kontinent postupně stal dějištěm působení člověka.

Jak velká část Antarktidy zůstala člověkem dosud nedotčena, se pokusil změřit mezinárodní tým vědců. „Zmapovali jsme 2,7 milionu záznamů o lidské činnosti v letech 1819 až 2018 napříč celou Antarktidou,“ přiblížil podle webu EurekAlert! spoluautor výzkumu Bernard Coetzee z Wits University v Jihoafrické republice. Jedním z cílů vědců bylo určit rozsah zbývajících oblastí divočiny. 

Výzkumníci přitom došli k závěru, že s výjimkou některých velkých oblastí převážně ve střední části Antarktidy lze známky lidského působení nalézt už téměř všude. I když mnoho navštívených míst ovlivnil člověk pouze zanedbatelně, přesto vědci zaznamenali negativní dopady na tamní biodiverzitu.

„Zjistili jsme, že i světadíl, který často bývá považován za vzdálený, se stal dějištěm rozsáhlé lidské činnosti. A to zejména v oblastech bez ledu a na pobřeží, kde se nachází většina biologické rozmanitosti,“ dodal Coetzee.

Je potřeba vyhlásit nové chráněné oblasti, vyzývá vědkyně

Studie například vypočítala, že pouze 16 procent významných ptačích území se nachází v zanedbatelně zasažených oblastech. Pouze menšina z téměř nedotčených částí kontinentu navíc patří do speciálně chráněných oblastí.

Dále vědci došli k závěru, že místa, která člověk svou činností do vysoké míry ovlivil – například tam, kde se staví výzkumné stanice nebo kam míří turisté – se často překrývají s oblastmi důležitými pro biodiverzitu.

„I když situace na první pohled příliš slibně nevypadá, výsledky naší studie ukázaly, že existuje řada příležitostí rychle jednat a vyhlásit nové chráněné oblasti,“ zdůraznila hlavní autorka výzkumu Rachel Leihyová z Monash School of Biological Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...