Antarktida je zasažena lidskou činností víc, než se předpokládalo, ukazuje výzkum

Lidstvo ovlivnilo přírodu už v téměř celé Antarktidě, zjistili vědci. Nejvíce zasažené jsou podle nich oblasti bez ledu a pobřeží, kde se nachází většina biodiverzity. Výzkum publikoval prestižní časopis Nature.

Antarktida je považována za jednu z největších nedotčených zbývajících divočin na Zemi. Od svého formálního objevu před 200 lety se však kontinent postupně stal dějištěm působení člověka.

Jak velká část Antarktidy zůstala člověkem dosud nedotčena, se pokusil změřit mezinárodní tým vědců. „Zmapovali jsme 2,7 milionu záznamů o lidské činnosti v letech 1819 až 2018 napříč celou Antarktidou,“ přiblížil podle webu EurekAlert! spoluautor výzkumu Bernard Coetzee z Wits University v Jihoafrické republice. Jedním z cílů vědců bylo určit rozsah zbývajících oblastí divočiny. 

Výzkumníci přitom došli k závěru, že s výjimkou některých velkých oblastí převážně ve střední části Antarktidy lze známky lidského působení nalézt už téměř všude. I když mnoho navštívených míst ovlivnil člověk pouze zanedbatelně, přesto vědci zaznamenali negativní dopady na tamní biodiverzitu.

„Zjistili jsme, že i světadíl, který často bývá považován za vzdálený, se stal dějištěm rozsáhlé lidské činnosti. A to zejména v oblastech bez ledu a na pobřeží, kde se nachází většina biologické rozmanitosti,“ dodal Coetzee.

Je potřeba vyhlásit nové chráněné oblasti, vyzývá vědkyně

Studie například vypočítala, že pouze 16 procent významných ptačích území se nachází v zanedbatelně zasažených oblastech. Pouze menšina z téměř nedotčených částí kontinentu navíc patří do speciálně chráněných oblastí.

Dále vědci došli k závěru, že místa, která člověk svou činností do vysoké míry ovlivil – například tam, kde se staví výzkumné stanice nebo kam míří turisté – se často překrývají s oblastmi důležitými pro biodiverzitu.

„I když situace na první pohled příliš slibně nevypadá, výsledky naší studie ukázaly, že existuje řada příležitostí rychle jednat a vyhlásit nové chráněné oblasti,“ zdůraznila hlavní autorka výzkumu Rachel Leihyová z Monash School of Biological Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 14 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...