Antarktida je zasažena lidskou činností víc, než se předpokládalo, ukazuje výzkum

Lidstvo ovlivnilo přírodu už v téměř celé Antarktidě, zjistili vědci. Nejvíce zasažené jsou podle nich oblasti bez ledu a pobřeží, kde se nachází většina biodiverzity. Výzkum publikoval prestižní časopis Nature.

Antarktida je považována za jednu z největších nedotčených zbývajících divočin na Zemi. Od svého formálního objevu před 200 lety se však kontinent postupně stal dějištěm působení člověka.

Jak velká část Antarktidy zůstala člověkem dosud nedotčena, se pokusil změřit mezinárodní tým vědců. „Zmapovali jsme 2,7 milionu záznamů o lidské činnosti v letech 1819 až 2018 napříč celou Antarktidou,“ přiblížil podle webu EurekAlert! spoluautor výzkumu Bernard Coetzee z Wits University v Jihoafrické republice. Jedním z cílů vědců bylo určit rozsah zbývajících oblastí divočiny. 

Výzkumníci přitom došli k závěru, že s výjimkou některých velkých oblastí převážně ve střední části Antarktidy lze známky lidského působení nalézt už téměř všude. I když mnoho navštívených míst ovlivnil člověk pouze zanedbatelně, přesto vědci zaznamenali negativní dopady na tamní biodiverzitu.

„Zjistili jsme, že i světadíl, který často bývá považován za vzdálený, se stal dějištěm rozsáhlé lidské činnosti. A to zejména v oblastech bez ledu a na pobřeží, kde se nachází většina biologické rozmanitosti,“ dodal Coetzee.

Je potřeba vyhlásit nové chráněné oblasti, vyzývá vědkyně

Studie například vypočítala, že pouze 16 procent významných ptačích území se nachází v zanedbatelně zasažených oblastech. Pouze menšina z téměř nedotčených částí kontinentu navíc patří do speciálně chráněných oblastí.

Dále vědci došli k závěru, že místa, která člověk svou činností do vysoké míry ovlivil – například tam, kde se staví výzkumné stanice nebo kam míří turisté – se často překrývají s oblastmi důležitými pro biodiverzitu.

„I když situace na první pohled příliš slibně nevypadá, výsledky naší studie ukázaly, že existuje řada příležitostí rychle jednat a vyhlásit nové chráněné oblasti,“ zdůraznila hlavní autorka výzkumu Rachel Leihyová z Monash School of Biological Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...