Černé díře poprvé zmizela korona. A pak se nečekaně vrátila

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Jde o bezprecedentní událost, kterou vědci nemají s čím srovnávat, a nejsou zatím schopní vysvětlit, co bylo příčinou změny. Pracují ale s podezřením, že za to může hvězda, která spadla do gravitační pasti černé díry. A během svého pádu způsobila, že se společně s ní do černé díry propadly také částice v okolí jejího horizontu událostí – vypadá to, jako by je s sebou strhla a zničila tak zářivou koronu neboli korunu.

Výsledek byl velmi nápadný. Během jediného roku se jasnost této černé díry zmenšila desetitisícinásobně. „Takovou změnu jasnosti bychom očekávali v horizontu tisíciletí nebo dokonce milionů let,“ uvedla Erin Karová, profesorka fyziky na Massachusettském technologického institutu (MIT), která výzkum vedla. „Ale u tohoto objektu se to stalo během jediného roku. A stalo se třeba, že jasnost poklesla za osm hodin stonásobně – něco takového je zcela neznámé a neuvěřitelné,“ dodala astrofyzička.

Poté, co korona zmizela, pokračovali překvapení astronomové v dalším sledování černé díry a brzy se ukázalo, že se to vyplatilo; světelná korona se totiž začala obnovovat. Černá díra zřejmě začala znovu přitahovat materiál ze svého okolí a během pouhých několika měsíců se u černé díry objevila nová korona, podobně jasná jako ta původní.

„Je to asi poprvé, co jsme pozorovali, jak korona zmizela a pak se znovu zase zformovala. A my to viděli vlastně v přímém přenosu,“ popsala profesorka Karová. Podle vědkyně to může pomoci s lepším pochopením toho, jak vypadají a probíhají procesy v okolí černých děr.

Co se děje v kosmické pračce

V březnu 2018 zaznamenal systém ASSASN pozoruhodně silný záblesk z aktivního galaktického jádra 1ES 1927+654 – v jeho středu se nachází supermasivní černá díra. Přístroje si všimly, že se jasnost tohoto objektu zvýšila čtyřicetinásobně.

To vědce zaujalo, takže tímto směrem namířili více přístrojů, včetně teleskopu NICER, který je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici. Ty odhalily, jak světlo kolem černé díry po prvotním záblesku rychle pohasíná – až zmizelo úplně a černá díra se stala opravdu černou a neviditelnou.

Astrofyzici z MIT věří, že model pohlcené hvězdy by tohle všechno vysvětloval; gravitace černé díry by nejprve roztrhala hvězdu na kusy, což by krátkodobě zvýšilo jasnost korony. Ale pád materiálu hvězdy za horizont událostí by vedl k narušení magnetických polí v okolí natolik, že by nemohla udržovat koronu.

Vědci chtějí tento kosmický objekt i nadále sledovat – pokud u něj dojde k dalším nečekaným změnám, mohlo by to dosavadní hypotézy rychle rozbít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.