Černé díře poprvé zmizela korona. A pak se nečekaně vrátila

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Jde o bezprecedentní událost, kterou vědci nemají s čím srovnávat, a nejsou zatím schopní vysvětlit, co bylo příčinou změny. Pracují ale s podezřením, že za to může hvězda, která spadla do gravitační pasti černé díry. A během svého pádu způsobila, že se společně s ní do černé díry propadly také částice v okolí jejího horizontu událostí – vypadá to, jako by je s sebou strhla a zničila tak zářivou koronu neboli korunu.

Výsledek byl velmi nápadný. Během jediného roku se jasnost této černé díry zmenšila desetitisícinásobně. „Takovou změnu jasnosti bychom očekávali v horizontu tisíciletí nebo dokonce milionů let,“ uvedla Erin Karová, profesorka fyziky na Massachusettském technologického institutu (MIT), která výzkum vedla. „Ale u tohoto objektu se to stalo během jediného roku. A stalo se třeba, že jasnost poklesla za osm hodin stonásobně – něco takového je zcela neznámé a neuvěřitelné,“ dodala astrofyzička.

Poté, co korona zmizela, pokračovali překvapení astronomové v dalším sledování černé díry a brzy se ukázalo, že se to vyplatilo; světelná korona se totiž začala obnovovat. Černá díra zřejmě začala znovu přitahovat materiál ze svého okolí a během pouhých několika měsíců se u černé díry objevila nová korona, podobně jasná jako ta původní.

„Je to asi poprvé, co jsme pozorovali, jak korona zmizela a pak se znovu zase zformovala. A my to viděli vlastně v přímém přenosu,“ popsala profesorka Karová. Podle vědkyně to může pomoci s lepším pochopením toho, jak vypadají a probíhají procesy v okolí černých děr.

Co se děje v kosmické pračce

V březnu 2018 zaznamenal systém ASSASN pozoruhodně silný záblesk z aktivního galaktického jádra 1ES 1927+654 – v jeho středu se nachází supermasivní černá díra. Přístroje si všimly, že se jasnost tohoto objektu zvýšila čtyřicetinásobně.

To vědce zaujalo, takže tímto směrem namířili více přístrojů, včetně teleskopu NICER, který je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici. Ty odhalily, jak světlo kolem černé díry po prvotním záblesku rychle pohasíná – až zmizelo úplně a černá díra se stala opravdu černou a neviditelnou.

Astrofyzici z MIT věří, že model pohlcené hvězdy by tohle všechno vysvětloval; gravitace černé díry by nejprve roztrhala hvězdu na kusy, což by krátkodobě zvýšilo jasnost korony. Ale pád materiálu hvězdy za horizont událostí by vedl k narušení magnetických polí v okolí natolik, že by nemohla udržovat koronu.

Vědci chtějí tento kosmický objekt i nadále sledovat – pokud u něj dojde k dalším nečekaným změnám, mohlo by to dosavadní hypotézy rychle rozbít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...