V zatopených jeskyních na Yucatanu našli archeologové důkazy o pravěkém dole na okr – barvivo, které se používalo už na úsvitu lidstva. Tento objev pomáhá vysvětlit, proč pradávní obyvatelé Ameriky jeskyně vyhledávali.
Lidé, kteří žili na poloostrově Yucatán před asi 11 tisíci lety, vyhledávali ložiska okru v podzemních jeskyních a těžili ho tam. Nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science Advances dokázal také popsat způsob, jakým to člověk tehdy dělal: odlomenými stalaktity používanými jako kladiva odtloukl vápencovou vrstvu, aby se tak dostal k okru pod ním.
Jde o první takový objev nejen z Yucatanu, ale dokonce z celé Ameriky. Podle analýzy radio-karbonovou metodou pochází těžba z doby mezi 12 až 10 tisíci lety před naším letopočtem. Tehdy ještě byly jeskyně, dnes nazývané cenoty, ležící na území mexického státu Quintana Roo suché – asi tři tisíce let poté je ale zatopilo moře a dnes jsou již přístupné pouze s použitím potápěčského vybavení.
Právě místní potápěči na pozoruhodné místo přezdívané „La Mina“ (neboli důl) upozornili už před třemi roky archeology. Od té doby tu probíhal výzkum, jehož výsledky byly nyní publikovány.
Magický okr
O významu okru pro pravěké kultury se ví už dlouho. V Evropě ho používali neandrtálci už před více než 100 tisíci lety pro zdobení svých hrobů, právě okrem byly malovány slavné jeskynní malby v jeskyních Altamira a Lascaux.
Využití našel i později, ve starověku. V Egyptě a Mezopotámii, ale také v Řecku i Římě si okrem nejrůznějších odstínů barvily ženy tváře, středověká malba ho zase potřebovala pro výrazné barvy.
Okr je ve skutečnosti zemitý pigment žluté až červené barvy; jedná se o druh jílu s různým obsahem oxidu železa – čím více železa je v něm obsaženo, tím červenější má zbarvení.
Podvodní archeologie
Zatopené jeskyně v Quintana Roo se staly pro archeology pokladem. Nesmírně komplexní systém chodeb, šachet a dómů přírodního původu vydal jedny z nejstarších nálezů kultur v celé Americe. Právě zde byla objevena kostra člověka přezdívaná Naia pocházející z doby před 13 tisíci lety. Celkem v tomto komplexu našli vědci deset lidských koster.
Až doposud ale nebylo úplně jasné, co zde pravěcí lidé hledali – je možné, že to byl úkryt, ve hře bylo mnoho dalších hypotéz. Nový nález naznačuje, že jedním z hlavních důvodů mohl být právě okr a jeho bohatá naleziště, která zde byla objevena.
Ti, kdo se pro něj do podzemních labyrintů vydávali, to museli považovat za něco velmi důležitého – tyto expedice totiž musely být značně rizikové. Archeologové totiž popsali, že ty nejužší chodby, jimiž se museli při výzkumu proplétat, byly široké jen 70 centimetrů. Nejvzdálenější místa, kde byly nalezeny stopy po těžbě okru, navíc ležela až 650 metrů od vstupu do jeskynního systému.
Tento jíl se tu těžil nejméně dva tisíce let, jeskyně byly ale opuštěny ještě tisíce let předtím, než je zatopila voda. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit, k čemu okr na Yucatanu sloužil – možností je více. Od jiných kultur je známo, že kromě barviva býval využíván také na ochranu před slunečními paprsky, jako přírodní repelent proti hmyzu či na zpracování kůží i jako lék.
