V Číně se mezi prasaty šíří chřipkový virus. Nová studie varuje před případným přenosem na člověka

Mezinárodní vědecký tým studoval vepře v Číně a zjistil, že zvířata jsou stále častěji infikována chřipkovým kmenem, který má potenciál přeskočit na člověka. Podle vědců je žádoucí věnovat tomuto problému intenzivní pozornost.

Když jednoho vepře nakazí více kmenů chřipky, snadno si mezi sebou mohou vyměnit geny. Nová studie se věnovala chřipkovému viru G4, který je unikátní svým původem – kombinuje v sobě totiž tři genetické linie.

Jedna z nich je podobná kmenům chřipky u evropských a asijských ptáků, druhou je kmen H1N1, který způsobil pandemii roku 2009, a třetí je severoamerický kmen H1N1 kombinující geny ptačí, lidské i prasečí chřipky.

Znepokojivá je varianta G4 zejména proto, že jejím jádrem je virus ptačí chřipky, vůči němuž nemají lidé imunitu. „Z dat to vypadá, že tento virus je připravený na to, aby se objevil u lidí,“ komentoval výsledky práce evoluční biolog Edward Holmes. „Je jasné, že tuto situaci je třeba pečlivě sledovat,“ dodal.

Výzkum čínských prasat

Tento výzkum trval několik let a spočíval v analýze odběrů vzorků od téměř třiceti tisíc prasat z deseti čínských provincií. Vědci našli celkem 179 virů prasečí chřipky, většina z nich byla právě typu G4. „Od roku 2016 viru G4 rychle přibývá, nyní je hlavním genotypem mezi prasaty v nejméně deseti čínských provinciích,“ uvedli autoři.

Hlavní autor výzkumu, čínský vědec Sun Chung-lej, považuje tento virus za hrozbu, protož v sobě nyní zahrnuje geny z pandemického kmene H1N1 – a to by mohlo umožnit jeho adaptaci, která by umožnila přenos z člověka na člověka. Ta zatím není možná, ale podle Sun Chung-leje se to může stát. Je proto zapotřebí zlepšit dohled nad jatkami i vepříny v Číně.

Chřipka je mobilní virus

Viry chřipky se často jsou schopné přenést z prasat na lidi, ale většina se pak nepřenáší mezi lidmi. Vědci zatím prokázali dva případy, kdy se kmen G4 dokázal přenést na člověka, ale oba skončily bez další transmise na jiné lidi. „Praděpodobnost, že tato konkrétní varianta způsobí pandemii, je nízká,“ uvádí evoluční bioložka Martha Nelsonová, která se na prasečí chřipkové viry specializuje.

Současně ale upozorňuje, že o viru pandemické chřipky H1N1 také nikdo nevěděl, dokud se roku 2009 neobjevil – a přitom i on přeskočil na lidi z prasat. „Chřipka nás umí překvapit,“ říká Nelsonová. „A je tu riziko, že v době covidu-19 zanedbáme chřipku nebo další hrozby,“ dodala.

Čína je největším producentem vepřového, v zemi se chová asi 500 milionů prasat. Podle Nelsonové je sice nová studie důležitá, ale ani její impozantní rozsah není schopen situaci přesněji popsat – v podstatě to podle ní ani není vzhledem k velikosti tohoto podnikání možné.

Autoři studie doporučují, aby se začalo pracovat na očkování proti kmeni G4, a to jak pro lidi, tak i pro prasata. Technicky by to nemělo být obtížné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 16 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...