V Číně se mezi prasaty šíří chřipkový virus. Nová studie varuje před případným přenosem na člověka

Mezinárodní vědecký tým studoval vepře v Číně a zjistil, že zvířata jsou stále častěji infikována chřipkovým kmenem, který má potenciál přeskočit na člověka. Podle vědců je žádoucí věnovat tomuto problému intenzivní pozornost.

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Jindřich Mynařík

Když jednoho vepře nakazí více kmenů chřipky, snadno si mezi sebou mohou vyměnit geny. Nová studie se věnovala chřipkovému viru G4, který je unikátní svým původem – kombinuje v sobě totiž tři genetické linie.

Jedna z nich je podobná kmenům chřipky u evropských a asijských ptáků, druhou je kmen H1N1, který způsobil pandemii roku 2009, a třetí je severoamerický kmen H1N1 kombinující geny ptačí, lidské i prasečí chřipky.

Znepokojivá je varianta G4 zejména proto, že jejím jádrem je virus ptačí chřipky, vůči němuž nemají lidé imunitu. „Z dat to vypadá, že tento virus je připravený na to, aby se objevil u lidí,“ komentoval výsledky práce evoluční biolog Edward Holmes. „Je jasné, že tuto situaci je třeba pečlivě sledovat,“ dodal.

Výzkum čínských prasat

Tento výzkum trval několik let a spočíval v analýze odběrů vzorků od téměř třiceti tisíc prasat z deseti čínských provincií. Vědci našli celkem 179 virů prasečí chřipky, většina z nich byla právě typu G4. „Od roku 2016 viru G4 rychle přibývá, nyní je hlavním genotypem mezi prasaty v nejméně deseti čínských provinciích,“ uvedli autoři.

Hlavní autor výzkumu, čínský vědec Sun Chung-lej, považuje tento virus za hrozbu, protož v sobě nyní zahrnuje geny z pandemického kmene H1N1 – a to by mohlo umožnit jeho adaptaci, která by umožnila přenos z člověka na člověka. Ta zatím není možná, ale podle Sun Chung-leje se to může stát. Je proto zapotřebí zlepšit dohled nad jatkami i vepříny v Číně.

Chřipka je mobilní virus

Viry chřipky se často jsou schopné přenést z prasat na lidi, ale většina se pak nepřenáší mezi lidmi. Vědci zatím prokázali dva případy, kdy se kmen G4 dokázal přenést na člověka, ale oba skončily bez další transmise na jiné lidi. „Praděpodobnost, že tato konkrétní varianta způsobí pandemii, je nízká,“ uvádí evoluční bioložka Martha Nelsonová, která se na prasečí chřipkové viry specializuje.

Současně ale upozorňuje, že o viru pandemické chřipky H1N1 také nikdo nevěděl, dokud se roku 2009 neobjevil – a přitom i on přeskočil na lidi z prasat. „Chřipka nás umí překvapit,“ říká Nelsonová. „A je tu riziko, že v době covidu-19 zanedbáme chřipku nebo další hrozby,“ dodala.

Čína je největším producentem vepřového, v zemi se chová asi 500 milionů prasat. Podle Nelsonové je sice nová studie důležitá, ale ani její impozantní rozsah není schopen situaci přesněji popsat – v podstatě to podle ní ani není vzhledem k velikosti tohoto podnikání možné.

Autoři studie doporučují, aby se začalo pracovat na očkování proti kmeni G4, a to jak pro lidi, tak i pro prasata. Technicky by to nemělo být obtížné.