Nový výzkum ukázal, že výrazně růžovější plameňáci jsou agresivnější než jejich soupeři s méně jasnými barvami peří. Projevuje se to zejména při krmení.
Vědci při tomto výzkumu vycházeli z pozorování plameňáků malých při krmení. Ukázalo se, že když spolu tito ptáci soupeří o potravu, mají ti nejvíce zbarvení tendenci ty ostatní nejčastěji a nejsilněji odstrkovat. Týká se to samic i samců tohoto druhu.
Na studii pracovali přírodovědci z Exeterské univerzity. Ti také popsali, že nejvíce spolu plameňáci zápolí, když mají potravu na jednom malém místě. Tohoto poznatku by se dalo podle nich využít v řadě zoologických zahrad, kde by se mohl změnit způsob krmení – snížilo by to agresivitu ptáků při boji o jídlo.
Komplikovaní ptáci
„Plameňáci žijí ve velkých skupinách se složitými sociálními strukturami,“ popsal autor studie Paul Rose z Exeterské univerzity. „A barva v tom hraje důležitou roli. Pochází z karotenoidů v jejich potravě; tou jsou u plameňáků malých především řasy, které filtrují z vody. Zdravý plameňák, který se správně a dostatečně živí, má při krmení více energie i času na to, aby byl dominantní a agresivní,“ dodává biolog.
Nedávno v jiném výzkumu vědci prokázali, že plameňáci mají velmi složité sociální vazby, navazují přátelství a vztahy, ale také mají své nepřátele.
Vědci popsali, že plameňáci nejraději tráví čas ve společnosti „nejbližších přátel“, tedy ve skupinách o počtu čtyř až pěti zvířat. Výzkum dále odhalil, že tyto klany se vyhýbají jiným skupinám, s nimiž moc dobře nevycházejí. Během pozorování se nepodařilo najít jediného plameňáka-individualistu, který by nebyl součástí žádné skupiny, ale povedlo se přijít na několik „sociálně přelétavých“ ptáků, kteří byli naopak součástí několika kolektivů.
Výsledky na čtyřech hejnech plameňáků jsou velmi pozoruhodné zejména proto, že o této struktuře se zatím příliš nevědělo. Plameňáci byli pokládáni za značně uniformní tvory; jejich obří hejna mohou mít až dva miliony členů.
