Nevídaný hon za očkováním na koronavirus. Vědců a peněz se sešlo nejvíc v dějinách

Parametry závodu o vakcínu proti novému typu koronaviru přináší naději na úspěch v rekordním čase, píše The New York Times. Zapojilo se přes sto vědeckých týmů na celém světě a do výzkumu tečou rekordní finanční prostředky. Není divu: úspěch bude znamenat pohádkové zisky. Jako s každou vakcínou se však není radno radovat předčasně. Ostatně SARS a MERS velmi příbuzné novému koronaviru jsou bez očkovací látky i po letech intenzivního výzkumu.

Vizualizace nového koronaviru
Zdroj: Pixabay

Pouhé měsíce po identifikaci nového koronaviru se rozběhla řada projektů výzkumu očkování. Látka schopná ochránit lidstvo by vrátila život do normálních kolejí a ukončila nutnost omezování společenských kontaktů i další opatření těžce dopadající na hospodářství většiny zemí.

Tempo výzkumu je nevídané. Společnosti jako Inovio nebo Pfizer už začaly s testy na lidech. Podobně jsou na tom výzkumníci v Oxfordu, kteří říkají, že by látku pro nouzové použití mohli mít hotovou už v září. Firma Moderna oznámila vlastní slibné výsledky, i když nepublikovala žádná data. V Izraeli zase vyvinuli látku, která uspěla v testech na opicích. Výzkum vakcín přitom běžně trvá roky nebo i desetiletí.

Používají se tradiční přístupy i metody, které dosud žádnou vakcínu nevyprodukovaly. A tlak na rychlost přináší zkracování všech součástí komplexní a náročné práce. „Pokus vměstnat celý proces vývoje vakcíny do roku nebo roku a půl je naprosto nevídaný,“ potvrzuje virolog Dan Barouch pro NYT. „Pokud se to podaří, bude to nejrychlejší program v dějinách,“ dodává.

Vědci čerpají optimismus ze dvou skutečností. Za prvé nový koronavirus zřejmě mutuje jen velmi pomalu, což zvyšuje šanci, že případnou vakcínu nepřelstí brzy. Za druhé má nový koronavirus unikátní tvar s „výrůstky“, které by se mohl imunitní systém naučit snadno rozpoznávat.

Jenže podobné „výrůstky“ mají i velmi příbuzné viry SARS a MERS. Na ně se vakcína hledá od roku 2002, respektive 2012. Zatím bezvýsledně.

Opatrnost

Každá očkovací látka musí být velmi pečlivě otestovaná. Musí být jisté, že skutečně chrání před tím, na co je určená, a že nemá nežádoucí vedlejší účinky. Mnohé z nadějných projektů na tom jistě ztroskotají.

Vítěz tohoto honu však vyhraje jackpot. Před novým koronavirem se budou chtít chránit skoro všichni, což znamená osm miliard klientů potřebujících pravděpodobně víc než jen jednu dávku.

Tyto rozměry však také znamenají další problém pro vývoj. Výroba ve velkém je totiž velmi náročná. Nikdy se ještě také v takovém měřítku neodehrála. Jediný výrobce by pravděpodobně celosvětovou poptávku uspokojit nedokázal.

Problémů na cestě k účinnému očkování je tedy ještě celá řada. Dokud nějaká látka neprojde všemi nutnými testy, jsou debaty o jakýchkoliv termínech jen stavěním vzdušných zámků.