Nevídaný hon za očkováním na koronavirus. Vědců a peněz se sešlo nejvíc v dějinách

Parametry závodu o vakcínu proti novému typu koronaviru přináší naději na úspěch v rekordním čase, píše The New York Times. Zapojilo se přes sto vědeckých týmů na celém světě a do výzkumu tečou rekordní finanční prostředky. Není divu: úspěch bude znamenat pohádkové zisky. Jako s každou vakcínou se však není radno radovat předčasně. Ostatně SARS a MERS velmi příbuzné novému koronaviru jsou bez očkovací látky i po letech intenzivního výzkumu.

Pouhé měsíce po identifikaci nového koronaviru se rozběhla řada projektů výzkumu očkování. Látka schopná ochránit lidstvo by vrátila život do normálních kolejí a ukončila nutnost omezování společenských kontaktů i další opatření těžce dopadající na hospodářství většiny zemí.

Tempo výzkumu je nevídané. Společnosti jako Inovio nebo Pfizer už začaly s testy na lidech. Podobně jsou na tom výzkumníci v Oxfordu, kteří říkají, že by látku pro nouzové použití mohli mít hotovou už v září. Firma Moderna oznámila vlastní slibné výsledky, i když nepublikovala žádná data. V Izraeli zase vyvinuli látku, která uspěla v testech na opicích. Výzkum vakcín přitom běžně trvá roky nebo i desetiletí.

Používají se tradiční přístupy i metody, které dosud žádnou vakcínu nevyprodukovaly. A tlak na rychlost přináší zkracování všech součástí komplexní a náročné práce. „Pokus vměstnat celý proces vývoje vakcíny do roku nebo roku a půl je naprosto nevídaný,“ potvrzuje virolog Dan Barouch pro NYT. „Pokud se to podaří, bude to nejrychlejší program v dějinách,“ dodává.

Vědci čerpají optimismus ze dvou skutečností. Za prvé nový koronavirus zřejmě mutuje jen velmi pomalu, což zvyšuje šanci, že případnou vakcínu nepřelstí brzy. Za druhé má nový koronavirus unikátní tvar s „výrůstky“, které by se mohl imunitní systém naučit snadno rozpoznávat.

Jenže podobné „výrůstky“ mají i velmi příbuzné viry SARS a MERS. Na ně se vakcína hledá od roku 2002, respektive 2012. Zatím bezvýsledně.

Opatrnost

Každá očkovací látka musí být velmi pečlivě otestovaná. Musí být jisté, že skutečně chrání před tím, na co je určená, a že nemá nežádoucí vedlejší účinky. Mnohé z nadějných projektů na tom jistě ztroskotají.

Vítěz tohoto honu však vyhraje jackpot. Před novým koronavirem se budou chtít chránit skoro všichni, což znamená osm miliard klientů potřebujících pravděpodobně víc než jen jednu dávku.

Tyto rozměry však také znamenají další problém pro vývoj. Výroba ve velkém je totiž velmi náročná. Nikdy se ještě také v takovém měřítku neodehrála. Jediný výrobce by pravděpodobně celosvětovou poptávku uspokojit nedokázal.

Problémů na cestě k účinnému očkování je tedy ještě celá řada. Dokud nějaká látka neprojde všemi nutnými testy, jsou debaty o jakýchkoliv termínech jen stavěním vzdušných zámků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...