Vědci geneticky upravili komáry. Budou se jim rodit jen samečci, má to porazit malárii

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Genetici změnili DNA komárů tak, že se jim rodilo mnohem více samců než samic a během několika generací to vedlo ke stavu, kdy z populace samice vymizely úplně, a komáři tak vymřeli.

Jde o vůbec první genetickou modifikaci, která tímto způsobem narušuje rozmnožování. Vědci očekávají, že tento způsob bude při kontrole přemnožených populací komárů mimořádně účinný i v reálném světě.

Komáry přenášená malárie je totiž hrozba, která lidstvo dosud intenzivně trápí. Jen v roce 2018 zaznamenali lékaři 228 milionů případů této nemoci a 405 tisíc lidí na ni zemřelo. Kvůli globálnímu oteplování se navíc infikovaní komáři dostávají stále častěji na sever a malárie se tak šíří i do míst, kde byla doposud výjimkou.

Komáři a malárie

Na světě žije asi 3500 druhů komárů, jen čtyřicet z nich ale může přenášet malárii, přičemž jsou si všechny blízce příbuzné. Pro zmiňovaný laboratorní experiment vědci vybrali druh Anopheles gambiae, protože právě on je v subsaharské Africe vůbec nejčastějším přenašečem.

Autoři výzkumu doufají, že v budoucnu budou smět tyto genetické komáry vypustit do přírody – přispívali by tam k pomalému nahrazování samic samci. Jednak by to vedlo k úbytku komárů, protože by se nedostávalo samic, ale také by to přímo zmenšovalo hrozbu přenosu malárie na člověka: právě samice totiž na rozdíl od samců sají krev a přenášejí nemoc.

Laboratorní experimenty k takovému kroku ale zatím nestačí; podle autorů práce zveřejněné v odborném žurnálu Nature Biotechnology bude zapotřebí ještě mnoha dalších kroků, které ověří spolehlivost i bezpečnost takových úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 45 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...