Vědci geneticky upravili komáry. Budou se jim rodit jen samečci, má to porazit malárii

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Genetici změnili DNA komárů tak, že se jim rodilo mnohem více samců než samic a během několika generací to vedlo ke stavu, kdy z populace samice vymizely úplně, a komáři tak vymřeli.

Jde o vůbec první genetickou modifikaci, která tímto způsobem narušuje rozmnožování. Vědci očekávají, že tento způsob bude při kontrole přemnožených populací komárů mimořádně účinný i v reálném světě.

Komáry přenášená malárie je totiž hrozba, která lidstvo dosud intenzivně trápí. Jen v roce 2018 zaznamenali lékaři 228 milionů případů této nemoci a 405 tisíc lidí na ni zemřelo. Kvůli globálnímu oteplování se navíc infikovaní komáři dostávají stále častěji na sever a malárie se tak šíří i do míst, kde byla doposud výjimkou.

Komáři a malárie

Na světě žije asi 3500 druhů komárů, jen čtyřicet z nich ale může přenášet malárii, přičemž jsou si všechny blízce příbuzné. Pro zmiňovaný laboratorní experiment vědci vybrali druh Anopheles gambiae, protože právě on je v subsaharské Africe vůbec nejčastějším přenašečem.

Autoři výzkumu doufají, že v budoucnu budou smět tyto genetické komáry vypustit do přírody – přispívali by tam k pomalému nahrazování samic samci. Jednak by to vedlo k úbytku komárů, protože by se nedostávalo samic, ale také by to přímo zmenšovalo hrozbu přenosu malárie na člověka: právě samice totiž na rozdíl od samců sají krev a přenášejí nemoc.

Laboratorní experimenty k takovému kroku ale zatím nestačí; podle autorů práce zveřejněné v odborném žurnálu Nature Biotechnology bude zapotřebí ještě mnoha dalších kroků, které ověří spolehlivost i bezpečnost takových úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...