Fialové vyrážky, oteklé nohy, ucpané katetry a potom náhlá smrt. Častou a často smrtící komplikací nemoci covid-19 jsou drobné i větší krevní sraženiny. Vědci teprve nyní začínají chápat, proč je tento problém, který se objevuje i u jiných nemocí, právě u této choroby tak nebezpečný.
„Je to úplná bouře krevních sraženin,“ uvedl pro odborný časopis Nature kardiolog Behnood Bikdeli z Columbia University v New Yorku. Hrozbě vzniku krevních sraženin sice čelí prakticky každý člověk s vážným onemocněním, podle řady expertů to ale vypadá, že právě pacienti s covidem-19 jsou ještě zranitelnější.
Studie z Nizozemska a Francie naznačují, že sraženiny se objevují asi u 20 až 30 procent pacientů s covidem-19, kteří se dostali do kritického stavu. Vědci zatím sice přesně neví, co je jejich příčinou, ale mají několik věrohodných hypotéz. Odstartovalo také už několik studií, které právě tento fenomén zkoumají.
Dvojitá pohroma
Krevní sraženiny jsou vlastně shluky bílkovin a buněk, které pomáhají tělu zastavit krvácení. Jde o užitečný mechanismus, který ale může organismu také uškodit. Někteří vědci a lékaři považují srážení krve za jednu z klíčových vlastností nemoci covid-19. Má ale projevy, které jsou velmi nezvyklé, a proto vědce matou.
Patří mezi ně například relativně malá účinnost látek používaných na ředění krve, ale také úmrtí mladých lidí na mozkové příhody. Velké množství pacientů s covidem-19 má také dramaticky zvýšené množství takzvaného D-dimeru, což je vlastně pozůstatek po rozpadající se sraženině. Některé studie naznačují, že právě vysoká hladina D-dimeru velmi dobře naznačuje, že nemocný s novým koronavirem zemře.
Někteří hematologové také pozorovali miniaturní sraženiny v nejmenších kapilárách. Například Jeffrey Laurence a jeho kolegové zkoumali vzorky plic a kůže od tří lidí infikovaných covidem-19 a zjistili, že kapiláry všech byly ucpány sraženinami. Podobné výsledky oznámily i další skupiny vědců.
„Tohle byste u někoho, kdo má vážnou infekci, nečekali,“ uvedl Laurence. „Je to pro nás opravdu nové,“ dodal. Mohlo by to podle něj pomoci vysvětlit, proč mají někteří z nemocných tak kriticky nízký obsah kyslíku v krvi, a proč jim často mechanická ventilace nepomáhá. Je to „dvojitý zásah“, uvádí vědci. Zápal plic totiž ucpává drobné váčky v plicích tekutinou nebo hnisem a drobné sraženiny navíc omezují okysličené krvi pohyb přes ně.
Neznámý virus
Proč k tomuto srážení dochází, je pro vědce zatím stále záhadou. Jednou z možností je, že SARS-CoV-2 přímo útočí na takzvaný endotel – tedy buňky, které tvoří vnitřní povrch cév. Tyto buňky totiž mají stejný ACE2 receptor, jaký virus používá pro vstup do plicních buněk.
Existují už první důkazy, že buňky endotelu se opravu mohou novým koronavirem nakazit: vědci ze dvou nemocnic (v Curychu a v Bostonu) již pozorovali SARS-Cov-2 v těchto buňkách uvnitř tkáně ledvin. Endotel aktivně brání tvorbě sraženin; je-li virem nějak poškozený, pak tato jeho funkce nemá takový účinek a sraženiny mohou vznikat.
Další studie zase naznačují, že proces srážlivosti krve může být ovlivněn i účinkem nového koronaviru na samotný imunitní systém. U některých lidí totiž covid-19 spouští v imunitním systému reakci, která zvyšuje zánětlivost – a ta je spojená se srážlivostí rovnou několika způsoby. Na těchto procesech se podílí více systémů, které jsou navzájem propojené, proto je to celé velmi náročné na studium.
Podle Nature by ale mohly mít vliv také další faktory, které nejsou zvláštní jen pro covid-19. Lidé s touto nemocí, kteří jsou hospitalizováni, mívají obvykle několik rizikových faktorů, které srážlivost krve zvyšují – ať už je to věk, nadváha nebo cukrovka. Mohou mít genetickou predispozici k větší srážlivosti krve, anebo mohou užívat léky, které zvyšují riziko.
Nová léčba se blíží
I když vědci teprve nyní začínají chápat, proč dochází u covidu-19 k tak častému srážení krve, pokoušejí se už testovat nové způsoby léčby zaměřené jak na prevenci, tak na likvidaci sraženin.
Léky na ředění krve jsou součástí standardní péče o pacienty, kteří leží na jednotkách intenzivní péče – takže se již nyní i nemocným s covidem-19 tyto látky podávají. Problém je, v jakém množství se mají používat. O tom se zatím lékaři přou.
Například podle výsledků expertů z lékařské fakulty Mount Sinai v New Yorku pomáhají léky na ředění krve pacientům s covidem-19, kteří museli být připojeni na plicní ventilaci. Zaznamenali u nich znatelně menší úmrtnost, současně ale varují, že vysoké dávky těchto léků představují pro léčené riziko.
Na Columbia University v New Yorku od poloviny května začne první rozsáhlá klinická studie, která má za úkol zjistit, jaké množství látek zabraňujících srážlivosti krve je pro léčbu pacientů s covidem-19 optimální. Podobné studie se plánují také v Kanadě a ve Švýcarsku.
