Hladiny oceánů se do konce století mohou zvednout o více než metr, popisují modely

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Tato studie využila projekce více než stovky mezinárodních odborníků, aby popsala dva scénáře globálních hladin světových oceánů – jeden by mohl nastat při nízkých emisích, druhý naopak při vysokých emisích.

Ve scénáři, kdy se globální oteplování podaří omezit „jen“ na dva stupně Celsia oproti začátku průmyslové éry, se hladiny zvýší pouze o půl metru do roku 2100 a o dva metry do roku 2300. Ve scénáři s vysokými emisemi s oteplením o 4,5 stupně Celsia ale odborníci odhadli větší nárůst: o 0,6 až 1,3 metru do roku 2100 a o 1,7 až 5,6 metru do roku 2300.

Vedoucí výzkumu Benjamin Horton tvrdí, že tyto projekce zvýšení hladiny moře a znalost nejistot v takových modelech jsou zásadní pro volbu řešení, jak se s těmito změnami lidstvo může vypořádat.

„Složitost projekcí o vývoji oceánů a vlastně i množství vědeckých publikací na toto téma ztěžuje politikům pochopit, co vlastně věda o tomto problému ví,“ uvedl vědec. Scénáře, které jeho tým popsal v odborném časopise Nature Climate and Atmospheric Science na začátku května, jsou méně optimistické než starší odhady Mezinárodního klimatického panelu IPCC.

Hladiny se zvednou – otázka je o kolik

„Víme, že hladiny moří se v budoucnu zvednou,“ říká spoluautorka studie Andra Garnerová. „Tato mezinárodní studie je založena na informovaných stanoviscích 106 odborníků. Zdůrazňuje, že pokud chceme omezit vzestup hladiny oceánů, je zapotřebí dosáhnout nízkých emisí,“ doplňuje matematička Niamh Cahillová, která se na výzkumu také podílela.

Autoři projektu oslovili 106 předních expertů – vybírali je podle množství příspěvků na téma stoupání hladiny v prestižních vědeckých časopisech. Pak se jich ptali, co ve svých studiích zjistili a jaký je podle výsledků jejich práce stav. Experti považují za největší zdroje nejistoty ledovce v Grónsku a na Antarktidě – právě na nich bude podle vědců nejvíce záležet vývoj dalšího zvyšování hladin oceánů.

Podle posledních měření se rychlost jejich tání v posledních letech zvyšuje – ale není nutné, aby se zrychlovalo i v budoucnosti. Experti se shodují, že lidstvo má tento problém ve svých rukou: bude se vyvíjet podle toho, jak moc se podaří omezit emise skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 2 hhodinami

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 3 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 3 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 22 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 22 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.