Zdraví Evropanů se díky čistšímu vzduchu zlepšilo, říká finská studie

Díky omezením spojeným s koronavirem se zlepšila kvalita ovzduší v Evropě a pozitivní dopad na zdraví za jeden měsíc je podle studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) tak velký, že počet předčasných úmrtí by se mohl snížit o 11 300. Napsala to agentura Reuters, podle které by zlepšení ovzduší mohlo také předejít vzniku asi šesti tisíc nových případů astmatu u dětí.

Odborníci se shodují na tom, že kvůli špatné kvalitě vzduchu umírají lidé předčasně. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že ročně způsobí znečištěné ovzduší v zemích EU a Británii přibližně 400 tisíc předčasných úmrtí.

Vzduch se výrazně pročistil díky tomu, že poslední měsíc lidé zůstávali doma. Autoři studie zkoumali 21 evropských zemí a vycházeli z toho, jaký by byl pravděpodobný dopad na vznik nemocí nebo jejich zhoršení, kdyby bylo znečištění vzduchu stejně velké jako obvykle.

Jako by Evropa nekouřila

„Změna je srovnatelná s tím, jako kdyby všichni v Evropě přestali na jeden měsíc kouřit,“ říká Lauri Myllyvirta, hlavní analytik helsinského centra. „Naše studie podtrhuje výhody pro zdraví lidí a pozitivní vliv na kvalitu života, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém snížení spotřeby fosilních paliv,“ dodává.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě.

Vystavení pevným a kapalným částicím, které vznikají kvůli dopravě, průmyslu nebo vytápění budov uhlím, bylo o 12 procent nižší než obvykle. Česká republika zaznamenala podle tohoto výzkumu jen minimální změnu – ta představovala zlepšení asi o pět procent oproti běžnému stavu:

Snížení emisí v Evropě
Zdroj: CREA

Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku. Všechna tato onemocnění zároveň zvyšují riziko úmrtí při onemocnění COVID-19.

Ještě výraznější zlepšení zaznamenal stejný institut v Asii. Například výsledky z Pákistánu ukazují na těch největších městech, že tak čisté ovzduší v těchto oblastech nebylo už desítky let:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 6 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 10 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.