Zdraví Evropanů se díky čistšímu vzduchu zlepšilo, říká finská studie

Díky omezením spojeným s koronavirem se zlepšila kvalita ovzduší v Evropě a pozitivní dopad na zdraví za jeden měsíc je podle studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) tak velký, že počet předčasných úmrtí by se mohl snížit o 11 300. Napsala to agentura Reuters, podle které by zlepšení ovzduší mohlo také předejít vzniku asi šesti tisíc nových případů astmatu u dětí.

Odborníci se shodují na tom, že kvůli špatné kvalitě vzduchu umírají lidé předčasně. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že ročně způsobí znečištěné ovzduší v zemích EU a Británii přibližně 400 tisíc předčasných úmrtí.

Vzduch se výrazně pročistil díky tomu, že poslední měsíc lidé zůstávali doma. Autoři studie zkoumali 21 evropských zemí a vycházeli z toho, jaký by byl pravděpodobný dopad na vznik nemocí nebo jejich zhoršení, kdyby bylo znečištění vzduchu stejně velké jako obvykle.

Jako by Evropa nekouřila

„Změna je srovnatelná s tím, jako kdyby všichni v Evropě přestali na jeden měsíc kouřit,“ říká Lauri Myllyvirta, hlavní analytik helsinského centra. „Naše studie podtrhuje výhody pro zdraví lidí a pozitivní vliv na kvalitu života, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém snížení spotřeby fosilních paliv,“ dodává.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě.

Vystavení pevným a kapalným částicím, které vznikají kvůli dopravě, průmyslu nebo vytápění budov uhlím, bylo o 12 procent nižší než obvykle. Česká republika zaznamenala podle tohoto výzkumu jen minimální změnu – ta představovala zlepšení asi o pět procent oproti běžnému stavu:

Snížení emisí v Evropě
Zdroj: CREA

Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku. Všechna tato onemocnění zároveň zvyšují riziko úmrtí při onemocnění COVID-19.

Ještě výraznější zlepšení zaznamenal stejný institut v Asii. Například výsledky z Pákistánu ukazují na těch největších městech, že tak čisté ovzduší v těchto oblastech nebylo už desítky let:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 8 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...