Zdraví Evropanů se díky čistšímu vzduchu zlepšilo, říká finská studie

Díky omezením spojeným s koronavirem se zlepšila kvalita ovzduší v Evropě a pozitivní dopad na zdraví za jeden měsíc je podle studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) tak velký, že počet předčasných úmrtí by se mohl snížit o 11 300. Napsala to agentura Reuters, podle které by zlepšení ovzduší mohlo také předejít vzniku asi šesti tisíc nových případů astmatu u dětí.

Odborníci se shodují na tom, že kvůli špatné kvalitě vzduchu umírají lidé předčasně. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že ročně způsobí znečištěné ovzduší v zemích EU a Británii přibližně 400 tisíc předčasných úmrtí.

Vzduch se výrazně pročistil díky tomu, že poslední měsíc lidé zůstávali doma. Autoři studie zkoumali 21 evropských zemí a vycházeli z toho, jaký by byl pravděpodobný dopad na vznik nemocí nebo jejich zhoršení, kdyby bylo znečištění vzduchu stejně velké jako obvykle.

Jako by Evropa nekouřila

„Změna je srovnatelná s tím, jako kdyby všichni v Evropě přestali na jeden měsíc kouřit,“ říká Lauri Myllyvirta, hlavní analytik helsinského centra. „Naše studie podtrhuje výhody pro zdraví lidí a pozitivní vliv na kvalitu života, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém snížení spotřeby fosilních paliv,“ dodává.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě.

Vystavení pevným a kapalným částicím, které vznikají kvůli dopravě, průmyslu nebo vytápění budov uhlím, bylo o 12 procent nižší než obvykle. Česká republika zaznamenala podle tohoto výzkumu jen minimální změnu – ta představovala zlepšení asi o pět procent oproti běžnému stavu:

Snížení emisí v Evropě
Zdroj: CREA

Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku. Všechna tato onemocnění zároveň zvyšují riziko úmrtí při onemocnění COVID-19.

Ještě výraznější zlepšení zaznamenal stejný institut v Asii. Například výsledky z Pákistánu ukazují na těch největších městech, že tak čisté ovzduší v těchto oblastech nebylo už desítky let:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...