Největší výzkum zjišťující množství hmyzu ukázal znepokojivý trend; za posledních třicet let ho v Evropě zmizelo asi pětadvacet procent, pokles navíc stále zrychluje. Údaje ze zbytku světa nejsou tak spolehlivé, ale vypadá to, že hmyzu ubývá rychle po celé planetě. A vzhledem k jeho nenahraditelnosti v potravinovém řetězci to může mít fatální vliv i na člověka.
Analýza kombinovala 166 dlouhodobých průzkumů z téměř sedmnácti set lokalit po celém světadílu. Její autoři zjistili, že některých druhů hmyzu prudce ubývá – týkalo se to zejména těch, které obývají sladké vody. Každých deset let ho zmizelo asi 11 procent. Hlavní příčinou úbytku je čištění vodních ploch.
Vědci tvrdí, že skutečný úbytek hmyzu zřejmě bude ještě větší, než studie naznačuje. Řada oblastí, jako jsou například Jižní Amerika, jižní Asie a Afrika totiž nejsou v tomto ohledu dostatečně zmapované a chybí z nich data. Rychlé ničení divokých oblastí v těchto místech kvůli urbanizaci a rozvoji zemědělství ale naznačuje, že i tam hmyzu výrazně ubývá.
Hmyz je zdaleka nejrozmanitější a nejpočetnější skupina zvířat. Pokud by se brala v úvahu jen jeho hmotnost, převažuje nad lidstvem více než sedmnáctkrát. Je také zásadní pro fungování ekosystémů, na nichž lidstvo závisí: právě hmyz opyluje rostliny, ale také tvoří základní potravinové pyramidy a současně v přírodě likviduje odpad.
Předchozí největší výzkum se opíral „jen“ o 73 studií a přinesl ještě pesimističtější výsledky; podle něj by mohl mít úbytek hmyzu pro přežití lidstva katastrofální důsledky. Odhadoval úbytek hmyzu za posledních třicet let asi na polovinu původního stavu.
Ještě důležitější jsou ale lokální studie, které ukazují, že na některých místech planety dochází ke kolapsu hmyzích společenstev. Nedávné analýzy například ukázaly, že v Německu zmizelo asi 75 procent hmyzu, v Portoriku dokonce 98 procent. Nově prezentovaná studie, která vycházela z výrazně více zdrojů, tyto apokalyptické scénáře sice nepotvrdila, ale přesto je podle ní a jejích autorů situace velmi vážná.
Roel van Klink z německého Centra pro integrovaný výzkum biologické rozmanitosti v Lipsku, který výzkum vedl, výsledky komentoval takto „Oněch čtyřiadvacet procent (úbytku) je rozhodně číslo, které by nás mělo znepokojovat. Hmyzu je teď o čtvrtinu méně, než když jsem byl dítě. Hlavní věc, kterou by si lidé měli z naší studie odnést, je to, že na hmyzu závisí naše schopnost získávat potravu.“
Kolaps hmyzu v Evropě
Výzkum zveřejněný v odborném časopise Science se také věnoval tomu, jak se vyvíjí dynamika ztrát v průběhu času. „Vypadá to, že stav v Evropě se nyní zhoršuje, to je pro nás překvapující a šokující. Ale proč tomu tak je, to zatím nevíme,“ uvedl van Klink. Zdá se totiž, že v Severní Americe úbytek zpomalil.
O jiných částech planety je vědecké povědomí mnohem omezenější. „Z našich výsledků ale víme, že pro hmyz je špatná rychlá expanze městských aglomerací,“ dodal van Klink. „Všechna místa, kde jsou dnes města, bývala dříve přirozeným ekosystémem pro hmyz, tohle není žádná velká věda.“
Podle van Klinka se to nyní děje ve východní Asii, v Africe i v Jižní Americe, například v Amazonii. „Není pochyb o tom, že je to špatné pro hmyz i všechna ostatní zvířata. Ale chybí nám data,“ přiznává. Za problematické považuje i to, že hmyzu se i v přírodních rezervacích daří jen o něco lépe než mimo tato chráněná území.
Co za to může?
Ztráty hmyzu jsou způsobeny zejména ničením jejich přirozených ekosystémů, pesticidy a také světelným znečištěním. Dopad klimatické krize nebyl ve výzkumu jasný, existují jen nepřímé náznaky z některých lokalit. Van Klink ale pro deník Guardian řekl, že více horka a sucha sice mohou některé druhy poškodit, ale jiným zase prospívají, a to dokonce v jedné lokalitě.
Jasné podle něj ale je, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého snižují množství živin v rostlinách, a výrazně tak podle některých studií přispívají k úbytku některých druhů hmyzu například v Severní Americe.
