Pandemie je jako ledovec, udělejme do něj vrt, navrhují vědci. Prymula souhlasí

Několik týmů českých vědců navrhuje, aby se v zemi spustilo plošné testování na nový typ koronaviru. Mělo by podle nich odhalit, jak moc je jím populace promořená. Lékařům i politikům by výsledky plošného testování daly cenné informace, jak proti epidemii dál postupovat. Plošné testování podporuje i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Průzkum na reprezentativním vzorku české populace chce Prymula podle informací Českého rozhlasu – Radiožurnál uskutečnit co nejdříve, pravděpodobně příští týden. „V tuto chvíli se připravuje protokol, který zpracovávají lidé z olomoucké lékařské fakulty a jejích vědeckých institucí. Očekávám, že mi bude zaslán zítra nebo pozítří (ve čtvrtek, nebo pátek, pozn. red.). Pak bude nutné získat souhlas etické komise,“ uvedl.

„Jinak tam žádné další problémy nejsou a předpokládám, že studii provedeme ve vybrané lokalitě, možná v Praze,“ dodal. Kolik lidí chce takto otestovat, neuvedl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale nepovažuje plošné testování za efektivní, upozorňuje, že kapacity jsou omezené. Podle něj je nutné zaměřit se na testování rizikových skupin a klinických případů pacientů, kteří mají příznaky nemoci COVID-19.

Rychlotesty, které zjišťují hladinu protilátek v těle po nákaze koronavirem, budou podle Vojtěcha využity i v oblasti Litovelska na Olomoucku. „Chtěli bychom je použít také pro pracovníky v sociálních službách. Máme v plánu je v pravidelných turnusech používat,“ poznamenal ministr.

Na Litovelsku se začne testovat tento týden

Už tento týden by mělo podle Prymuly začít testování obyvatel Litovelska. „Hygiena dostala povel, aby ho zahájila. Už jsme tam zavezli 22 tisíc testovacích setů. Chceme vědět, kolik osob se tam dostalo do kontaktu s tímto onemocněním,“ řekl náměstek.

Rychlotesty ale nemusí odhalit infekci v rané fázi. Podle manuálu Státního zdravotního ústavu k rychlotestům se protilátky objevují v dostatečné míře až tři dny po prvních příznacích. Proto budou při testování reprezentativního vzorku populace podle Prymuly rychlotesty doplněny i PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru.

Ani podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého Mariána Hajdúcha nejsou rychlotesty pro testování reprezentativního vzorku ideální. „Jsou jen orientační a kvalitativní. Potřebujeme nejenom vědět, jestli tam protilátky jsou, což stačí pro diagnostiku. Potřebujeme vědět i to, kolik jich tam je, což nám rychlotest není úplně schopen říct,“ uvedl.

Jako vrt do ledovce

S návrhem plošných testů přišel už tým Pavla Plevky z brněnského CEITECu. Podle Plevky současné použití testů pro diagnostiku pacientů s podezřením na infekci SARS-CoV-19 neumožňuje určení celkového počtu infikovaných a množství asymptomatických přenašečů COVID-19.

„Bez těchto informací není možné realisticky modelovat rozvoj epidemie a nastavit karanténu tak, aby byli ochráněni občané, ale nedocházelo k zbytečným ekonomickým škodám,“ napsal ČT. 

Musíme vědět, proti čemu bojujeme, píší vědci

Podobně uvažují také vědci z Olomouce. „Co když se ve skutečnosti už velká část populace s virem setkala, bez symptomů (či větších problémů) jej porazila, u toho si vytvořila účinné protilátky a teď je imunní? Jinými slovy, nebojujeme náhodou s vlkem, který se kůzlátkům už půl roku válí v domečku, aniž by si ho tato všimla?“ napsali

„Pozitivně otestovaní tvoří pověstnou špičku ledovce, jehož zbytek se skrývá pod hladinou, ale nikdo neví, jak je velký a jakou má strukturu,“ upozornili. Znát podobu zbytku ledovce je však podle nich klíčové. Pokud by totiž bylo nakažených třeba jen dvakrát více než otestovaných, znamenalo by to vysokou smrtnost nemoci - a byla by nutná tvrdá společenská izolace.

„Co když je ale skutečně nakažených třeba třicetkrát víc než pozitivně otestovaných a zbytek populace se s virem zatím nesetkal? Pak je smrtnost kolem 0,3 procenta, což je srovnatelné s chřipkou, kvůli které zákaz vycházení nevyhlašujeme,“ uvádí dále vědci. 

Tyto otázky nyní řeší mnoho států, výsledky ale zatím nejsou uspokojivé. Například na Islandu provedli výzkum v příliš rané fázi epidemie, v Německu s podobnou studií začínají až tento týden. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 17 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...