Pandemie je jako ledovec, udělejme do něj vrt, navrhují vědci. Prymula souhlasí

Několik týmů českých vědců navrhuje, aby se v zemi spustilo plošné testování na nový typ koronaviru. Mělo by podle nich odhalit, jak moc je jím populace promořená. Lékařům i politikům by výsledky plošného testování daly cenné informace, jak proti epidemii dál postupovat. Plošné testování podporuje i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Odběr vzorků pro testy na koronavirus
Zdroj: ČTK Autor: Vít Černý

Průzkum na reprezentativním vzorku české populace chce Prymula podle informací Českého rozhlasu – Radiožurnál uskutečnit co nejdříve, pravděpodobně příští týden. „V tuto chvíli se připravuje protokol, který zpracovávají lidé z olomoucké lékařské fakulty a jejích vědeckých institucí. Očekávám, že mi bude zaslán zítra nebo pozítří (ve čtvrtek, nebo pátek, pozn. red.). Pak bude nutné získat souhlas etické komise,“ uvedl.

„Jinak tam žádné další problémy nejsou a předpokládám, že studii provedeme ve vybrané lokalitě, možná v Praze,“ dodal. Kolik lidí chce takto otestovat, neuvedl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale nepovažuje plošné testování za efektivní, upozorňuje, že kapacity jsou omezené. Podle něj je nutné zaměřit se na testování rizikových skupin a klinických případů pacientů, kteří mají příznaky nemoci COVID-19.

Rychlotesty, které zjišťují hladinu protilátek v těle po nákaze koronavirem, budou podle Vojtěcha využity i v oblasti Litovelska na Olomoucku. „Chtěli bychom je použít také pro pracovníky v sociálních službách. Máme v plánu je v pravidelných turnusech používat,“ poznamenal ministr.

Na Litovelsku se začne testovat tento týden 

Už tento týden by mělo podle Prymuly začít testování obyvatel Litovelska. „Hygiena dostala povel, aby ho zahájila. Už jsme tam zavezli 22 tisíc testovacích setů. Chceme vědět, kolik osob se tam dostalo do kontaktu s tímto onemocněním,“ řekl náměstek.

Rychlotesty ale nemusí odhalit infekci v rané fázi. Podle manuálu Státního zdravotního ústavu k rychlotestům se protilátky objevují v dostatečné míře až tři dny po prvních příznacích. Proto budou při testování reprezentativního vzorku populace podle Prymuly rychlotesty doplněny i PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru.

Ani podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého Mariána Hajdúcha nejsou rychlotesty pro testování reprezentativního vzorku ideální. „Jsou jen orientační a kvalitativní. Potřebujeme nejenom vědět, jestli tam protilátky jsou, což stačí pro diagnostiku. Potřebujeme vědět i to, kolik jich tam je, což nám rychlotest není úplně schopen říct,“ uvedl.

Jako vrt do ledovce

S návrhem plošných testů přišel už tým Pavla Plevky z brněnského CEITECu. Podle Plevky současné použití testů pro diagnostiku pacientů s podezřením na infekci SARS-CoV-19 neumožňuje určení celkového počtu infikovaných a množství asymptomatických přenašečů COVID-19.

„Bez těchto informací není možné realisticky modelovat rozvoj epidemie a nastavit karanténu tak, aby byli ochráněni občané, ale nedocházelo k zbytečným ekonomickým škodám,“ napsal ČT. 

Musíme vědět, proti čemu bojujeme, píší vědci

Podobně uvažují také vědci z Olomouce. „Co když se ve skutečnosti už velká část populace s virem setkala, bez symptomů (či větších problémů) jej porazila, u toho si vytvořila účinné protilátky a teď je imunní? Jinými slovy, nebojujeme náhodou s vlkem, který se kůzlátkům už půl roku válí v domečku, aniž by si ho tato všimla?“ napsali

„Pozitivně otestovaní tvoří pověstnou špičku ledovce, jehož zbytek se skrývá pod hladinou, ale nikdo neví, jak je velký a jakou má strukturu,“ upozornili. Znát podobu zbytku ledovce je však podle nich klíčové. Pokud by totiž bylo nakažených třeba jen dvakrát více než otestovaných, znamenalo by to vysokou smrtnost nemoci - a byla by nutná tvrdá společenská izolace.

„Co když je ale skutečně nakažených třeba třicetkrát víc než pozitivně otestovaných a zbytek populace se s virem zatím nesetkal? Pak je smrtnost kolem 0,3 procenta, což je srovnatelné s chřipkou, kvůli které zákaz vycházení nevyhlašujeme,“ uvádí dále vědci. 

Tyto otázky nyní řeší mnoho států, výsledky ale zatím nejsou uspokojivé. Například na Islandu provedli výzkum v příliš rané fázi epidemie, v Německu s podobnou studií začínají až tento týden.