Pandemie je jako ledovec, udělejme do něj vrt, navrhují vědci. Prymula souhlasí

Několik týmů českých vědců navrhuje, aby se v zemi spustilo plošné testování na nový typ koronaviru. Mělo by podle nich odhalit, jak moc je jím populace promořená. Lékařům i politikům by výsledky plošného testování daly cenné informace, jak proti epidemii dál postupovat. Plošné testování podporuje i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Průzkum na reprezentativním vzorku české populace chce Prymula podle informací Českého rozhlasu – Radiožurnál uskutečnit co nejdříve, pravděpodobně příští týden. „V tuto chvíli se připravuje protokol, který zpracovávají lidé z olomoucké lékařské fakulty a jejích vědeckých institucí. Očekávám, že mi bude zaslán zítra nebo pozítří (ve čtvrtek, nebo pátek, pozn. red.). Pak bude nutné získat souhlas etické komise,“ uvedl.

„Jinak tam žádné další problémy nejsou a předpokládám, že studii provedeme ve vybrané lokalitě, možná v Praze,“ dodal. Kolik lidí chce takto otestovat, neuvedl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale nepovažuje plošné testování za efektivní, upozorňuje, že kapacity jsou omezené. Podle něj je nutné zaměřit se na testování rizikových skupin a klinických případů pacientů, kteří mají příznaky nemoci COVID-19.

Rychlotesty, které zjišťují hladinu protilátek v těle po nákaze koronavirem, budou podle Vojtěcha využity i v oblasti Litovelska na Olomoucku. „Chtěli bychom je použít také pro pracovníky v sociálních službách. Máme v plánu je v pravidelných turnusech používat,“ poznamenal ministr.

Na Litovelsku se začne testovat tento týden

Už tento týden by mělo podle Prymuly začít testování obyvatel Litovelska. „Hygiena dostala povel, aby ho zahájila. Už jsme tam zavezli 22 tisíc testovacích setů. Chceme vědět, kolik osob se tam dostalo do kontaktu s tímto onemocněním,“ řekl náměstek.

Rychlotesty ale nemusí odhalit infekci v rané fázi. Podle manuálu Státního zdravotního ústavu k rychlotestům se protilátky objevují v dostatečné míře až tři dny po prvních příznacích. Proto budou při testování reprezentativního vzorku populace podle Prymuly rychlotesty doplněny i PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru.

Ani podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého Mariána Hajdúcha nejsou rychlotesty pro testování reprezentativního vzorku ideální. „Jsou jen orientační a kvalitativní. Potřebujeme nejenom vědět, jestli tam protilátky jsou, což stačí pro diagnostiku. Potřebujeme vědět i to, kolik jich tam je, což nám rychlotest není úplně schopen říct,“ uvedl.

Jako vrt do ledovce

S návrhem plošných testů přišel už tým Pavla Plevky z brněnského CEITECu. Podle Plevky současné použití testů pro diagnostiku pacientů s podezřením na infekci SARS-CoV-19 neumožňuje určení celkového počtu infikovaných a množství asymptomatických přenašečů COVID-19.

„Bez těchto informací není možné realisticky modelovat rozvoj epidemie a nastavit karanténu tak, aby byli ochráněni občané, ale nedocházelo k zbytečným ekonomickým škodám,“ napsal ČT. 

Musíme vědět, proti čemu bojujeme, píší vědci

Podobně uvažují také vědci z Olomouce. „Co když se ve skutečnosti už velká část populace s virem setkala, bez symptomů (či větších problémů) jej porazila, u toho si vytvořila účinné protilátky a teď je imunní? Jinými slovy, nebojujeme náhodou s vlkem, který se kůzlátkům už půl roku válí v domečku, aniž by si ho tato všimla?“ napsali

„Pozitivně otestovaní tvoří pověstnou špičku ledovce, jehož zbytek se skrývá pod hladinou, ale nikdo neví, jak je velký a jakou má strukturu,“ upozornili. Znát podobu zbytku ledovce je však podle nich klíčové. Pokud by totiž bylo nakažených třeba jen dvakrát více než otestovaných, znamenalo by to vysokou smrtnost nemoci - a byla by nutná tvrdá společenská izolace.

„Co když je ale skutečně nakažených třeba třicetkrát víc než pozitivně otestovaných a zbytek populace se s virem zatím nesetkal? Pak je smrtnost kolem 0,3 procenta, což je srovnatelné s chřipkou, kvůli které zákaz vycházení nevyhlašujeme,“ uvádí dále vědci. 

Tyto otázky nyní řeší mnoho států, výsledky ale zatím nejsou uspokojivé. Například na Islandu provedli výzkum v příliš rané fázi epidemie, v Německu s podobnou studií začínají až tento týden. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 1 hhodinou

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 1 hhodinou

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 2 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 5 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 6 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 19 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 23 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...