Pandemie je jako ledovec, udělejme do něj vrt, navrhují vědci. Prymula souhlasí

Několik týmů českých vědců navrhuje, aby se v zemi spustilo plošné testování na nový typ koronaviru. Mělo by podle nich odhalit, jak moc je jím populace promořená. Lékařům i politikům by výsledky plošného testování daly cenné informace, jak proti epidemii dál postupovat. Plošné testování podporuje i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Průzkum na reprezentativním vzorku české populace chce Prymula podle informací Českého rozhlasu – Radiožurnál uskutečnit co nejdříve, pravděpodobně příští týden. „V tuto chvíli se připravuje protokol, který zpracovávají lidé z olomoucké lékařské fakulty a jejích vědeckých institucí. Očekávám, že mi bude zaslán zítra nebo pozítří (ve čtvrtek, nebo pátek, pozn. red.). Pak bude nutné získat souhlas etické komise,“ uvedl.

„Jinak tam žádné další problémy nejsou a předpokládám, že studii provedeme ve vybrané lokalitě, možná v Praze,“ dodal. Kolik lidí chce takto otestovat, neuvedl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale nepovažuje plošné testování za efektivní, upozorňuje, že kapacity jsou omezené. Podle něj je nutné zaměřit se na testování rizikových skupin a klinických případů pacientů, kteří mají příznaky nemoci COVID-19.

Rychlotesty, které zjišťují hladinu protilátek v těle po nákaze koronavirem, budou podle Vojtěcha využity i v oblasti Litovelska na Olomoucku. „Chtěli bychom je použít také pro pracovníky v sociálních službách. Máme v plánu je v pravidelných turnusech používat,“ poznamenal ministr.

Na Litovelsku se začne testovat tento týden

Už tento týden by mělo podle Prymuly začít testování obyvatel Litovelska. „Hygiena dostala povel, aby ho zahájila. Už jsme tam zavezli 22 tisíc testovacích setů. Chceme vědět, kolik osob se tam dostalo do kontaktu s tímto onemocněním,“ řekl náměstek.

Rychlotesty ale nemusí odhalit infekci v rané fázi. Podle manuálu Státního zdravotního ústavu k rychlotestům se protilátky objevují v dostatečné míře až tři dny po prvních příznacích. Proto budou při testování reprezentativního vzorku populace podle Prymuly rychlotesty doplněny i PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru.

Ani podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého Mariána Hajdúcha nejsou rychlotesty pro testování reprezentativního vzorku ideální. „Jsou jen orientační a kvalitativní. Potřebujeme nejenom vědět, jestli tam protilátky jsou, což stačí pro diagnostiku. Potřebujeme vědět i to, kolik jich tam je, což nám rychlotest není úplně schopen říct,“ uvedl.

Jako vrt do ledovce

S návrhem plošných testů přišel už tým Pavla Plevky z brněnského CEITECu. Podle Plevky současné použití testů pro diagnostiku pacientů s podezřením na infekci SARS-CoV-19 neumožňuje určení celkového počtu infikovaných a množství asymptomatických přenašečů COVID-19.

„Bez těchto informací není možné realisticky modelovat rozvoj epidemie a nastavit karanténu tak, aby byli ochráněni občané, ale nedocházelo k zbytečným ekonomickým škodám,“ napsal ČT. 

Musíme vědět, proti čemu bojujeme, píší vědci

Podobně uvažují také vědci z Olomouce. „Co když se ve skutečnosti už velká část populace s virem setkala, bez symptomů (či větších problémů) jej porazila, u toho si vytvořila účinné protilátky a teď je imunní? Jinými slovy, nebojujeme náhodou s vlkem, který se kůzlátkům už půl roku válí v domečku, aniž by si ho tato všimla?“ napsali

„Pozitivně otestovaní tvoří pověstnou špičku ledovce, jehož zbytek se skrývá pod hladinou, ale nikdo neví, jak je velký a jakou má strukturu,“ upozornili. Znát podobu zbytku ledovce je však podle nich klíčové. Pokud by totiž bylo nakažených třeba jen dvakrát více než otestovaných, znamenalo by to vysokou smrtnost nemoci - a byla by nutná tvrdá společenská izolace.

„Co když je ale skutečně nakažených třeba třicetkrát víc než pozitivně otestovaných a zbytek populace se s virem zatím nesetkal? Pak je smrtnost kolem 0,3 procenta, což je srovnatelné s chřipkou, kvůli které zákaz vycházení nevyhlašujeme,“ uvádí dále vědci. 

Tyto otázky nyní řeší mnoho států, výsledky ale zatím nejsou uspokojivé. Například na Islandu provedli výzkum v příliš rané fázi epidemie, v Německu s podobnou studií začínají až tento týden. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 51 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 56 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.