Novozélandští papoušci využívají při rozhodování teorii pravděpodobnosti, stejně jako lidé

Některé druhy papoušků dokáží zvažovat pravděpodobnosti, když jim to může pomoci při rozhodování, uvedli vědci. Zatím byla tato schopnost popsána jen u lidí a primátů, o jiných zvířatech se to doposud netušilo. Objev zdůrazňuje inteligenci těchto tvorů i fakt, jak málo toho zatím věda o ptácích ví.

Přírodovědci většinu dvacátého století studovali především savce, protože jsou nejpříbuznější lidem. Výzkum ptáků byl podceňován, takže výsledky studií z konce dvacátého století vědce překvapily. Ukázalo se totiž, že například afričtí papoušci šedí altruisticky pomáhají ostatním plnit úkoly. A také rozpoznávají a identifikují barvy, a dokonce umí počítat. Papoušci kakadu žijící v Austrálii a Oceánii zase umí sledovat stopy předmětu, přestože jim zmizí z dohledu – a vymýšlí si vlastní taneční pohyby.

Nyní biologové studovali papoušky nestor kea, kteří žijí na Novém Zélandu. Jde o ohrožené ptáky, kteří se od ostatních v mnohém liší – například jde o jediné vysokohorské papoušky a také jsou to dravci, kteří útočí dokonce i na ovce. Před několika lety překvapili biology tím, že na silnicích začali přemisťovat dopravní kužely.

Ptáci si totiž všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat. Když vytvořili na silnici umělé zpomalení provozu, lidé jim dali víc jídla.

Nový výzkum prokázal, že když se tito papušci musí rozhodovat mezi více možnostmi, využívají teorie pravděpodobnosti. Je to úplně poprvé, kdy byla tato schopnost rozpoznána mezi jinými tvory, než jsou lidé nebo velcí primáti. Pozoruhodné je, že u papoušků je neobyčejně vyvinutá a ptáci při jejím použití využívají více zdrojů informací.

„Máme důkazy, že lidská inteligence je založená na tom, že lidé dokáží kombinovat informace různých typů – společenské, fyzické i číselné – aby dospěli k jednomu rozhodnutí,“ popsala Amalia Bastosová, spoluautorka výzkumu. Přestože lidé a papoušci měli společného předka (před více než 300 miliony lety), podle autorů studie vznikla tato schopnost v dějinách zřejmě vícekrát, tedy u primátů a ptáků vždy individuálně.

Jak vypadal experiment

Vědci vytrénovali šest samců papoušků kea, aby si dokázali spojit černé dřevěné krabice s chutnou odměnou, oranžové krabice zase s tím, že v nich není nic dobrého. Poté postavili ptáky před jiný úkol: vědec jim ukázal dvě průhledné nádoby s černými a oranžovými žetony.

V prvním experimentu obsahovaly obě nádoby stejné množství žetonů, ale v jedné byly převážně žetony oranžové, zatímco druhá nádoba obsahovala spíše žetony černé. Každý z ptáků byl testován celkem dvacetkrát. Tři z ptáků jednoznačně preferovali nádoby s více černými žetony – tedy s barvou, kterou měli ptáci spojenou s potravou/odměnou.

V druhém pokusu pak bylo v obou nádobách stejné množství černých žetonů, ale odlišné množství žetonů oranžových. Tentokrát už se jasně rozhodovali čtyři ptáci z pěti: všichni upřednostňovali nádobu, kde byl vyšší poměr černých žetonů.

To podle Bastosové říká, že ptáci nereagují jen na množství žetonů, ale umí si vyhodnotit i jejich poměr. „Papoušci kea musí využívat poměru černých žetonů proti oranžovým. A to znamená, že zvažují relativní pravděpodobnost toho, jak jisté je, že dostanou žeton z obou nádob,“ uvedla výzkumnice.

Podle ní to dokazuje, že papoušci prokazují pružnou inteligenci, která je srovnatelná s lidskou nebo šimpanzí. Vědkyně věří, že jim to nabízí spoustu možností, jak tuto schopnost využít v přírodě. „Například by se jim mohla hodit, když zjišťují, na jakém stromě může být zralejší ovoce,“ uvedla.

Ohrožení géniové

Ve volné přírodě žije tento pták pouze na jediném místě planety – v horách novozélandského Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovaly, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů jich přežívá jen posledních jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíce milované a současně nejvíce nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Hlavní příčiny, proč jsou nyní papoušci tak ohrožení:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 tisíc těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 mminutami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 1 hhodinou

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...