Novozélandští papoušci využívají při rozhodování teorii pravděpodobnosti, stejně jako lidé

Některé druhy papoušků dokáží zvažovat pravděpodobnosti, když jim to může pomoci při rozhodování, uvedli vědci. Zatím byla tato schopnost popsána jen u lidí a primátů, o jiných zvířatech se to doposud netušilo. Objev zdůrazňuje inteligenci těchto tvorů i fakt, jak málo toho zatím věda o ptácích ví.

Přírodovědci většinu dvacátého století studovali především savce, protože jsou nejpříbuznější lidem. Výzkum ptáků byl podceňován, takže výsledky studií z konce dvacátého století vědce překvapily. Ukázalo se totiž, že například afričtí papoušci šedí altruisticky pomáhají ostatním plnit úkoly. A také rozpoznávají a identifikují barvy, a dokonce umí počítat. Papoušci kakadu žijící v Austrálii a Oceánii zase umí sledovat stopy předmětu, přestože jim zmizí z dohledu – a vymýšlí si vlastní taneční pohyby.

Nyní biologové studovali papoušky nestor kea, kteří žijí na Novém Zélandu. Jde o ohrožené ptáky, kteří se od ostatních v mnohém liší – například jde o jediné vysokohorské papoušky a také jsou to dravci, kteří útočí dokonce i na ovce. Před několika lety překvapili biology tím, že na silnicích začali přemisťovat dopravní kužely.

Ptáci si totiž všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat. Když vytvořili na silnici umělé zpomalení provozu, lidé jim dali víc jídla.

Nový výzkum prokázal, že když se tito papušci musí rozhodovat mezi více možnostmi, využívají teorie pravděpodobnosti. Je to úplně poprvé, kdy byla tato schopnost rozpoznána mezi jinými tvory, než jsou lidé nebo velcí primáti. Pozoruhodné je, že u papoušků je neobyčejně vyvinutá a ptáci při jejím použití využívají více zdrojů informací.

„Máme důkazy, že lidská inteligence je založená na tom, že lidé dokáží kombinovat informace různých typů – společenské, fyzické i číselné – aby dospěli k jednomu rozhodnutí,“ popsala Amalia Bastosová, spoluautorka výzkumu. Přestože lidé a papoušci měli společného předka (před více než 300 miliony lety), podle autorů studie vznikla tato schopnost v dějinách zřejmě vícekrát, tedy u primátů a ptáků vždy individuálně.

Jak vypadal experiment

Vědci vytrénovali šest samců papoušků kea, aby si dokázali spojit černé dřevěné krabice s chutnou odměnou, oranžové krabice zase s tím, že v nich není nic dobrého. Poté postavili ptáky před jiný úkol: vědec jim ukázal dvě průhledné nádoby s černými a oranžovými žetony.

V prvním experimentu obsahovaly obě nádoby stejné množství žetonů, ale v jedné byly převážně žetony oranžové, zatímco druhá nádoba obsahovala spíše žetony černé. Každý z ptáků byl testován celkem dvacetkrát. Tři z ptáků jednoznačně preferovali nádoby s více černými žetony – tedy s barvou, kterou měli ptáci spojenou s potravou/odměnou.

V druhém pokusu pak bylo v obou nádobách stejné množství černých žetonů, ale odlišné množství žetonů oranžových. Tentokrát už se jasně rozhodovali čtyři ptáci z pěti: všichni upřednostňovali nádobu, kde byl vyšší poměr černých žetonů.

To podle Bastosové říká, že ptáci nereagují jen na množství žetonů, ale umí si vyhodnotit i jejich poměr. „Papoušci kea musí využívat poměru černých žetonů proti oranžovým. A to znamená, že zvažují relativní pravděpodobnost toho, jak jisté je, že dostanou žeton z obou nádob,“ uvedla výzkumnice.

Podle ní to dokazuje, že papoušci prokazují pružnou inteligenci, která je srovnatelná s lidskou nebo šimpanzí. Vědkyně věří, že jim to nabízí spoustu možností, jak tuto schopnost využít v přírodě. „Například by se jim mohla hodit, když zjišťují, na jakém stromě může být zralejší ovoce,“ uvedla.

Ohrožení géniové

Ve volné přírodě žije tento pták pouze na jediném místě planety – v horách novozélandského Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovaly, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů jich přežívá jen posledních jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíce milované a současně nejvíce nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Hlavní příčiny, proč jsou nyní papoušci tak ohrožení:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 tisíc těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...