Největší exploze od Velkého třesku. Astronomové našli kráter velký jako patnáct Mléčných drah

Vědci, kteří studovali vzdálenou kupu galaxií, objevili následky nejsilnějšího známého výbuchu, který se odehrál ve vesmíru od Velkého třesku.

Původcem je supermasivní černá díra ležící v centru galaxie vzdálené stovky milionů světelných let od Země. Podle profesorky Melanie Johnston-Hollittové z Curtinovy univerzity v Austrálii byla událost provázená výjimečnou koncentrací energie: uvolnilo se jí pětkrát víc než při předchozím nejsilnějším známém výbuchu.

„Už jsme viděli exploze v centrech galaxií dříve, ale tahle byla opravdu hodně masivní,“ uvedla. „A my nevíme proč.“ Podle astronomky, která se na objevu podílela, se odehrála exploze nesmírně pomalu – trvala stovky milionů let.

Došlo k ní v souhvězdí Hadonoše, asi 390 milionů světelných let od Země. Byla tak silná, že prorazila dutinu v plazmatu, které obklopuje černou díru.

Jako erupce sopky

Hlavní autorka objevu Simona Giacintucciová uvedla, že jí exploze připomínala slavnou erupci sopky St. Helens z roku 1980. Ta byla tak silná, že utrhla celý vrcholek hory ležící v americkém státu Washington. „Rozdíl je, že do kráteru, který zbyl v horkém plynu po vesmírné erupci, by se vešlo patnáct Mléčných drah za sebou,“ uvedla vědkyně.

Astronomové o této dutině v plazmatu věděli již dříve, popsali ji rentgenovými teleskopy. Ale odmítali přijmout hypotézu, že by ji mohl způsobit výbuch energie – „díra“ na to byla příliš obrovská. „Lidé byli kvůli těm rozměrům skeptičtí,“ komentovala výsledky Johnston-Hollittová. „Ale opravdu to tak je – vesmír je fakt divné místo,“ podotkla.

Vědci rozpoznali, že jde o explozi, teprve když se na místo podívali pomocí radioteleskopů. Údaje z nich přesně odpovídaly tomu, jak by oblast vypadala po masivní explozi výjimečných rozměrů. Tým využil čtyři dalekohledy různých agentur na různých místech světa.

Kosmická archeologie

Johnston-Hollitová označila tento výzkum jako kosmickou archeologii. Objev je podle ní podobný nálezu dinosauřích kostí. Díky novým nástrojům, zejména lepším radioteleskopům, se dá lépe pochopit, co se v dávné minulosti vesmíru stalo a co bylo příčinou těchto gigantických jevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...