Kachní dinosauři trpěli stejnou chorobou jako malí chlapci

Vzácná nemoc, která dnes postihuje zejména malé chlapce před začátkem puberty, trápila před desítkami milionů let i dinosaury. Ukázal to výzkum vědců z telavivské univerzity.

Když paleontologové zkoumali ocasní části dinosaurů nalezených v Kanadě, našli tam nečekané otvory. Další analýza prokázala, že jsou to pozůstatky po nezhoubném ale velmi bolestivém nádoru, který se jmenuje LCH, neboli Histiocytóza z Langerhansových buněk.

Tato nemoc postihla dinosaura, který patřil mezi hadrosaury, jimž se díky charakteristické tlamě říká také „kachní dinosauři“. Tento konkrétní po Zemi chodil před přibližně 66 miliony lety. Vědci jeho poškozené kosti porovnali s kostrami dvou lidí, kteří prokazatelně LCH trpěli také.

„Diagnostikovat nemoci jen z kosterních pozůstatků a zkamenělin je komplikované, protože řada chorob se na kostech projevuje podobně. Ale LCH má velmi zvláštní vzhled, který přesně odpovídá tomu, co jsme našli na hadrosaurovi,“ uvedla Hilla Mayová, která se na výzkumu podílela. Vyšel v únoru v odborném časopise Scientific Reports.

Odhalila to analýza pomocí počítačové tomografie s vysokým rozlišením, která byla schopná prohlédnout všechny detaily na kostech. „Nové technologie, jako jsou právě počítačové tomografy, nám umožňují prozkoumat strukturu lézí a rekonstruovat také podobu krevního řečiště, které je živilo,“ dodala paleontoložka. 

U lidí se nejčastěji LCH označuje jako vzácná forma rakoviny, ale názory expertů na tuto zvláštní nemoc se různí. Na rozdíl od většiny ostatních nádorů totiž často zmizí samy bez nutnosti jakéhokoliv lékařského zákroku. Nejčastěji se objevují u chlapců ve věku dvou až deseti let. 

Nemoci dinosaurů

Stejně jako jiní živočichové také dinosauři trpěli řadou nemocí, ale paleontologům se špatně studují. Právě proto je současný výzkum tak důležitý – poukazuje na rizika, jimž tito tvorové museli čelit. O jiných dinosauřích nemocech se ví jen málo: je prokázáno, že tyranosauři trpěli dnou a iguanodoni zase osteoartritidou.

Že by se u nich vyskytovaly také nějaké formy rakoviny doposud nebylo jisté, byly pro to jen nepřímé důkazy, dodávají vědci ve studii.

Autoři tvrdí, že by jejich výzkum mohl vést k lepšímu pochopení evoluční medicíny, nového oboru výzkumu, který zkoumá vývoj nemocí v průběhu času. A tato práce umožňuje vědcům, aby studovali vývoj rakoviny přes desítky milionů let.

Je to velmi důležité, protože právě nemoci, které postihují zvířata a přenášejí se z nich na člověka, v současné době představují pro lidstvo obrovský problém. Týká se to například nemoci Covid-19, která už letos v Číně připravila o život přes tisíc lidí, ale třeba také AIDS nebo tuberkulózy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 1 hhodinou

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.