Mezinárodní vědecký tým se pokusí dostat pod Thwaitesův ledovec. Vyvrtá tam díru půl kilometrem ledu, kterou pak dolů spustí speciální miniponorku. Ta by měla odhalit, proč tato část západní Antarktidy zrychluje v poslední době své tání.
Robotickou ponorku spustí pod Antarktidu. Prozkoumá, proč led taje tak rychle
Thwaitesův ledovec přišel od osmdesátých let dvacátého století přibližně o 540 miliard tun ledu, podle měření se však rychlost tání v posledních letech nebývale zrychlila. Z ledovce se tedy uvolňuje stále více vody do Amundsenova moře.
„Na Antarktidě je takových ledovců s podobným chováním více, ale tenhle nám dělá největší starosti,“ uvedl pro deník Guardian David Vaughan, ředitel výzkumné organizace British Antarctic Survey, který je součástí vědeckého týmu.
Thwaitesův ledovec je jedním z nejvzdálenějších a nejhůře dostupných míst na planetě. Jen dostat sem vědce a jejich výbavu trvalo několik týdnů, přičemž nejbližší osídlené místo odsud leží asi 1500 kilometrů špatně prostupným terénem. Teploty běžně klesají pod dvacet stupňů pod nulou.
Veškerý výzkum tedy bude muset probíhat extrémně rychle, ideálně by měl trvat jen několik dní. Led totiž začne téměř okamžitě znovu zamrzat. „Cílem je zvládnout to tak rychle, jak je to jen možné. Měli bychom to stihnout za tři nebo čtyři dny, víc si dovolit nemůžeme,“ popisuje Vaughan.
Výzkum získal na důležitosti poté, co americká organizace NASA letos pomocí radarového snímkování zjistila, že pod ledovcem je masivní dutina vysoká zhruba 300 metrů a velká asi jako ostrov Manhattan. Vznikla poté, co z ní odpadl obrovský kus ledu; stalo se to někdy v průběhu uplynulých tří let.
Díra, kterou vědci provrtají, bude široká pouhých třicet centimetrů, povede ale do hloubky kolem 600 metrů. Vrtat se bude pomocí „paprsku“ horké vody, který je schopný za minutu provrtat se asi metrem a půl ledu. Aby mohla tato práce probíhat prakticky nepřerušovaně, budou se v mrazu u přístroje neustále střídat malé týmy specialistů.
Nakonec, až se výzkumníci provrtají do dutiny, tímto otvorem spustí dolů miniponorku. Na délku asi třiapůlmetrové těleso je vybavené špičkovou sadou přístrojů schopných měřit řadu vlastností ledu a vody. Díky nim rozpozná, jak tudy proudí voda, jaké jsou teploty v jinak nedostupných místech i vlastnosti sedimentů.
Thwaitesův ledovec ztrácí v současnosti tolik ledu, že pokud by celý roztál, jen voda z něj by zvýšila hladinu oceánů o 61 centimetrů. Navíc je jakousi hradbou, která udržuje stabilní další ledovce na antarktické pevnině. Pokud by roztály i ony, došlo by ke zvýšení hladin oceánů až o dva metry.