Robotickou ponorku spustí pod Antarktidu. Prozkoumá, proč led taje tak rychle

Mezinárodní vědecký tým se pokusí dostat pod Thwaitesův ledovec. Vyvrtá tam díru půl kilometrem ledu, kterou pak dolů spustí speciální miniponorku. Ta by měla odhalit, proč tato část západní Antarktidy zrychluje v poslední době své tání.

Thwaitesův ledovec přišel od osmdesátých let dvacátého století přibližně o 540 miliard tun ledu, podle měření se však rychlost tání v posledních letech nebývale zrychlila. Z ledovce se tedy uvolňuje stále více vody do Amundsenova moře.

„Na Antarktidě je takových ledovců s podobným chováním více, ale tenhle nám dělá největší starosti,“ uvedl pro deník Guardian David Vaughan, ředitel výzkumné organizace British Antarctic Survey, který je součástí vědeckého týmu.

Thwaitesův ledovec je jedním z nejvzdálenějších a nejhůře dostupných míst na planetě. Jen dostat sem vědce a jejich výbavu trvalo několik týdnů, přičemž nejbližší osídlené místo odsud leží asi 1500 kilometrů špatně prostupným terénem. Teploty běžně klesají pod dvacet stupňů pod nulou.

Veškerý výzkum tedy bude muset probíhat extrémně rychle, ideálně by měl trvat jen několik dní. Led totiž začne téměř okamžitě znovu zamrzat. „Cílem je zvládnout to tak rychle, jak je to jen možné. Měli bychom to stihnout za tři nebo čtyři dny, víc si dovolit nemůžeme,“ popisuje Vaughan.

Výzkum získal na důležitosti poté, co americká organizace NASA letos pomocí radarového snímkování zjistila, že pod ledovcem je masivní dutina vysoká zhruba 300 metrů a velká asi jako ostrov Manhattan. Vznikla poté, co z ní odpadl obrovský kus ledu; stalo se to někdy v průběhu uplynulých tří let.

Díra, kterou vědci provrtají, bude široká pouhých třicet centimetrů, povede ale do hloubky kolem 600 metrů. Vrtat se bude pomocí „paprsku“ horké vody, který je schopný za minutu provrtat se asi metrem a půl ledu. Aby mohla tato práce probíhat prakticky nepřerušovaně, budou se v mrazu u přístroje neustále střídat malé týmy specialistů.

Nakonec, až se výzkumníci provrtají do dutiny, tímto otvorem spustí dolů miniponorku. Na délku asi třiapůlmetrové těleso je vybavené špičkovou sadou přístrojů schopných měřit řadu vlastností ledu a vody. Díky nim rozpozná, jak tudy proudí voda, jaké jsou teploty v jinak nedostupných místech i vlastnosti sedimentů. 

Thwaitesův ledovec ztrácí v současnosti tolik ledu, že pokud by celý roztál, jen voda z něj by zvýšila hladinu oceánů o 61 centimetrů. Navíc je jakousi hradbou, která udržuje stabilní další ledovce na antarktické pevnině. Pokud by roztály i ony, došlo by ke zvýšení hladin oceánů až o dva metry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 6 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 6 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 9 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 11 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 13 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
včera v 09:00‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.