Rudá hvězda Betelgeuse se chová podivně, je možné, že se brzy změní v supernovu

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

V polovině prosince popsal vývoj této nepříliš vzdálené hvězdy profesor Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu je nyní hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – v současné době se propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak dramaticky – podle vědců to může znamenat jediné: s hvězdou se děje něco výjimečného.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Příčina podle profesora Guinana leží hluboko uvnitř hvězdy, ale tak hluboko zatím naše věda nedokáže dosáhnout. Astronomové tedy nejsou schopni říci se stoprocentní spolehlivostí, co se s Betelgeuse děje a jak budou změny pokračovat, nebo v co vyústí.

Předehra k supernově

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přes to, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Podivná hvězda

Betelgeuse se chová podivně dlouhodobě, slábne a naopak zjasňuje se pravidelně – a také se mění její velikost. V průběhu 16 let ukázala měření, že se její poloměr postupně zmenšoval z 5,6 astronomických jednotek na 4,8 astronomických jednotek.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

Kromě možnosti s přeměnou na supernovu pracují vědci také s jinou hypotézou: hvězda by mohla v důsledku své rotace ukazovat jinou část svého povrchu, která je velice nepravidelná.

V polovině ledna by se mělo slábnutí Betelgeuse zastavit – tedy alespoň podle matematických modelů, se kterými astronomové pracují. „Myslím, že se vrátí zpět k větší zářivosti, ale je vážně zábava sledovat, jak se mění,“ uvedl Guinan pro stanici CNN. „Ale pokud bude pokračovat ve slábnutí, tak jsou naše předpovědi mimo,“ dodal.

Světlo až na Zemi

Pokud by došlo k přeměně na supernovu, tedy k explozi hvězdy, viděla by Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 5 mminutami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 1 hhodinou

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 3 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 4 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 5 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 6 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...