Rudá hvězda Betelgeuse se chová podivně, je možné, že se brzy změní v supernovu

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

V polovině prosince popsal vývoj této nepříliš vzdálené hvězdy profesor Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu je nyní hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – v současné době se propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak dramaticky – podle vědců to může znamenat jediné: s hvězdou se děje něco výjimečného.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Příčina podle profesora Guinana leží hluboko uvnitř hvězdy, ale tak hluboko zatím naše věda nedokáže dosáhnout. Astronomové tedy nejsou schopni říci se stoprocentní spolehlivostí, co se s Betelgeuse děje a jak budou změny pokračovat, nebo v co vyústí.

Předehra k supernově

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přes to, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Podivná hvězda

Betelgeuse se chová podivně dlouhodobě, slábne a naopak zjasňuje se pravidelně – a také se mění její velikost. V průběhu 16 let ukázala měření, že se její poloměr postupně zmenšoval z 5,6 astronomických jednotek na 4,8 astronomických jednotek.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

Kromě možnosti s přeměnou na supernovu pracují vědci také s jinou hypotézou: hvězda by mohla v důsledku své rotace ukazovat jinou část svého povrchu, která je velice nepravidelná.

V polovině ledna by se mělo slábnutí Betelgeuse zastavit – tedy alespoň podle matematických modelů, se kterými astronomové pracují. „Myslím, že se vrátí zpět k větší zářivosti, ale je vážně zábava sledovat, jak se mění,“ uvedl Guinan pro stanici CNN. „Ale pokud bude pokračovat ve slábnutí, tak jsou naše předpovědi mimo,“ dodal.

Světlo až na Zemi

Pokud by došlo k přeměně na supernovu, tedy k explozi hvězdy, viděla by Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...