Změna klimatu mění ptáky: zmenšují se jim těla, zvětšují křídla

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral těla mrtvých ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu. Osobně také změřil více než 70 tisíc takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem času zmenšují. Podle studie, vypracované na základě jeho měření, došli nyní vědci k názoru, že se s postupujícím oteplováním klimatu zmenšuje u ptáků trup a zvětšuje rozpětí křídel. O studii informoval server BBC News.

Autoři tvrdí, že studie představuje jeden z největších ornitologických výzkumů svého druhu a že její poznatky jsou důležité pro pochopení, jak se zvířata přizpůsobují změnám klimatu. Studie zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva.

„Zjistili jsme, že téměř všechny druhy se zmenšují,“ řekl vedoucí výzkumu Brian Weeks, působící jako docent na katedře životního prostředí na Michiganské univerzitě. „Druhy byly rozmanité, ale reagovaly podobně. Konzistence je šokující,“ dodal.

Svět se mění a ptáci na to reagují

Studie reakcí zvířat na klimatické změny se často zaměřují na geografické aspekty či načasování životních událostí, jako jsou trasy migrace a rozmnožování. Tato studie však naznačuje, že třetím zásadním aspektem je morfologie, tedy zkoumání stavby samotných organismů.

„To je jeden z hlavních důsledků,“ míní Weeks. „Je těžké pochopit, jak se druh přizpůsobí, aniž bychom brali v úvahu všechny tři tyto aspekty.“

Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta. Důkazy tak svědčí o tom, že oteplování způsobilo zmenšení těla, což se kvůli zachování migrace kompenzovalo prodloužením délky křídla.

„Migrace je neuvěřitelně náročná věc, kterou stěhovaví ptáci dělají,“ uvedl Weeks a vysvětlil, že menší velikost těla vyžaduje menší výdej energie k dokončení dlouhého putování. A největší pravděpodobnost přežít na dálkových trasách měli ptáci s delším rozpětím křídel, která kompenzovala jejich menší těla.

„Herkulovské úsilí“ Davea Willarda

Vědci si nejsou zcela jisti, proč vyšší teploty způsobují zmenšování ptáků. Jedna teorie tvrdí, že menší zvířata se lépe ochlazují, tedy rychleji ztrácí tělesné teplo díky většímu poměru povrchu k objemu.

Shromáždění vzorků podle Weekse umožnilo „herkulovské úsilí“ Davea Willarda, spoluautora studie a ornitologa ve Field Museum v Chicagu. Willard začal v roce 1978 po ránu chodit okolo výškových budov během jarního a podzimního stěhování ptáků a sbírat exempláře, které do mrakodrapů narazily.

Ptáci obvykle migrují v noci a přitahuje je umělé světlo budov, což způsobuje smrtící nárazy do oken. Při těchto srážkách každý rok přijdou o život odhadem stovky milionů ptáků.

„(Willard) tehdy nepomýšlel na studii. Jen si myslel, že by to mohlo být v budoucnu užitečné,“ řekl Weeks. Postupem let ke sběru přispělo mnoho dalších dobrovolníků a vědců. Willard změřil všech 70 716 exemplářů sám a za pomoci stejných metod.

Studie, která byla tento měsíc publikována v časopise Ecology Letters, je postavena na rostoucím množství důkazů, podle kterých se zvířata během oteplování klimatu zmenšují. K stejnému zjištění dospěla v roce 2014 studie o vysokohorských kozách a v témže roce studie o mlocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 9 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 12 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 13 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 15 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 16 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.