Změna klimatu mění ptáky: zmenšují se jim těla, zvětšují křídla

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral těla mrtvých ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu. Osobně také změřil více než 70 tisíc takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem času zmenšují. Podle studie, vypracované na základě jeho měření, došli nyní vědci k názoru, že se s postupujícím oteplováním klimatu zmenšuje u ptáků trup a zvětšuje rozpětí křídel. O studii informoval server BBC News.

Autoři tvrdí, že studie představuje jeden z největších ornitologických výzkumů svého druhu a že její poznatky jsou důležité pro pochopení, jak se zvířata přizpůsobují změnám klimatu. Studie zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva.

„Zjistili jsme, že téměř všechny druhy se zmenšují,“ řekl vedoucí výzkumu Brian Weeks, působící jako docent na katedře životního prostředí na Michiganské univerzitě. „Druhy byly rozmanité, ale reagovaly podobně. Konzistence je šokující,“ dodal.

Svět se mění a ptáci na to reagují

Studie reakcí zvířat na klimatické změny se často zaměřují na geografické aspekty či načasování životních událostí, jako jsou trasy migrace a rozmnožování. Tato studie však naznačuje, že třetím zásadním aspektem je morfologie, tedy zkoumání stavby samotných organismů.

„To je jeden z hlavních důsledků,“ míní Weeks. „Je těžké pochopit, jak se druh přizpůsobí, aniž bychom brali v úvahu všechny tři tyto aspekty.“

Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta. Důkazy tak svědčí o tom, že oteplování způsobilo zmenšení těla, což se kvůli zachování migrace kompenzovalo prodloužením délky křídla.

„Migrace je neuvěřitelně náročná věc, kterou stěhovaví ptáci dělají,“ uvedl Weeks a vysvětlil, že menší velikost těla vyžaduje menší výdej energie k dokončení dlouhého putování. A největší pravděpodobnost přežít na dálkových trasách měli ptáci s delším rozpětím křídel, která kompenzovala jejich menší těla.

„Herkulovské úsilí“ Davea Willarda

Vědci si nejsou zcela jisti, proč vyšší teploty způsobují zmenšování ptáků. Jedna teorie tvrdí, že menší zvířata se lépe ochlazují, tedy rychleji ztrácí tělesné teplo díky většímu poměru povrchu k objemu.

Shromáždění vzorků podle Weekse umožnilo „herkulovské úsilí“ Davea Willarda, spoluautora studie a ornitologa ve Field Museum v Chicagu. Willard začal v roce 1978 po ránu chodit okolo výškových budov během jarního a podzimního stěhování ptáků a sbírat exempláře, které do mrakodrapů narazily.

Ptáci obvykle migrují v noci a přitahuje je umělé světlo budov, což způsobuje smrtící nárazy do oken. Při těchto srážkách každý rok přijdou o život odhadem stovky milionů ptáků.

„(Willard) tehdy nepomýšlel na studii. Jen si myslel, že by to mohlo být v budoucnu užitečné,“ řekl Weeks. Postupem let ke sběru přispělo mnoho dalších dobrovolníků a vědců. Willard změřil všech 70 716 exemplářů sám a za pomoci stejných metod.

Studie, která byla tento měsíc publikována v časopise Ecology Letters, je postavena na rostoucím množství důkazů, podle kterých se zvířata během oteplování klimatu zmenšují. K stejnému zjištění dospěla v roce 2014 studie o vysokohorských kozách a v témže roce studie o mlocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 6 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...