Kácení pralesa v Brazílii se za rok výrazně zrychlilo, ukázaly záběry z družic

V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.

Během listopadu zmizelo 563 kilometrů čtverečních lesa. Jde o nejvyšší listopadová čísla od roku 2015, uvádí INPE. V listopadu přitom začíná sezona dešťů, kdy se obecně těžba dřeva, a tedy kácení stromů snižuje. 

Během prvních 11 měsíců roku 2019 dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních. Oproti roku 2018 je to téměř dvojnásobek, za jeho prvních 11 měsíců se podle INPE vykácelo „jen“ 4878,7 kilometrů čtverečních.

Tyto výsledky pocházejí ze satelitního systému DETER, který je schopný sledovat stav lesů v reálném čase. Brazilská kosmická agentura využívá kromě systému DETER ještě jiný satelitní systém jménem PRODES. Ten je sice spolehlivější, ale výsledky z něj přicházejí později. Jeho data ukazují, že od srpna 2018 do července 2019 dosáhla deforestace poprvé od roku 2008 více než 10 tisíc kilometrů čtverečních.

Kácením více trpí domorodci

Zdaleka nejvíc jsou kácením postižená území, kde žije domorodé obyvatelstvo – tam je množství vyšší asi o polovinu. V poslední době tam kvůli tomu roste napětí mezi místními a těžaři. Například 8. prosince byli neznámými ozbrojenci zabiti dva domorodci z indiánského kmene Guajajara.

Organizace zastupující domorodé obyvatelstvo již dříve prohlásila, že za stoupající agresi může rétorika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomických aktivit v domorodých oblastech. „Jak dlouho to ještě bude pokračovat? Kdo bude další na řadě?“ uvedla po nejnovějším útoku Sonia Guajajaraová, která koordinuje aktivity domorodých obyvatel Brazílie.

Guajajaraové jsou jednou z největších domorodých skupin v Brazílii, čítají asi 20 tisíc členů. V roce 2012 založili spolek Strážci lesa za účelem ochrany teritoria Arariboia. „Někdy mám strach, ale musíme pozvednout hlavy a jednat. Jsme tu a bojujeme,“ řekl Paul Paulino letos agentuře Reuters. „Všude se ničí tolik přírody, dobré stromy se dřevem tvrdým jako ocel se kácí a odváží pryč. Musíme náš způsob života zachovat pro budoucnost našich dětí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 7 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...