Kácení pralesa v Brazílii se za rok výrazně zrychlilo, ukázaly záběry z družic

V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.

Během listopadu zmizelo 563 kilometrů čtverečních lesa. Jde o nejvyšší listopadová čísla od roku 2015, uvádí INPE. V listopadu přitom začíná sezona dešťů, kdy se obecně těžba dřeva, a tedy kácení stromů snižuje. 

Během prvních 11 měsíců roku 2019 dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních. Oproti roku 2018 je to téměř dvojnásobek, za jeho prvních 11 měsíců se podle INPE vykácelo „jen“ 4878,7 kilometrů čtverečních.

Tyto výsledky pocházejí ze satelitního systému DETER, který je schopný sledovat stav lesů v reálném čase. Brazilská kosmická agentura využívá kromě systému DETER ještě jiný satelitní systém jménem PRODES. Ten je sice spolehlivější, ale výsledky z něj přicházejí později. Jeho data ukazují, že od srpna 2018 do července 2019 dosáhla deforestace poprvé od roku 2008 více než 10 tisíc kilometrů čtverečních.

Kácením více trpí domorodci

Zdaleka nejvíc jsou kácením postižená území, kde žije domorodé obyvatelstvo – tam je množství vyšší asi o polovinu. V poslední době tam kvůli tomu roste napětí mezi místními a těžaři. Například 8. prosince byli neznámými ozbrojenci zabiti dva domorodci z indiánského kmene Guajajara.

Organizace zastupující domorodé obyvatelstvo již dříve prohlásila, že za stoupající agresi může rétorika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomických aktivit v domorodých oblastech. „Jak dlouho to ještě bude pokračovat? Kdo bude další na řadě?“ uvedla po nejnovějším útoku Sonia Guajajaraová, která koordinuje aktivity domorodých obyvatel Brazílie.

Guajajaraové jsou jednou z největších domorodých skupin v Brazílii, čítají asi 20 tisíc členů. V roce 2012 založili spolek Strážci lesa za účelem ochrany teritoria Arariboia. „Někdy mám strach, ale musíme pozvednout hlavy a jednat. Jsme tu a bojujeme,“ řekl Paul Paulino letos agentuře Reuters. „Všude se ničí tolik přírody, dobré stromy se dřevem tvrdým jako ocel se kácí a odváží pryč. Musíme náš způsob života zachovat pro budoucnost našich dětí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.