V listopadu se v brazilské části Amazonie zvýšilo kácení stromů meziročně o 104 procent. Uvádí to oficiální data zveřejněná Brazilským institutem pro kosmický výzkum (INPE). Během prvních 11 měsíců letošního roku pak dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních, což je meziročně téměř dvojnásobek.
Kácení pralesa v Brazílii se za rok výrazně zrychlilo, ukázaly záběry z družic
Během listopadu zmizelo 563 kilometrů čtverečních lesa. Jde o nejvyšší listopadová čísla od roku 2015, uvádí INPE. V listopadu přitom začíná sezona dešťů, kdy se obecně těžba dřeva, a tedy kácení stromů snižuje.
Během prvních 11 měsíců roku 2019 dosáhla deforestace 8974,3 kilometrů čtverečních. Oproti roku 2018 je to téměř dvojnásobek, za jeho prvních 11 měsíců se podle INPE vykácelo „jen“ 4878,7 kilometrů čtverečních.
Tyto výsledky pocházejí ze satelitního systému DETER, který je schopný sledovat stav lesů v reálném čase. Brazilská kosmická agentura využívá kromě systému DETER ještě jiný satelitní systém jménem PRODES. Ten je sice spolehlivější, ale výsledky z něj přicházejí později. Jeho data ukazují, že od srpna 2018 do července 2019 dosáhla deforestace poprvé od roku 2008 více než 10 tisíc kilometrů čtverečních.
Kácením více trpí domorodci
Zdaleka nejvíc jsou kácením postižená území, kde žije domorodé obyvatelstvo – tam je množství vyšší asi o polovinu. V poslední době tam kvůli tomu roste napětí mezi místními a těžaři. Například 8. prosince byli neznámými ozbrojenci zabiti dva domorodci z indiánského kmene Guajajara.
Organizace zastupující domorodé obyvatelstvo již dříve prohlásila, že za stoupající agresi může rétorika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomických aktivit v domorodých oblastech. „Jak dlouho to ještě bude pokračovat? Kdo bude další na řadě?“ uvedla po nejnovějším útoku Sonia Guajajaraová, která koordinuje aktivity domorodých obyvatel Brazílie.
Guajajaraové jsou jednou z největších domorodých skupin v Brazílii, čítají asi 20 tisíc členů. V roce 2012 založili spolek Strážci lesa za účelem ochrany teritoria Arariboia. „Někdy mám strach, ale musíme pozvednout hlavy a jednat. Jsme tu a bojujeme,“ řekl Paul Paulino letos agentuře Reuters. „Všude se ničí tolik přírody, dobré stromy se dřevem tvrdým jako ocel se kácí a odváží pryč. Musíme náš způsob života zachovat pro budoucnost našich dětí,“ dodal.