Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.
Studie uveřejněná tento týden v časopise Nature uvádí, že hladiny moří se do roku 2100 zvednou o 67 centimetrů, což je o sedm centimetrů více, než kolik ve svých propočtech uváděl Panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Ohroženo záplavami tak bude asi 400 milionů lidí místo 360 milionů, jak předpokládali vědci z IPCC.
„Nejsou to nepravděpodobné události nebo malé dopady. Pro pobřežní obyvatelstvo budou devastující,“ řekl jeden z autorů studie a profesor Leedské univerzity Andrew Shepherd.
Grónsko taje
Grónsko od roku 1992 ztratilo 3,8 bilionu tun ledu a tempo odtávání se zvýšilo z 33 miliard tun za rok v 90. letech na 254 miliard ročně během uplynulé dekády. Grónský led přímo přispívá ke vzrůstu hladin oceánů kvůli tomu, že spočívá na pevném podkladu, na rozdíl od tajícího antarktického ledu, který plave na vodní hladině.
Vrcholem byl rok 2011, kdy Grónsko ztratilo dokonce 335 miliard tun ledu, od té doby se tempo tání o něco snížilo. Vědci nicméně upozorňují, že letošní rok, který nebyl do studie zahrnutý, může být z hlediska odtávání rekordní.
Zhruba polovina ztráty ledu byla v Grónsku způsobena teplotou vzduchu, která se v Arktidě zvyšuje mnohem rychleji než na zbytku planety. Druhou část úbytku ledové masy má na svědomí rychlejší pohyb ledovců směrem do oceánů. Hladina moří se zvyšuje nejen přítokem vody z tajících ledovců, ale i prostým zvyšováním objemu vody v důsledku jejího ohřívání.
Na tvorbě studie se podílelo 96 vědců z 50 mezinárodních organizací. Analyzovali výsledky 11 snímkovacích akcí z období 1992–2018.
