Homosexualitu jeden jediný gen neurčí, prozradil výzkum na půl milionu lidí

Neexistuje nic jako jediný „gen homosexuality“, který by měnil lidskou sexuální orientaci. Ukázal to zatím nejrozsáhlejší výzkum genetického materiálu, jenž se tohoto tématu týkal.

Mezinárodní studie genetičky Andrey Gannové se soustředila na genetické profily asi 480 tisíc lidí ze Spojených států a Velké Británie. Výzkum byl tedy asi stokrát rozsáhlejší než největší podobné výzkumy v minulosti. 

Geny jsou zodpovědné za homosexualitu z přibližně osmi až pětadvaceti procent, podílí se na ní ale zřejmě tisíce genetických rysů. Experti našli pět specifických genetických variant, které byly významně spojené s homosexuálním chováním, dohromady ale vysvětlovaly jen asi jedno procento příčin genetické homosexuality. Tyto geny se nacházely na nejrůznějších místech – jeden se ve skupině spojené s čichem, jiný byl spojený s mužskou plešatostí.

Genetik: Sexualitu jen z genů předvídat nelze

 Vědci tak dospěli ke zjištění, že vztah ke stejnému pohlaví je ovlivňovaný komplexním mixem genetických příčin a příčin, které pocházejí z vnějšího okolí – podobně jako u jiných lidských vlastností. „Jedná se o normální a přirozenou část variace našeho druhu,“ uvedl genetik Ben Neale, který na studii pracoval.

„Je nemožné předvídat lidskou sexualitu čistě z genů člověka,“ dodal. Genetika je podle něj zodpovědná ani ne za polovinu sexuálního chování, ale přesto je důležitým faktorem, který by měl být dále zkoumán. „Naše studie zdůrazňuje, jak důležitým aspektem sexuálního chování je různorodost.“

Rozmanitější, než se čekalo

Výsledky také zpochybňují známou a hojně používanou Kinseyho škálu – tedy systém hodnocení lidské sexuální orientace. Ta hodnotila jednoznačnou heterosexualitu jako stupeň 0, čistou homosexualitu pak jako stupeň 6. „Zjistili jsme, že Kinsyeho škála je zjednodušením opravdové rozmanitosti sexuálního chování u lidí,“ popisuje Andrea Ganna.

Výsledky genetického zkoumání podle Bena Neala ukazují, že nejde udělat jednoduchou přímku, která vede od heterosexuality k homosexualitě. Je totiž možné, a výzkumy naznačují, že je to pravděpodobné, že vztah k opačnému a vlastnímu pohlaví může být na tom druhém úplně nezávislý, mohly by tedy existovat vlastně nejméně dvě takové přímky.

Výsledky práce ale také ukázaly další pozoruhodné detaily o genetice lidské sexuality. Tak například genetická variabilita má větší vliv na homosexuální chování u mužů než u žen.

„Zřejmě to ukazuje na složitost ženské sexuality,“ říká Melinda Millsová, socioložka z Oxfordu, která psala ke studii úvodník do žurnálu Science. „Odráží to hlasy z LGBTQ+ komunity, které tvrdí, že existují množství sexualit. Sexualita je dynamická, má schopnost vyjadřovat a realizovat sexuální preference, a je tedy regulovaná i kulturními, politickými, sociálními, legálními i náboženskými strukturami,“ uvádí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 2 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 3 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 16 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 20 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 22 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 22 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
včera v 09:22

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
včera v 06:30
Načítání...