Olivovníky v Evropě čelí zhoubě v podobě bakterie Xylella fastidiosa, přesto v italské Apulii, kde se infekce vyskytuje, zůstávají některé olivovníky záhadně zelené. Jsou vůči ní rezistentní, a tak dávají naději v boji proti nebezpečí, jež sužuje celé Středomoří. Bakterie nazývaná „lepra olivovníků“ se do tohoto suchého regionu dostala zřejmě z Kostariky v roce 2013 a v Itálii už zahubila přes milion stromů. Druhý největší světový exportér olivového oleje po Španělsku má ztráty kolem 1,2 miliardy eur (asi 30 miliard korun).
Proti infekci není znám žádný lék. Kromě Itálie zachvátila Španělsko, Francii a také Írán. V posledních měsících byla zjištěna nová ohniska nákazy v Portugalsku, uvádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Vůči šíření choroby přenášené drobným hmyzem, která brání rostlině absorbovat vodu, jsou zemědělci bezbranní. Nemoc se šíří směrem na sever rychlostí více než dvou kilometrů za měsíc a za sebou zanechává spoušť, uvádí italský zemědělský svaz Coldiretti.
Šíří „lepru oliv“ mafie?
Jedinou možností je pokácet nemocné stromy, ale to vyžaduje zvláštní povolení od italských úřadů, které podle zemědělců není tak snadné získat. Navíc se spekuluje, že za touto chorobou stojí mafie, která v oblastech zničených bakterií Xylella fastidiosa chce stavět hotely.
Zemědělský inženýr z Národní rady pro výzkum Pierfederico La Notte identifikoval dvě odrůdy olivovníků, u nichž se zdá, že jsou zázračně choroby ušetřeny. „Odrůdy Leccino a Favolosa jsou východiskem. Pracujeme na tom, abychom nalezli více odolných odrůd,“ říká.
Větve odolných odrůd, které byly naroubovány na kmeny nemocných olivovníků, normálně rostou a dokonce nesou plody. Pro tento region, který je silně závislý na zemědělství a který přišel o desetitisíce olivovníků, je to záblesk naděje.
Testy zaberou čas
Agronom a producent olivového oleje Giovanni Melcarne přišel o 90 procent stromů. Přesto nepropadá beznaději a hledá imunní druhy. Postavil skleník, v němž pěstuje desítky malých olivovníků, a doufá, že mezi nimi najde odolnou odrůdu.
„Naočkujeme chorobu těmto stromkům, nakazíme je s pomocí hmyzu, který přenáší bakterii, a to tak, abychom mohli sledovat, zda tyto rostliny, původní druhy, které bychom mohli pěstovat, budou proti chorobě imunní,“ vysvětluje.
Na první výsledky však bude třeba čekat nejméně rok, protože choroba se projevuje pomalu. Toto latentní období nahrává jejímu šíření. Odhalit ji poněkud dříve mohou bezpilotní letouny s infračervenými kamerami, to však nezabrání jejímu šíření.
Xylella fastidiosa je považována za jednu z nejnebezpečnějších bakterií ve světovém měřítku. Vyvolává různé choroby rostlin, které mohou vést k jejich úhynu. Postihuje 350 typů rostlin, včetně vinné révy, citroníků či mandlovníků.
Vědci soudí, že existuje reálné riziko šíření choroby v celém Středomoří, kde je olivový olej součástí jídelníčku a pro ekonomiku je zcela zásadní. Proto se Mezinárodní středisko pro zemědělská studia (CIHEAM) v Bari rozhodlo vzdělávat v této oblasti inženýry agronomy z Blízkého východu a ze severní Afriky. Byla vyvinuta speciální aplikace, která má zemědělcům pomoci zjišťovat příznaky a vyhodnocovat vývoj choroby v naději, že se jim podaří její postup zpomalit.
Opatření proti této nemoci musela letos přijmout i Česká republika. Už rok také existuje pohotovostní plán pro případ, kdyby se choroba na naše území dostala. Vážné podezření existovalo před dvěma roky, vzniklo na základě šetření prodeje rostlin vítodu myrtolistého (Polygala myrtifolia) původem ze španělské okrasné školky. „Riziko zavlečení této obávané bakterie na území České republiky však v žádném případě nelze podceňovat,“ uvedl tehdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
