Koráli začali polykat mikroplasty. Může je to zničit, ukazuje výzkum

Vědci poprvé ukázali, že někteří koráli se v přírodě naučili konzumovat drobné kousky umělé hmoty. Dokonce je upřednostňují před jejich přirozenou potravou – a to dokonce i v případě, že obsahují bakterie, které jim ubližují.

Výzkum probíhal v moři u Rhode Islandu, tedy na východním pobřeží Spojených států. Vědci zkoumali tamní tropické druhy korálů, jež se vyskytují v podobě trsů velkých asi jako lidská pěst. Ale podle vědců údaje naznačují, že by se to stejné mohlo dít také u známějších druhů korálů, které tvoří slavné korálové útesy. Také oni zřejmě konzumují mikroplasty, které je mohou poškozovat.

Výsledky této práce vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Podle autorů jde o další důkaz toho, jak nebezpečné jsou plasty v oceánech pro všechno živé.

Studii vedla bioložka z Bostonské univerzity Randi Rotjanová. V rozhovoru pro National Geographic popsala, že plasty vůbec studovat nechtěla, zajímají ji koráli, ale plasty jsou všude a „narušují její konverzaci s přírodou“ – tedy že bez poznání jejich dopadu na ekosystémy už vlastně nemůžeme přírodu zkoumat. „Vyberte si ekosystém, vyberte si organismus a skoro jistě tam najdete i mikroplasty,“ stěžuje si bioložka.

Plasty jsou všude

Společně s dalšími přírodovědci studovala čtyři kolonie korálu jménem astrangia obecná. Rhode Island si vybrali proto, že je blízko lidem – město Providence je necelých 40 kilometrů vzdálené. Vědce zajímalo, jak koráli reagují na plasty, které se sem z civilizace dostávají. 

Z odebraných polypů zjistili, že každý v sobě má víc než sto kousků mikroplastů. Jde o první důkaz z volné přírody, ale už laboratorní pokusy ukázaly, že se tito tvorové umí umělými hmotami živit. Tým profesorky Rotjanové navíc zjistil, že koráli mají plasty dokonce rádi. Ukázalo se to při laboratorním experimentu, kdy v akváriu žijícím korálům vědci nabídli modré kousky mikroplastů a také jejich přirozenou stravu – vejce žábronošek.

Ukázalo se, že každý korál pozřel dvakrát více plastových kuliček než vajíček žábronošky. Poté, co si přecpali tělo plastem, který pro ně nemá žádnou nutriční hodnotu, přestali přijímat vajíčka žábronošek úplně. „Byla jsem těmi výsledky zcela šokovaná,“ uvedla spoluautorka práce Jessica Carilliová. „Koráli jen pasivně nepřijímají částice plastů, které se k nim dostanou. Oni bohužel upřednostňují plasty před opravdovou potravou,“ dodala.

7 minut
Ve Středozemním moři zřejmě existují desítky druhů korálů, z útesů teď víme o pěti, říká hydrobiolog
Zdroj: ČT24


Navíc se ukázalo, že většina mikroplastů je pokrytá bakteriemi. Vědci některé obarvili fluoreskující barvou, takže v laboratoři mohli pozorovat, co se děje potom. Přibližně 45 hodin poté, co koráli plasty spolkli, je zase vyloučili – nezabilo je to tedy. Ale bakterie (v tomto případě vědci použili E. coli) v nich zůstaly a koráli do 14 dní zemřeli.

E.coli sice v oceánu není běžná, ale mohou se tam vyskytovat jiné druhy mikrobů, které se mohou na mikroplastech zachytit – a pak korálům ublížit. Protože vědci studovali jen jediný druh korálů, nejsou zatím schopní říci, jak obecně se tento problém týká i ostatních druhů. Ale právě proto by chtěli ve výzkumu pokračovat.

„Jsem zděšená z toho hnusu, který jsme vytvořili v našich oceánech,“ uvedla Rotjanová. „Ale tohle může být příběh, který nás motivuje k tomu, abychom to napravili.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...