Koráli začali polykat mikroplasty. Může je to zničit, ukazuje výzkum

Vědci poprvé ukázali, že někteří koráli se v přírodě naučili konzumovat drobné kousky umělé hmoty. Dokonce je upřednostňují před jejich přirozenou potravou – a to dokonce i v případě, že obsahují bakterie, které jim ubližují.

Výzkum probíhal v moři u Rhode Islandu, tedy na východním pobřeží Spojených států. Vědci zkoumali tamní tropické druhy korálů, jež se vyskytují v podobě trsů velkých asi jako lidská pěst. Ale podle vědců údaje naznačují, že by se to stejné mohlo dít také u známějších druhů korálů, které tvoří slavné korálové útesy. Také oni zřejmě konzumují mikroplasty, které je mohou poškozovat.

Výsledky této práce vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Podle autorů jde o další důkaz toho, jak nebezpečné jsou plasty v oceánech pro všechno živé.

Studii vedla bioložka z Bostonské univerzity Randi Rotjanová. V rozhovoru pro National Geographic popsala, že plasty vůbec studovat nechtěla, zajímají ji koráli, ale plasty jsou všude a „narušují její konverzaci s přírodou“ – tedy že bez poznání jejich dopadu na ekosystémy už vlastně nemůžeme přírodu zkoumat. „Vyberte si ekosystém, vyberte si organismus a skoro jistě tam najdete i mikroplasty,“ stěžuje si bioložka.

Plasty jsou všude

Společně s dalšími přírodovědci studovala čtyři kolonie korálu jménem astrangia obecná. Rhode Island si vybrali proto, že je blízko lidem – město Providence je necelých 40 kilometrů vzdálené. Vědce zajímalo, jak koráli reagují na plasty, které se sem z civilizace dostávají. 

Z odebraných polypů zjistili, že každý v sobě má víc než sto kousků mikroplastů. Jde o první důkaz z volné přírody, ale už laboratorní pokusy ukázaly, že se tito tvorové umí umělými hmotami živit. Tým profesorky Rotjanové navíc zjistil, že koráli mají plasty dokonce rádi. Ukázalo se to při laboratorním experimentu, kdy v akváriu žijícím korálům vědci nabídli modré kousky mikroplastů a také jejich přirozenou stravu – vejce žábronošek.

Ukázalo se, že každý korál pozřel dvakrát více plastových kuliček než vajíček žábronošky. Poté, co si přecpali tělo plastem, který pro ně nemá žádnou nutriční hodnotu, přestali přijímat vajíčka žábronošek úplně. „Byla jsem těmi výsledky zcela šokovaná,“ uvedla spoluautorka práce Jessica Carilliová. „Koráli jen pasivně nepřijímají částice plastů, které se k nim dostanou. Oni bohužel upřednostňují plasty před opravdovou potravou,“ dodala.

7 minut
Ve Středozemním moři zřejmě existují desítky druhů korálů, z útesů teď víme o pěti, říká hydrobiolog
Zdroj: ČT24


Navíc se ukázalo, že většina mikroplastů je pokrytá bakteriemi. Vědci některé obarvili fluoreskující barvou, takže v laboratoři mohli pozorovat, co se děje potom. Přibližně 45 hodin poté, co koráli plasty spolkli, je zase vyloučili – nezabilo je to tedy. Ale bakterie (v tomto případě vědci použili E. coli) v nich zůstaly a koráli do 14 dní zemřeli.

E.coli sice v oceánu není běžná, ale mohou se tam vyskytovat jiné druhy mikrobů, které se mohou na mikroplastech zachytit – a pak korálům ublížit. Protože vědci studovali jen jediný druh korálů, nejsou zatím schopní říci, jak obecně se tento problém týká i ostatních druhů. Ale právě proto by chtěli ve výzkumu pokračovat.

„Jsem zděšená z toho hnusu, který jsme vytvořili v našich oceánech,“ uvedla Rotjanová. „Ale tohle může být příběh, který nás motivuje k tomu, abychom to napravili.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 9 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 9 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 11 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 13 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...