Oxford dostal rekordní dar. Vznikne tam nový institut pro etiku v umělé inteligenci

Americký miliardář Stephen Schwarzman daroval Oxfordské univerzitě 150 milionů liber (4,3 miliardy Kč). Informuje o tom na svém webu americká televize CNN. Podle ní je to největší dar, jaký tato univerzita dostala za poslední stovky let.  

Peníze budou sloužit na financování střediska humanitních věd, které ponese Schwarzmanovo jméno a zastřeší obory, jako je angličtina, historie, filozofie a podobně. Součástí centra bude i nový institut pro etiku v umělé inteligenci, který se bude zabývat etickými důsledky používání umělé inteligence a dalších nových technologií. Zahájit provoz by měl v roce 2024.

Dvaasedmdesátiletý zakladatel investiční firmy Blackstone je podle žebříčku agentury Bloomberg 82. nejbohatším člověkem na světě. Jeho čisté jmění je odhadováno na 15,2 miliardy dolarů (347 miliard Kč). Univerzitám z celého světa dává dary pravidelně, například jeho alma mater, Yaleova univerzita, od něj v roce 2015 dostala rovněž 150 milionů dolarů.

Loni pak podpořil výzkum umělé ingeligence, když od něj  Massachusettský technologický institut (MIT) obdržel dokonce 350 milionů dolarů (osm miliard Kč). 

Obavy z umělé inteligence

Kvůli rychlému vzestupu umělé inteligence a strojového učení se množí výzvy k prozkoumání dopadů takového vývoje na společnost. Někteří experti upozorňují na možné zneužití technologie. Šéf Tesly Elon Musk v roce 2017 dokonce varoval, že soupeření zemí o dominanci v této oblasti by mohlo vyvolat třetí světovou válku, píše CNN.

Podle mnoha expertů jsou obavy z umělých inteligencí oprávněné. Například před rokem vydaná studie think tanku McKinsey Global Institute předpovídá masivní změnu na trhu práce – hlavním pohonem změn bude intenzivní robotizace většiny oborů lidské činnosti. 

Jádrem zprávy je předpověď, že stroje o práci připraví 400 až 800 milionů lidí, a to v období mezi dneškem a rokem 2030. Není to úplně překvapivé zjištění – na to, že technologie úplně ničí některá povolání, upozorňuje celá řada analýz.

Tato nová práce ale přichází s několika zajímavými detaily, zejména proto, že autoři se věnovali podrobným rozborům 45 států světa. Zdá se totiž, že nejohroženějšími státy jsou ty nejvyspělejší a nejbohatší země planety. Například Spojeným státům hrozí, že stroje připraví o práci až 25 procent lidí, ale u Indie je to „pouze“ 9 procent.

Příčin je více, největší spočívá ve „volných penězích“ – bohaté země mají dostatek investic na to, aby si mohly dovolit vložit peníze do nových technologií. Chudší státy na to nebudou mít, takže spousta oborů bude pokračovat ze setrvačnosti dál s lidskou prací.

Dalším faktorem, který hraje významnou roli, je cena práce – v bohatších zemích je lidská práce natolik drahá, že se ji vyplatí nahrazovat poměrně nákladnou technologií, zatímco v rozvojových zemích se to nevyplatí. V důsledku to podle analýzy zveřejněné v časopise Wired znamená, že střední třída těchto zemí bude prosperovat déle než střední třída v zemích vyspělých.