Samice kančíka příčnopruhého je po odloučení od svého preferovaného sexuálního partnera neštastná a měřitelně pesimističtější. Upozornila na to nová studie vědců z Université de Bourgogne ve francouzském Dijonu. Ryby, které se spárovaly se samcem své první volby, se navíc podle vědců zdály být také plodnější.
Člověk není jediným živočišným druhem, který trpí po odloučení od svého partnera. Smutek z nenaplněné lásky se může týkat například také samice kančíka příčnopruhého. Malá ryba žijící v Jižní Americe začne být zarmoucená, když nemůže být s rybím protějškem, kterého si sama vybere.
Zjistila to skupina francouzských vědců, jejichž studii tento týden publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B. Podle The Times je daná práce považovaná za jednu z prvních studií, která dokazuje, že rybí pohled na svět může záviset na jejich sexuálním partnerovi.
Ke zjištění došli vědci pomocí kognitivního testu. Před ním nejprve zjišťovali, jestli jsou kančíci při hledání sexuálních partnerů vybíraví. Podle serveru Guardian se experiment uskutečnil v nádrži, která byla rozdělená do tří částí. Do těch okrajových vědci umístili samce a doprostřed samici.
Ryby byly po boku vyvoleného partnera plodnější
Většina samic pak dala svou volbu partnera najevo tím, že se přesunula k té stěně nádrže, která ji dělila od jejího vyvoleného. Vědci si mimo jiné všimli, že pokud rybám bylo umožněno být se samcem své první volby, mělo to pozitivní vliv na jejich plodnost. Také se například pečlivěji staraly o jikry.
Během samotného testu pak vědci rybí samice trénovali, aby sbíraly potravu z dvou druhů malých nádob, které do nádrže s rybami umístili. Nádobky s černými víčky byly prázdné, s bílými poklopy měly uvnitř jídlo. Ryby odklopily víčka buď sáním, nebo tlakem a postupně zjistily, které nádobky obsahují jídlo.
Poté výzkumníci kančíky zmátli tím, že do nádrže přidali ještě nádobky se šedými víčky, uvedla ekoložka a jedna z autorek studie Chloé Laubuová. Vědci se domnívali, že „optimistické“ ryby, které jsou v přítomnosti svého vyvoleného partnera, budou chtít nádobu otevřít s očekáváním, že v ní najdou potravu. „Pesimistické“ ryby podle jejich předpokladů zase měly váhat nebo se otevřením nádoby vůbec neoběžovat.
Předpoklady autorů se ukázaly být správné. Ve studii popsali, jak ryby v přítomnosti svého vyvoleného partnera otevíraly víčka šedých nádobek rychleji, než když byl „na scéně“ nesprávný samec. Výsledek studie tak naznačuje, že život s nesprávným samcem vede u ryb k větší apatii.
