Metoda českých vědců umožní přesnější a rychlejší vývoj léků

Nahrávám video

Nová metoda vědců z oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR umožní přesnější, levnější a rychlejší vývoj nových léčiv. Farmaceuti a lékaři díky ní dokážou lépe zjistit, zda je organismu podávaná správná léčivá látka.

Tým doktora Lukáše Palatinuse vylepšil metodu určování poloh atomů v molekule a aplikoval ji na vývoj léků. Výsledky publikoval ve vědeckém časopise Science společně s vědci z Vysoké školy chemicko-technologické a z farmaceutické firmy Zentiva.

Zrcadlové molekuly

Lidské tělo je z většiny složeno z takzvaných chirálních molekul, které mají nesymetrické uspořádání atomů. Jejich zrcadlový obraz vytvoří molekulu, která je složena ze stejných atomů, které ovšem mají jiné uspořádání, a tedy jiné vlastnosti.

„Přirovnat to můžeme k naší ruce. Pokud se podíváme na svou levou ruku, její obraz vypadá jako pravá ruka, má stejné prsty, dlaň a tak dále. Ale je to levá ruka, a tak má jiné vlastnosti a funkčnosti než ta pravá,“ řekl člen týmu vědců a hlavní autor článku Petr Brázda.

Lidské tělo si vyrábí pouze jednu verzi ze dvou možných zrcadlových obrazů molekul a v dnešní době ji umí vyrábět i farmaceutický průmysl. Je ale důležité vždy vědět, který obraz vytvořit. „Pokud lidskému organismu podáme lék, musíme vědět, jaké ze dvou prostorových uspořádání atomů do něj dáváme. Každá verze má jiný terapeutický účinek,“ vysvětluje Brázda. Také léčiva jsou dnes z 90 procent tvořena z nesymetrických molekul.

Například jedna verze ibuprofenu má velký účinek, druhá naopak velmi malý. V léku jsou obě, protože by podle Brázdy bylo moc drahé vyrobit pouze jednu.

U některých léčiv může ovšem jedna verze molekul organismu škodit, proto nesmí být v tabletě obsažena. „A tady přichází naše metoda. My řekneme, jakou molekulu farmaceutický průmysl vyrobil, a oni si pak zkoumají její účinky na organismus,“ doplňuje Brázda.

Povahu molekul odhalí svazek elektronů

Pro určení vlastností chirálních molekul se dosud používalo rozptylu rentgenového záření, které ale podle Brázdy s molekulami málo interaguje.

Proto se vědci z Akademie věd rozhodli používat svazek elektronů, který interaguje více. „Na rentgenu ani necítíme, že námi prochází nějaké záření, ale když by do nás uhodil blesk, tak to pocítíme,“ přirovnává Brázda rozdíl metod. Díky interakci s hmotou elektrony vycházející ze studovaného krystalu nesou informaci, jak molekuly v krystalu vypadají a o jakou verzi molekuly se jedná.

Určení vlastností uměle vyrobených molekul bylo pro vývoj léků podle Brázdy velice obtížné, ovšem nezbytné. Dozorové orgány, například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, tuto informaci před schválením léku vyžadují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 1 hhodinou

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.