Rakovinné buňky spolu v těle mohou komunikovat na velkou vzdálenost, ukázal výzkum

Švýcarští lékaři popsali, jak rakovinné buňky umí využívat ke svému prospěchu komunikaci napříč organismem. Tento převratný objev otevírá úplně nové možnosti, jak využívat imunoterapie proti nádorům.

Nový výzkum vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne odhalil, že rakovinné buňky využívají pro komunikaci takzvané exozomy. Jedná se o váčky, které se z buněk uvolňují do okolního prostředí – dostávají se do krevního oběhu a rakovina díky tomu může posílat informace do širokého okolí celého těla.

„Bylo to ohromné překvapení, neočekávali jsme, že najdeme v exozomech v krvi tolik stop po melanomu,“ popsal objev profesor Hubert Girault, který výzkum vedl. Jeho tým na tento objev přišel v podstatě náhodou, výsledky zveřejnil v odborném časopise Chem. 

Všechny biologické buňky vylučují exozomy, mikroskopické váčky menší než 100 nanometrů. Přes drobné rozměry obsahují velké množství informací ve formě nukleových kyselin a proteinů. 

O jejich funkci sice existuje ještě hodně sporů, ale ví se, že hrají důležitou roli ve srážlivosti krve, mezibuněčně signalizaci nebo odstraňovaní odpadních látek. Jsou rovněž zodpovědné za komunikaci mezi buňkami.

Rakovinu by šlo odhalit z kapky krve

Vědci využili hmotnostní spektrometrii k pátrání po nádorových markerech, tedy laboratorně prokazatelných známkách, z nichž se nádorové bujení odvíjí. Když je hledali v krvi pacientů trpících melanomem, překvapilo je, jak velké množství jich tam našli, a to ve všech stádiích bujení melanomu.

Exozomů bylo v krvi nemocných tolik, že to podle profesora Giraulta vyvolává řadu otázek o tom, zda spolu rakovinné buňky tímto způsobem nemohou komunikovat na větší vzdálenosti v těle. Až doposud něco podobného vědci nepovažovali za možné. Tato mezibuněčná komunikace však může přispívat k šíření rakovinných buněk tím, že tkáně připravuje na metastáze.

Giraultův tým navíc zjistil, že markery v krvi signalizují míru toho, jak rozvinutý už nádor je – což by mohlo výrazně pomoci s tím, jak rakovinu odhalovat, a to velmi jednoduše pouze z kapky krve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 15 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 20 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 20 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.