Rakovinné buňky spolu v těle mohou komunikovat na velkou vzdálenost, ukázal výzkum

Švýcarští lékaři popsali, jak rakovinné buňky umí využívat ke svému prospěchu komunikaci napříč organismem. Tento převratný objev otevírá úplně nové možnosti, jak využívat imunoterapie proti nádorům.

Nový výzkum vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne odhalil, že rakovinné buňky využívají pro komunikaci takzvané exozomy. Jedná se o váčky, které se z buněk uvolňují do okolního prostředí – dostávají se do krevního oběhu a rakovina díky tomu může posílat informace do širokého okolí celého těla.

„Bylo to ohromné překvapení, neočekávali jsme, že najdeme v exozomech v krvi tolik stop po melanomu,“ popsal objev profesor Hubert Girault, který výzkum vedl. Jeho tým na tento objev přišel v podstatě náhodou, výsledky zveřejnil v odborném časopise Chem. 

Všechny biologické buňky vylučují exozomy, mikroskopické váčky menší než 100 nanometrů. Přes drobné rozměry obsahují velké množství informací ve formě nukleových kyselin a proteinů. 

O jejich funkci sice existuje ještě hodně sporů, ale ví se, že hrají důležitou roli ve srážlivosti krve, mezibuněčně signalizaci nebo odstraňovaní odpadních látek. Jsou rovněž zodpovědné za komunikaci mezi buňkami.

Rakovinu by šlo odhalit z kapky krve

Vědci využili hmotnostní spektrometrii k pátrání po nádorových markerech, tedy laboratorně prokazatelných známkách, z nichž se nádorové bujení odvíjí. Když je hledali v krvi pacientů trpících melanomem, překvapilo je, jak velké množství jich tam našli, a to ve všech stádiích bujení melanomu.

Exozomů bylo v krvi nemocných tolik, že to podle profesora Giraulta vyvolává řadu otázek o tom, zda spolu rakovinné buňky tímto způsobem nemohou komunikovat na větší vzdálenosti v těle. Až doposud něco podobného vědci nepovažovali za možné. Tato mezibuněčná komunikace však může přispívat k šíření rakovinných buněk tím, že tkáně připravuje na metastáze.

Giraultův tým navíc zjistil, že markery v krvi signalizují míru toho, jak rozvinutý už nádor je – což by mohlo výrazně pomoci s tím, jak rakovinu odhalovat, a to velmi jednoduše pouze z kapky krve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...