Rakovinné buňky spolu v těle mohou komunikovat na velkou vzdálenost, ukázal výzkum

Švýcarští lékaři popsali, jak rakovinné buňky umí využívat ke svému prospěchu komunikaci napříč organismem. Tento převratný objev otevírá úplně nové možnosti, jak využívat imunoterapie proti nádorům.

Nový výzkum vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne odhalil, že rakovinné buňky využívají pro komunikaci takzvané exozomy. Jedná se o váčky, které se z buněk uvolňují do okolního prostředí – dostávají se do krevního oběhu a rakovina díky tomu může posílat informace do širokého okolí celého těla.

„Bylo to ohromné překvapení, neočekávali jsme, že najdeme v exozomech v krvi tolik stop po melanomu,“ popsal objev profesor Hubert Girault, který výzkum vedl. Jeho tým na tento objev přišel v podstatě náhodou, výsledky zveřejnil v odborném časopise Chem. 

Všechny biologické buňky vylučují exozomy, mikroskopické váčky menší než 100 nanometrů. Přes drobné rozměry obsahují velké množství informací ve formě nukleových kyselin a proteinů. 

O jejich funkci sice existuje ještě hodně sporů, ale ví se, že hrají důležitou roli ve srážlivosti krve, mezibuněčně signalizaci nebo odstraňovaní odpadních látek. Jsou rovněž zodpovědné za komunikaci mezi buňkami.

Rakovinu by šlo odhalit z kapky krve

Vědci využili hmotnostní spektrometrii k pátrání po nádorových markerech, tedy laboratorně prokazatelných známkách, z nichž se nádorové bujení odvíjí. Když je hledali v krvi pacientů trpících melanomem, překvapilo je, jak velké množství jich tam našli, a to ve všech stádiích bujení melanomu.

Exozomů bylo v krvi nemocných tolik, že to podle profesora Giraulta vyvolává řadu otázek o tom, zda spolu rakovinné buňky tímto způsobem nemohou komunikovat na větší vzdálenosti v těle. Až doposud něco podobného vědci nepovažovali za možné. Tato mezibuněčná komunikace však může přispívat k šíření rakovinných buněk tím, že tkáně připravuje na metastáze.

Giraultův tým navíc zjistil, že markery v krvi signalizují míru toho, jak rozvinutý už nádor je – což by mohlo výrazně pomoci s tím, jak rakovinu odhalovat, a to velmi jednoduše pouze z kapky krve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 8 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 8 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
včera v 16:31

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
včera v 15:56

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.