Epileptický záchvat se bude předpovídat jako počasí, věří profesor Jiruška

Nahrávám video
Přemysl Jiruška v HPC
Zdroj: ČT24

Epilepsie je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. I když na ni mají lékaři přes dvacet léků, ty vždy jen tlumí projevy a neřeší samotnou příčinu. Na přelomový objev se teprve čeká. Podle profesora Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by v budoucnu mohlo být předpovídání záchvatů podobné předpovědi počasí. Řekl to v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý, malíř Vincent van Gogh nebo hudebníci Prince a Neil Young – to je jen pár příkladů slavných osobností s epilepsií. V Česku se tento problém týká asi 80 tisíc lidí a až 160 tisíc dalších má s epileptickým záchvatem nějakou zkušenost.

Pod pojmem epilepsie se skrývá celá skupina nemocí, vždy jde ale o náhlou, intenzivní aktivitu v nějaké části mozku, která se pak projevuje i navenek. Někdy může po čase odeznít, jindy můžet vydržet celý život. Asi u dvou třetin pacientů je geneticky podmíněná, u zbytku většinou plyne z poškození mozku v průběhu života.

Jak vzniká epilepsie

Mechanismus vzniku epilepsie je ale zatím stále ne zcela dokonale pochopený. „Představte si zelený les, kde nedávno pršelo. Když udeří blesk, uhasí se oheň po chvíli sám. V létě ale pravděpodobnost požáru stoupne, a když přijde sucho, nemusí udeřit blesk, stačí jeden nedopalek a les hoří. A pokud bude sucho opravdu extrémní, nemusí tam být ani ten nedopalek, může dojít i ke samovznícení,“ popsal profesor Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

„My jsme prokázali, že podobnými procesy ztráty odolnosti vůči vnějším podnětům prochází i mozek. Pozorovali jsme, jak dlouho se mozek reagující na vnější podnět vrací do stabilního stavu. Čím déle mu to trvá, tím méně odolný vůči záchvatu je a zvyšuje se riziko, že k němu dojde,“ řekl Jiruška.

Plně účinný je jen chirurgický zákrok

I když lékaři mají v současnosti přes dvacet léků proti epilepsii, ty vždy jen tlumí projevy, neřeší samotnou příčinu a někdy skoro vůbec nezaberou.

Jediní pacienti, kteří dnes mají šanci na stav bez záchvatů, s vysazenými léky, jsou ti, kteří podstoupí chirurgický zákrok v mozku, který je zbaví hlavní příčiny. „Anebo ti, kde genová příčina onemocnění je věkově vázaná,“ doplňuje Pavel Kršek, přednosta kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK.

Léčba epilepsie tak čeká na nějaký zásadní zvrat a nový přístup. Do té doby budou všichni, které postihla, vždy žít s rizikem, že se může onemocnění znovu a naplno projevit. „Predikce epileptických záchvatů bude v budoucnu podobná předpovědi počasí,“ věří Jiruška.

„Meteorolog přesně neurčí, že v 14:35 začne pršet, ale řekne, že například s 90procentní pravděpodobností bude mírná přeháňka,“ vysvětluje vědec. „My bychom řekli, že v tomto období – během několika následujících dní – máte vyšší riziko, že vám vznikne epileptický záchvat. A pak bude třeba nějaké období, kdy mozek bude stabilní,“ popisuje.

Podle Jirušky budou předpovědi vycházet z měření pomocí elektrod umístěných v mozku – díky tomu bude pacient vědět, jak velká je míra rizika. Znalost této pravděpodobnosti by pacientovi umožňovala například nastavovat dávku léků nebo přizpůsobovat jí svůj život.

Co dělat při záchvatu? Hlavně zabránit zranění

Zatím ale tato diagnostika v praxi nefunguje a lidé se mohou potkat s někým, kdo právě epileptický záchvat zažívá. Podle vědců většina populace neví, co si v takové situaci počít. Profesor Jiruška doporučuje: „První je namístě nepanikařit, přistoupit k člověku a zabránit, aby se poranil. Pokud jsou kolem něj nějaké předměty, tak je odstranit. Pak mu podložíme hlavu. Můžeme si sundat sako, svetr nebo tam dáme ruce, aby se během těch záškubů neporanil.“

Jinak ale podle něj člověk moc udělat nemůže: „Jediné, co můžeme dělat, je čekat, až záchvaty spontánně odezní. To se zpravidla stane během jedné či několika minut. Poté je pacient nadále v bezvědomí, přesuneme ho na bok do stabilizované polohy a zajistíme, aby spontánně dýchal. Důležité je podívat se na hodinky, protože záchvat by neměl trvat déle než pět minut,“ dodal lékař v pořadu Hyde Park Civilizace.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní i poslouchat jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 13 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 16 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 20 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...