Epileptický záchvat se bude předpovídat jako počasí, věří profesor Jiruška

55 minut
Přemysl Jiruška v HPC
Zdroj: ČT24

Epilepsie je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. I když na ni mají lékaři přes dvacet léků, ty vždy jen tlumí projevy a neřeší samotnou příčinu. Na přelomový objev se teprve čeká. Podle profesora Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by v budoucnu mohlo být předpovídání záchvatů podobné předpovědi počasí. Řekl to v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý, malíř Vincent van Gogh nebo hudebníci Prince a Neil Young – to je jen pár příkladů slavných osobností s epilepsií. V Česku se tento problém týká asi 80 tisíc lidí a až 160 tisíc dalších má s epileptickým záchvatem nějakou zkušenost.

Pod pojmem epilepsie se skrývá celá skupina nemocí, vždy jde ale o náhlou, intenzivní aktivitu v nějaké části mozku, která se pak projevuje i navenek. Někdy může po čase odeznít, jindy můžet vydržet celý život. Asi u dvou třetin pacientů je geneticky podmíněná, u zbytku většinou plyne z poškození mozku v průběhu života.

Jak vzniká epilepsie

Mechanismus vzniku epilepsie je ale zatím stále ne zcela dokonale pochopený. „Představte si zelený les, kde nedávno pršelo. Když udeří blesk, uhasí se oheň po chvíli sám. V létě ale pravděpodobnost požáru stoupne, a když přijde sucho, nemusí udeřit blesk, stačí jeden nedopalek a les hoří. A pokud bude sucho opravdu extrémní, nemusí tam být ani ten nedopalek, může dojít i ke samovznícení,“ popsal profesor Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

„My jsme prokázali, že podobnými procesy ztráty odolnosti vůči vnějším podnětům prochází i mozek. Pozorovali jsme, jak dlouho se mozek reagující na vnější podnět vrací do stabilního stavu. Čím déle mu to trvá, tím méně odolný vůči záchvatu je a zvyšuje se riziko, že k němu dojde,“ řekl Jiruška.

Plně účinný je jen chirurgický zákrok

I když lékaři mají v současnosti přes dvacet léků proti epilepsii, ty vždy jen tlumí projevy, neřeší samotnou příčinu a někdy skoro vůbec nezaberou.

Jediní pacienti, kteří dnes mají šanci na stav bez záchvatů, s vysazenými léky, jsou ti, kteří podstoupí chirurgický zákrok v mozku, který je zbaví hlavní příčiny. „Anebo ti, kde genová příčina onemocnění je věkově vázaná,“ doplňuje Pavel Kršek, přednosta kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK.

Léčba epilepsie tak čeká na nějaký zásadní zvrat a nový přístup. Do té doby budou všichni, které postihla, vždy žít s rizikem, že se může onemocnění znovu a naplno projevit. „Predikce epileptických záchvatů bude v budoucnu podobná předpovědi počasí,“ věří Jiruška.

„Meteorolog přesně neurčí, že v 14:35 začne pršet, ale řekne, že například s 90procentní pravděpodobností bude mírná přeháňka,“ vysvětluje vědec. „My bychom řekli, že v tomto období – během několika následujících dní – máte vyšší riziko, že vám vznikne epileptický záchvat. A pak bude třeba nějaké období, kdy mozek bude stabilní,“ popisuje.

Podle Jirušky budou předpovědi vycházet z měření pomocí elektrod umístěných v mozku – díky tomu bude pacient vědět, jak velká je míra rizika. Znalost této pravděpodobnosti by pacientovi umožňovala například nastavovat dávku léků nebo přizpůsobovat jí svůj život.

Co dělat při záchvatu? Hlavně zabránit zranění

Zatím ale tato diagnostika v praxi nefunguje a lidé se mohou potkat s někým, kdo právě epileptický záchvat zažívá. Podle vědců většina populace neví, co si v takové situaci počít. Profesor Jiruška doporučuje: „První je namístě nepanikařit, přistoupit k člověku a zabránit, aby se poranil. Pokud jsou kolem něj nějaké předměty, tak je odstranit. Pak mu podložíme hlavu. Můžeme si sundat sako, svetr nebo tam dáme ruce, aby se během těch záškubů neporanil.“

Jinak ale podle něj člověk moc udělat nemůže: „Jediné, co můžeme dělat, je čekat, až záchvaty spontánně odezní. To se zpravidla stane během jedné či několika minut. Poté je pacient nadále v bezvědomí, přesuneme ho na bok do stabilizované polohy a zajistíme, aby spontánně dýchal. Důležité je podívat se na hodinky, protože záchvat by neměl trvat déle než pět minut,“ dodal lékař v pořadu Hyde Park Civilizace.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní i poslouchat jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 6 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 8 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...