Lidé ve městech už odvykli „přirozené krutosti přírody“ a mnohdy zapomněli, co všechno si provádí zvířata. Například králíci si velmi často žerou potomstvo, podobně i slepice si požírají vejce. Nyní biologové poprvé popsali, jaký je evoluční smysl tohoto rodinného kanibalismu. Vedle prostého hladu a kontroly kvality populace jde v některých případech i o zvláštní způsob rodičovské péče.
Rodinný kanibalismus není projevem krutosti, ale rodičovské péče, zjistili biologové z Oxfordu
V odborném časopise Frontiers in Ecology and Evolution publikovali přírodovědci z univerzit v Oxfordu a Tennessee matematický model, který ukazuje, že obětováním části mláďat mohou rodiče zvýšit šance na úspěch těch ostatních.
Podle modelu to funguje především v situacích, kdy je nedostatek zdrojů, nebo když se v populaci zvířat rychle šíří infekce. Obětování mláďat je pak maximální formou rodičovské lásky.
Všechna vejce v jednom košíku
Aby vědci lépe pochopili, jak tyto situace fungují, soustředili se jen na tvory, kteří kladou vejce. „Hromadné snášení vajec je běžné u mnoha druhů ryb, hmyzu, plazů i obojživelníků,“ uvedla jedna z autorek práce, profesorka Hope Klugová.
„Pak je pro ně snazší chránit, čistit a starat se o vejce, ale současně to zvyšuje pravděpodobnost přenosu chorob a boje o zdroje, jako je kyslík,“ dodala.
Ukázalo se, že existuje přímá souvislost mezi hustotou nakladených vajec a pravděpodobností jejich přežití. Silným indikátorem je také to, že dojde ke vnitrodruhovému kanibalismu. „Tak například u rybek jménem sapín žlutošupinný otcové požírají vlastní vajíčka mnohem pravděpodobněji, pokud je ve vodě málo kyslíku,“ upozorňuje profesorka.
„Takové případy nás vedou k hypotéze, že požírání nebo opouštění potomků může být adaptací, která pomáhá přežití potomstva tím, že se sníží jeho hustota,“ upřesňuje.
Nejlepší rodiče se živí vlastními mláďaty
Klugová a její kolegové si ověřovali hypotézu na matematickém modelu, v reálném světě by to bylo příliš náročné. Vytvořili model jedince, který má sklony ke kanibalismu, a zasadili ho do populace stejných tvorů bez kanibalismu.
Ukázalo se, že hypotéza funguje – gen kanibalismu se populací šířil, mláďata, která se s ním rodila, měla více kalorií a také lepší fyzičku. „Za těchto podmínek byli mutanti s kanibalskými geny schopní nahradit původní populaci,“ zjistili vědci. „Náš výzkum naznačuje, že rodinný kanibalismus může překvapivě fungovat jako forma rodičovské péče, protože zvyšuje celkové přežití mláďat,“ uzvírá profesorka.