Rodinný kanibalismus není projevem krutosti, ale rodičovské péče, zjistili biologové z Oxfordu

Lidé ve městech už odvykli „přirozené krutosti přírody“ a mnohdy zapomněli, co všechno si provádí zvířata. Například králíci si velmi často žerou potomstvo, podobně i slepice si požírají vejce. Nyní biologové poprvé popsali, jaký je evoluční smysl tohoto rodinného kanibalismu. Vedle prostého hladu a kontroly kvality populace jde v některých případech i o zvláštní způsob rodičovské péče.

V odborném časopise Frontiers in Ecology and Evolution publikovali přírodovědci z univerzit v Oxfordu a Tennessee matematický model, který ukazuje, že obětováním části mláďat mohou rodiče zvýšit šance na úspěch těch ostatních.

Podle modelu to funguje především v situacích, kdy je nedostatek zdrojů, nebo když se v populaci zvířat rychle šíří infekce. Obětování mláďat je pak maximální formou rodičovské lásky.

Všechna vejce v jednom košíku

Aby vědci lépe pochopili, jak tyto situace fungují, soustředili se jen na tvory, kteří kladou vejce. „Hromadné snášení vajec je běžné u mnoha druhů ryb, hmyzu, plazů i obojživelníků,“ uvedla jedna z autorek práce, profesorka Hope Klugová.

„Pak je pro ně snazší chránit, čistit a starat se o vejce, ale současně to zvyšuje pravděpodobnost přenosu chorob a boje o zdroje, jako je kyslík,“ dodala.

Ukázalo se, že existuje přímá souvislost mezi hustotou nakladených vajec a pravděpodobností jejich přežití. Silným indikátorem je také to, že dojde ke vnitrodruhovému kanibalismu. „Tak například u rybek jménem sapín žlutošupinný otcové požírají vlastní vajíčka mnohem pravděpodobněji, pokud je ve vodě málo kyslíku,“ upozorňuje profesorka.

„Takové případy nás vedou k hypotéze, že požírání nebo opouštění potomků může být adaptací, která pomáhá přežití potomstva tím, že se sníží jeho hustota,“ upřesňuje.

Nejlepší rodiče se živí vlastními mláďaty

Klugová a její kolegové si ověřovali hypotézu na matematickém modelu, v reálném světě by to bylo příliš náročné. Vytvořili model jedince, který má sklony ke kanibalismu, a zasadili ho do populace stejných tvorů bez kanibalismu.

Ukázalo se, že hypotéza funguje – gen kanibalismu se populací šířil, mláďata, která se s ním rodila, měla více kalorií a také lepší fyzičku. „Za těchto podmínek byli mutanti s kanibalskými geny schopní nahradit původní populaci,“ zjistili vědci. „Náš výzkum naznačuje, že rodinný kanibalismus může překvapivě fungovat jako forma rodičovské péče, protože zvyšuje celkové přežití mláďat,“ uzvírá profesorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 1 hhodinou

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 3 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 4 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 7 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...