Kanada se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, Arktidě hrozí růst teplot o 11 stupňů

„Věda to říká jasně – Kanada se otepluje rychleji, než je globální průměr a tato úroveň oteplování se nedá efektivně změnit,“ uvedla Nancy Hamzawiová z kanadského ministerstva životního prostředí a klimatické změny.

Zpráva, která vyšla na začátku dubna, ukazuje Kanadě, jak bude vypadat její budoucnost. Studie varuje, že oteplování bude znamenat mnohem více smrtících vln veder a také extrémních srážek. Na zprávě pracovalo 43 vládních a univerzitních vědců a prošla přísným oponentním řízením.

Od roku 1948 se globální teploty na Zemi zvýšily kvůli většímu množství skleníkových plynů v atmosféře o 0,8 stupně – ale v Kanadě o 1,7 stupně Celsia. V arktické části země je oteplování ještě výraznější, tam dokonce dosáhlo 2,3 stupně Celsia, uvádí se ve zprávě.

Co to znamená

Mechanismus zrychleného oteplování v Arktidě zatím věda úplně nechápe, ale o to lépe je známý kriticky důležitý vliv sněhu a ledu na odrážení slunečního tepla a záření. Ústup ledu na pevnině i na moři a také sněhové pokrývky je vážným problémem pro celou planetu, protože vede k rychlejší akumulaci tepla, a tedy k dalšímu zrychlení oteplování.

Vědci ve zprávě dospěli k závěru, že toto oteplování, jež Kanada tak intenzivně pociťuje, je výsledkem spalování fosilních paliv.

Národní klimatická strategie, kterou vyhlásil premiér Justin Trudeau, se zavázala, že do roku 2030 sníží emise o 200 milionů tun. Hlavními cestami ke splnění tohoto závazku je federální uhlíková daň a současně zavírání uhelných elektráren.

Přesto je Kanada v mnoha ohledech vůči klimatickým změnám rozpolcená. Například výše zmíněnou federální daň odmítly některé provincie zavádět. V pondělí 1. dubna však federální soud rozhodl, že je za to zdaní. A konzervativní politické strany zase deklarují, že pokud na podzim vyhrají volby, daň úplně zruší.

Možné budoucnosti

Zpráva popisuje, že Kanada se může v budoucnu vyvíjet mnoha odlišnými cestami – podle toho, zda ve světě dojde k včasnému utlumení uhlíkových emisí. Pokud by se podařilo globální emise dramaticky snížit, tak by do roku 2100 došlo ke zvýšení teplot „jen“ o tři stupně Celsia.

Nicméně pokud by se to nepodařilo, dojde v Kanadě do konce století ke zvýšení teplot o sedm až devět, v Arktidě dokonce o 11 stupňů. V tomto nejhorším scénáři by tato dramatická změna byla doprovázená desetinásobným rizikem such a extrémními lesními požáry. Ty už v minulých dvou letech západní část Kanady zažívá. Současně by se zvýšila na dvojnásobek pravděpodobnost silných dešťů, které by mohly přinést do města katastrofální záplavy.

Kvůli sníženému množství sněhu by zase došlo k nedostatku vody.

„Už nyní vidíme dopady všudypřítomného oteplování v Kandadě,“ uvedla enviromentalistka Elizabeth Bushová. „Je jasné, a věda to zdůrazňuje, že adaptace na klimatickou změnu je zásadní. Je nutné okamžitě jednat a snižovat emise,“ dodala.