Masarykova univerzita získala špičkového anglického vědce. Přichází kvůli brexitu i lepším podmínkám

Meziválečnou architekturu střední Evropy a její proměny po rozpadu Rakouska-Uherska bude v Brně příštích pět let zkoumat britský vědec Matthew Rampley. Z birminghamské univerzity přijde díky grantu Muni Award in Science and Humanities, který brněnská škola udělila teprve podruhé. Rampley s sebou přenese do Brna svůj projekt financovaný z prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC), oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Brněnská vysoká škola se dlouhodobě snaží přilákat do města špičkové světové badatele. Využívá k tomu například inzerci v nejsledovanějších vědeckých časopisech. „Základní myšlenkou Muni Award je důvěra, že špičkový vědec se silným výzkumným programem ví sám nejlépe, jak využít grantové peníze. Nabízíme tedy absolutní flexibilitu a k tomu přidáváme univerzitní zázemí, včetně akademické kariéry,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro výzkum Petr Dvořák.

Rampley s sebou na univerzitu přináší svůj ERC grant kategorie Advanced v hodnotě 2,5 milionu eur (téměř 65 milionů korun). V současnosti se v Česku řeší jen dva projekty této nejvyšší kategorie. Spíš než výše dotace je ale pro univerzitu podle Fojtové důležitá osobnost oceněného a jeho dosavadní výsledky.

Tématem projektu britského vědce jsou změny v umění a architektuře, které doprovázely rozpad Rakouska-Uherska, a návazný vznik samostatných republik. Rampley se tak zabývá proměnami v Rakousku, Maďarsku a v Československu. Jeho manželka je Češka.

Odchod před brexitem

Vědcovu motivaci ucházet se o místo v Brně posílil také blížící se brexit. Současní nositelé ERC grantů totiž nemají jasné informace o tom, zda bude financování jejich projektů na britských univerzitách moci řádně pokračovat.

Rampley jako držitel Muni Award in Science and Humanities získá pracovní smlouvu na tři roky a odměnu pět milionů korun ročně. V případě úspěšného hodnocení po třech letech mu může škola smlouvu prodloužit na pět let a poté na dobu neurčitou. Loni tak univerzita na svou fakultu informatiky získala odborníka na teorii grafů Daniela Kráľe, který předtím působil v britském Warwicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 53 mminutami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 8 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.