Masarykova univerzita získala špičkového anglického vědce. Přichází kvůli brexitu i lepším podmínkám

Meziválečnou architekturu střední Evropy a její proměny po rozpadu Rakouska-Uherska bude v Brně příštích pět let zkoumat britský vědec Matthew Rampley. Z birminghamské univerzity přijde díky grantu Muni Award in Science and Humanities, který brněnská škola udělila teprve podruhé. Rampley s sebou přenese do Brna svůj projekt financovaný z prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC), oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Brněnská vysoká škola se dlouhodobě snaží přilákat do města špičkové světové badatele. Využívá k tomu například inzerci v nejsledovanějších vědeckých časopisech. „Základní myšlenkou Muni Award je důvěra, že špičkový vědec se silným výzkumným programem ví sám nejlépe, jak využít grantové peníze. Nabízíme tedy absolutní flexibilitu a k tomu přidáváme univerzitní zázemí, včetně akademické kariéry,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity pro výzkum Petr Dvořák.

Rampley s sebou na univerzitu přináší svůj ERC grant kategorie Advanced v hodnotě 2,5 milionu eur (téměř 65 milionů korun). V současnosti se v Česku řeší jen dva projekty této nejvyšší kategorie. Spíš než výše dotace je ale pro univerzitu podle Fojtové důležitá osobnost oceněného a jeho dosavadní výsledky.

Tématem projektu britského vědce jsou změny v umění a architektuře, které doprovázely rozpad Rakouska-Uherska, a návazný vznik samostatných republik. Rampley se tak zabývá proměnami v Rakousku, Maďarsku a v Československu. Jeho manželka je Češka.

Odchod před brexitem

Vědcovu motivaci ucházet se o místo v Brně posílil také blížící se brexit. Současní nositelé ERC grantů totiž nemají jasné informace o tom, zda bude financování jejich projektů na britských univerzitách moci řádně pokračovat.

Rampley jako držitel Muni Award in Science and Humanities získá pracovní smlouvu na tři roky a odměnu pět milionů korun ročně. V případě úspěšného hodnocení po třech letech mu může škola smlouvu prodloužit na pět let a poté na dobu neurčitou. Loni tak univerzita na svou fakultu informatiky získala odborníka na teorii grafů Daniela Kráľe, který předtím působil v britském Warwicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...