Jsou to stopy prvního pohyblivého tvora? Vědci našli v Africe otisky staré 2,1 miliardy let

Mezinárodní tým paleontologů tvrdí, že v Gabonu našel stopy po nejstarším tvorovi na Zemi, který se dokázal pohybovat. Existovat měl přibližně před dvěma miliardami let. Odborníci ale pracují i s verzí, že šlo o neživý útvar, výzkum proto pokračuje.

Pokud se potvrdí pravost nálezu, pak by šlo o zásadní objev: tento tvor by totiž žil mnohem dříve, než podle starších výzkumů vznikly první pohyblivé organismy. Zatím je vědci datovali do doby přibližně před 570 miliony lety.

Jak vypadal první pohyblivý tvor?

Podle autorů zprávy o objevu se tento živočich podobal červovi. Vznikl jako shluk jednobuněčných organismů, které zřejmě společně přešly do podoby mnohobuněčného tvora.

Podle fosilních otisků, jež po sobě živočich zanechal, se zdá, že měl na šířku asi 6 milimetrů a na délku mohl měřit až 17 centimetrů. Žil zřejmě ve vnitrozemském moři, které se tehdy v této oblasti nacházelo. Vědci věří, že většinu času strávil v okysličených vodách a tento prvek tedy potřeboval k životu.

Objev je z větší části dílem paleontologů z univerzity v Cardiffu, kteří využili nejmodernější zobrazovací zařízení založené na 3D rentgenu. Pomohli si ještě chemickou a geometrickou analýzou kamenů, v nichž byly tyto otisky nalezené. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Je možné, že organismus, který po sobě zanechal tyto stopy, se pohyboval za živinami a kyslíkem, které produkovaly plochy bakterií na mořském dně,“ uvedli vědci. Nedaleko jeho „stop“ totiž našli také fosilie bakterií, které podle nich mohly sloužit jako jakási pastvina.

Výzkum pokračuje

Zatím není ale s určitostí jisté, zda se jedná opravdu o otisky pohybu živého tvora, nebo o nějaký geologický fenomén, který ke vzniku nepotřeboval nic živého. Podle autorů práce je ale jejich verze výrazně pravděpodobnější.

Autoři dokonce přicházejí s analogií ze současné přírody. Některé jednobuněčné měňavky se umí v době nedostatku zdrojů spojit dohromady a společně pohybovat. Jde ale jen o spekulaci, více důkazů chybí.

Vědci by chtěli tento nález ještě lépe prozkoumat, rádi by například zjistili, jestli původce stop mohl být předchůdcem současného života, anebo šlo o experiment, který přírodě nevyšel – a vymřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 10 mminutami

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 22 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 23 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37
Načítání...