Jsou to stopy prvního pohyblivého tvora? Vědci našli v Africe otisky staré 2,1 miliardy let

Mezinárodní tým paleontologů tvrdí, že v Gabonu našel stopy po nejstarším tvorovi na Zemi, který se dokázal pohybovat. Existovat měl přibližně před dvěma miliardami let. Odborníci ale pracují i s verzí, že šlo o neživý útvar, výzkum proto pokračuje.

Pokud se potvrdí pravost nálezu, pak by šlo o zásadní objev: tento tvor by totiž žil mnohem dříve, než podle starších výzkumů vznikly první pohyblivé organismy. Zatím je vědci datovali do doby přibližně před 570 miliony lety.

Jak vypadal první pohyblivý tvor?

Podle autorů zprávy o objevu se tento živočich podobal červovi. Vznikl jako shluk jednobuněčných organismů, které zřejmě společně přešly do podoby mnohobuněčného tvora.

Podle fosilních otisků, jež po sobě živočich zanechal, se zdá, že měl na šířku asi 6 milimetrů a na délku mohl měřit až 17 centimetrů. Žil zřejmě ve vnitrozemském moři, které se tehdy v této oblasti nacházelo. Vědci věří, že většinu času strávil v okysličených vodách a tento prvek tedy potřeboval k životu.

Objev je z větší části dílem paleontologů z univerzity v Cardiffu, kteří využili nejmodernější zobrazovací zařízení založené na 3D rentgenu. Pomohli si ještě chemickou a geometrickou analýzou kamenů, v nichž byly tyto otisky nalezené. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Je možné, že organismus, který po sobě zanechal tyto stopy, se pohyboval za živinami a kyslíkem, které produkovaly plochy bakterií na mořském dně,“ uvedli vědci. Nedaleko jeho „stop“ totiž našli také fosilie bakterií, které podle nich mohly sloužit jako jakási pastvina.

Výzkum pokračuje

Zatím není ale s určitostí jisté, zda se jedná opravdu o otisky pohybu živého tvora, nebo o nějaký geologický fenomén, který ke vzniku nepotřeboval nic živého. Podle autorů práce je ale jejich verze výrazně pravděpodobnější.

Autoři dokonce přicházejí s analogií ze současné přírody. Některé jednobuněčné měňavky se umí v době nedostatku zdrojů spojit dohromady a společně pohybovat. Jde ale jen o spekulaci, více důkazů chybí.

Vědci by chtěli tento nález ještě lépe prozkoumat, rádi by například zjistili, jestli původce stop mohl být předchůdcem současného života, anebo šlo o experiment, který přírodě nevyšel – a vymřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...