Jsou to stopy prvního pohyblivého tvora? Vědci našli v Africe otisky staré 2,1 miliardy let

Mezinárodní tým paleontologů tvrdí, že v Gabonu našel stopy po nejstarším tvorovi na Zemi, který se dokázal pohybovat. Existovat měl přibližně před dvěma miliardami let. Odborníci ale pracují i s verzí, že šlo o neživý útvar, výzkum proto pokračuje.

Pokud se potvrdí pravost nálezu, pak by šlo o zásadní objev: tento tvor by totiž žil mnohem dříve, než podle starších výzkumů vznikly první pohyblivé organismy. Zatím je vědci datovali do doby přibližně před 570 miliony lety.

Jak vypadal první pohyblivý tvor?

Podle autorů zprávy o objevu se tento živočich podobal červovi. Vznikl jako shluk jednobuněčných organismů, které zřejmě společně přešly do podoby mnohobuněčného tvora.

Podle fosilních otisků, jež po sobě živočich zanechal, se zdá, že měl na šířku asi 6 milimetrů a na délku mohl měřit až 17 centimetrů. Žil zřejmě ve vnitrozemském moři, které se tehdy v této oblasti nacházelo. Vědci věří, že většinu času strávil v okysličených vodách a tento prvek tedy potřeboval k životu.

Objev je z větší části dílem paleontologů z univerzity v Cardiffu, kteří využili nejmodernější zobrazovací zařízení založené na 3D rentgenu. Pomohli si ještě chemickou a geometrickou analýzou kamenů, v nichž byly tyto otisky nalezené. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Je možné, že organismus, který po sobě zanechal tyto stopy, se pohyboval za živinami a kyslíkem, které produkovaly plochy bakterií na mořském dně,“ uvedli vědci. Nedaleko jeho „stop“ totiž našli také fosilie bakterií, které podle nich mohly sloužit jako jakási pastvina.

Výzkum pokračuje

Zatím není ale s určitostí jisté, zda se jedná opravdu o otisky pohybu živého tvora, nebo o nějaký geologický fenomén, který ke vzniku nepotřeboval nic živého. Podle autorů práce je ale jejich verze výrazně pravděpodobnější.

Autoři dokonce přicházejí s analogií ze současné přírody. Některé jednobuněčné měňavky se umí v době nedostatku zdrojů spojit dohromady a společně pohybovat. Jde ale jen o spekulaci, více důkazů chybí.

Vědci by chtěli tento nález ještě lépe prozkoumat, rádi by například zjistili, jestli původce stop mohl být předchůdcem současného života, anebo šlo o experiment, který přírodě nevyšel – a vymřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 3 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 5 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...