Za vším stojí takzvaní dělníci těla – proteiny. „Existuje asi 100 tisíc různých druhů proteinů a dělají úplně všechno. Bez proteinů bychom nedýchali ani nemysleli,“ vysvětluje vedoucí St. John's College na univerzitě v Cambridgi Christopher Dobson.
V DNA je napsáno, co je potřeba v těle udělat a co má umět protein jako dělník, který práci odvede. Proto je třeba ho správně vyškolit, tedy poskládat. Každý protein tvoří aminokyseliny – těch je 20 druhů a jsou to základní stavební kameny. Typický protein tvoří stovky stavebních kamenů, které jsou různě poskládané za sebe.
„Můžeme teoreticky vytvořit víc druhů proteinových molekul, než je atomů v celém vesmíru,“ vysvětluje rozmanitost těchto látek Dobson. Protein nejdřív vypadá jako dlouhý řetěz. „Důležité je, že se může sbalit – každý druh proteinu se přitom balí odlišně.“
Příčina choroby vzniká během sekundy
Celkově je to velmi rychlý proces – protein vznikne během několika sekund a poskládá se během sekundy. Musí se ale poskládat přesně – tato hranice je velmi tenká. A právě to je hranice mezi zdravím a nemocí. Když se totiž proteiny špatně složí, drží se pohromadě, hromadí se třeba v orgánech a nepracují, jak mají. Ale nejen to: „Také pak vznikají toxické druhy, a ty pak zabíjí buňky. Takže špatné sbalování proteinů je vlastně příčinou velkého množství nemocí,“ říká Dobson.
A jde o nemoci, které jsou v současnosti velkým problémem pro moderního člověka – například o Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, cukrovku 2. typu nebo cystickou fibrózu. Celkově je špatné poskládání proteinů příčinou víc než padesáti nemocí, které postihují stovky milionů lidí.
A právě na Cambridgi tento komplexní fenomén studují, aby dokázali vyvíjet v budoucnu přípravky, které by mohly pomoci proti zatím nevyléčitelným chorobám.
