Příčinou Alzheimerovy choroby i cukrovky je špatně sbalený protein, problém chtějí vyřešit na Cambridgi

Vědci z Cambridgeské univerzity popsali, co způsobuje Alzheimerovu chorobu nebo cukrovku druhého typu. Lidí trpících Alzheimerovou nemocí přitom bylo vloni na světě asi 50 milionů, cukrovku druhého typu má celosvětově přes 400 milionů lidí. Do budoucna by jim výzkum v této oblasti mohl pomoci.

Za vším stojí takzvaní dělníci těla – proteiny. „Existuje asi 100 tisíc různých druhů proteinů a dělají úplně všechno. Bez proteinů bychom nedýchali ani nemysleli,“ vysvětluje vedoucí St. John's College na univerzitě v Cambridgi Christopher Dobson.

V DNA je napsáno, co je potřeba v těle udělat a co má umět protein jako dělník, který práci odvede. Proto je třeba ho správně vyškolit, tedy poskládat. Každý protein tvoří aminokyseliny – těch je 20 druhů a jsou to základní stavební kameny. Typický protein tvoří stovky stavebních kamenů, které jsou různě poskládané za sebe.

„Můžeme teoreticky vytvořit víc druhů proteinových molekul, než je atomů v celém vesmíru,“ vysvětluje rozmanitost těchto látek Dobson. Protein nejdřív vypadá jako dlouhý řetěz. „Důležité je, že se může sbalit – každý druh proteinu se přitom balí odlišně.“

Příčina choroby vzniká během sekundy

Celkově je to velmi rychlý proces – protein vznikne během několika sekund a poskládá se během sekundy. Musí se ale poskládat přesně – tato hranice je velmi tenká. A právě to je hranice mezi zdravím a nemocí. Když se totiž proteiny špatně složí, drží se pohromadě, hromadí se třeba v orgánech a nepracují, jak mají. Ale nejen to: „Také pak vznikají toxické druhy, a ty pak zabíjí buňky. Takže špatné sbalování proteinů je vlastně příčinou velkého množství nemocí,“ říká Dobson.

A jde o nemoci, které jsou v současnosti velkým problémem pro moderního člověka – například o Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu, cukrovku 2. typu nebo cystickou fibrózu. Celkově je špatné poskládání proteinů příčinou víc než padesáti nemocí, které postihují stovky milionů lidí.

A právě na Cambridgi tento komplexní fenomén studují, aby dokázali vyvíjet v budoucnu přípravky, které by mohly pomoci proti zatím nevyléčitelným chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 31 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 37 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 19 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.