Nebezpečný prach v práci ohrožuje nejen zdraví, ale také snižuje produktivitu, zjistili vědci

Znečištění životního prostředí škodí zdraví, ale podle posledních studií snižuje špatná kvalita vzduchu také produktivitu práce. Škodí tak nejen pracovníkům, ale i podnikům, informuje o rozsáhlém výzkumu v Číně italský deník La Repubblica.

Studie vypracovaná ekonomy ze Singapurské národní univerzity ukázala, že pracovní schopnosti dělníků ze dvou textilek v Číně, z nichž jedna je v provincii Che-nan a druhá v provincii Ťiang-su, klesají o jedno procento vždy, když koncentrace jemného prachu na pracovišti vystoupí o deset mikrogramů na metr krychlový v 25 po sobě následujících dnech.

Po překonání byrokratických překážek dosáhli autoři studie povolení k přístupu k údajům o kvalitě vzduchu v podnicích. A protože v obou továrnách jsou dělníci placeni podle vykonané práce, která byla každodenně pečlivě vyhodnocována, mohli vědci snadno srovnávat pracovní výkon, čili produktivitu, s tím, jak byli dělníci vystavováni působení jemných prachových částic.

Nejrizikovější znečištění

Jemné částice, které mají průměr pod 2,5 mikrometru, jsou indikátorem závažnosti znečištění ovzduší: jde o částice organického i neorganického původu, které jsou kapalné i tuhé a které vzhledem ke svým malým rozměrům mohou proniknout do hloubi dýchacího systému a dostat se do krve. Přenášejí na svém povrchu různé toxické látky, jako jsou kovy, sírany, dusičnany a organické sloučeniny. Většina lidí, kteří žijí v rozvojových zemích, je vystavena takovým koncentracím jemných částic, které nadnárodní zdravotnické organizace považují za nebezpečné.

V obou sledovaných čínských textilkách se úroveň znečištění den ze dne výrazně měnila, ale celkově byla stále vysoká. V jedné z nich koncentrace jemných prachových částic dosahovala průměru 85 mikrogramů na metr krychlový. Podle Světové zdravotnické organizace by přitom denní koncentrace neměly přesahovat 25 mikrogramů.

Nečekaným výsledkem výzkumu bylo to, že negativní dopad na produktivitu neměly denní změny koncentrace jemných prachových částic, ale trvalé vystavení dělníků znečištěnému prostředí. „Zjistili jsme, že zvýšení koncentrace prachových částic o deset mikrogramů na metr krychlový po 25 dní po sobě snižuje denní produkci o jedno procento a ohrožuje podniky i zaměstnance,“ uvedl spoluautor studie profesor Liou Chao-ming. „Jedno procento se zdá být málo, ale je velmi příznačné,“ dodal.

Vztah mezi produktivitou a znečištěním

Proč se snižuje produktivita, když znečištění vzrůstá, není zatím úplně jasné. Singapurští vědci předpokládají, že v případě vysoké koncentrace prachových částic je znečištění více vidět a to může ovlivnit stav jednotlivce různými způsoby. Kromě pronikání přes plíce do krve může hrát roli i psychika: práce ve značně znečištěném prostředí po dlouhou dobu může ovlivnit náladu či chuť pracovat.

O vztahu znečištění a produktivity práce existuje zatím jen málo vědecké literatury. Například studie Kalifornské univerzity z roku 2017 už prokázala, že baliči ovoce, kteří pracují ve znečištěném prostředí, mohou vykazovat zpomalení ve své činnosti. Když znečištění překračuje deset mikrogramů na metr krychlový, jejich produktivita klesá o šest procent. V tomto případě vědci vyhodnocovali souvislost mezi produktivitou práce a kvalitou vzduchu v průběhu jednoho dne. Avšak čínský výzkum sledoval tutéž souvislost po delší dobu. Zjištěné skutečnosti je však ještě třeba podpořit dalšími výzkumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...