Šestikolový stroj Opportunity, o velikosti motorizovaného golfového vozíku, přistál na rudé planetě 24. ledna 2004 v oblasti zvané Meridiani Planum. Navržen byl tak, aby ujel tisíc metrů a pracoval 90 marsovských dnů (solů). Loni v únoru však už měl za sebou 5000 dnů, během nichž urazil vzdálenost 45 kilometrů.
Galerie: Fotografie pořízené sondou Opportunity na Marsu
„Patnáct let na povrchu Marsu je svědectvím nejen vynikajícího průzkumného stroje, ale i obětavého a talentovaného týmu, který nám umožnil rozšířit oblast objevování na rudé planetě,“ uvedl projektový ředitel Laboratoře proudových pohonů (JPL) NASA v Pasadeně John Callas.
Vozítko Opportunity strávilo na Marsu už 10 let
„Toto výročí je však trochu hořkosladké vzhledem k tomu, že v současné době nevíme, jaký je stav roveru. Děláme vše, co je v našich silách, abychom s Opportunity navázali spojení, ale jak čas běží, pravděpodobnost úspěšného kontaktu stále klesá,“ dodal Callas.
Bouře a nesnesitelné mlčení
Poslední spojení se odehrálo loni 10. června, kdy hustá prachová bouře zakryla západní okraj oblasti Perseverance Valley, kde se rover nacházel. Množství prachu v ovzduší způsobilo nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií.
Bouře, která nabyla celoplanetárního rozsahu, nakonec postupně ustala a nebe nad Perseverance Valley se opět vyjasnilo, ale Opportunity se Zemi už neozval. NASA se stále snaží navázat spojení aktivními pokusy – posíláním povelů a čekáním na reakci robotického výzkumníka – i pouhým „posloucháním“ případných signálů od roveru.
Během své mise stroj mimo jiné našel důkazy o někdejší přítomnosti vody na Marsu. Podpořil tak teorie, že na čtvrté planetě naší sluneční soustavy kdysi mohly být podmínky pro existenci života.
Opportunity byl ze Země vyslán v roce 2003, stejně jako jeho dvojče Spirit. Ten na Marsu přistál o dvacet dnů dříve a odmlčel se 22. března 2010. Poslední pokusy navázat s ním spojení skončily 25. května 2011.
NASA má na Marsu ještě jedno robotické vozítko – Curiosity. Je vybaveno radioizotopovým termoelektrickým generátorem, který využívá přirozený rozpad plutonia 238 a dodává energii dvěma lithium-iontovým bateriím. Díky tomu není sonda na slunečním záření životně závislá a může pracovat nepřetržitě.
