Vědci z Moravy míří na mrazivý jih. V Antarktidě budou uklízet odpadky a zkoumat následky tání ledovců

Nahrávám video
Vědci z Moravy vyrazí do Antarktidy
Zdroj: ČT24

Dvě expedice vypraví tuto zimu do Antarktidy brněnská Masarykova univerzita. Vedle tradiční výpravy na Mendelovu polární stanici na ostrově Jamese Rosse vyrazí vědci i na Nelsonův ostrov, kde si univerzita pronajala základnu od Českého antarktického nadačního fondu. Pronajatou stanici chtějí připravit na budoucí opravy.

  • Loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
  • Zdroj: ČTK

Výzkumníci, kteří míří na základnu Johanna Gregora Mendela, vyrazí 4. ledna a při dlouhé cestě vystřídají letadlo, loď i vrtulník. Nejdříve se letecky přesunou do chilského Punta Arenas, odtud pak doletí na ostrov Krále Jiřího, kde přesednou na vojenskou loď Aquiles. Na ní se expedice co nejvíce přiblíží k základně, aby mohla poslední část přeletět vrtulníkem.

„Na výpravě se zaměříme například na svahové deformace související s odledněním ostrova nebo na odběr vzorků pro datování postupů a ústupů místních ledovců v nedávné geologické minulosti,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Na základnu dorazí celkem 13 členů výpravy, tři z nich budou ženy. Účastnit se jí budou dva technici, lékař a deset vědců z různých oborů, například mikrobiologové, paleontolog či rostlinná fyzioložka. Vědci nebudou pouze z Masarykovy univerzity, ale i z České geologické služby a Ostravské univerzity. Do Česka by se vědci měli vrátit v první polovině března.

Druhá výprava bude bojovat s odpadky

Pouze šestičlenná expedice pak dorazí na Nelsonův ostrov v souostroví Jižních Shetland. Masarykova univerzita si na 99 let pronajala od Českého antarktického nadačního fondu tamní stanici, kterou založil cestovatel Jaroslav Pavlíček. „Naším úkolem bude připravit místo tak, aby v budoucnu bylo možné zahájit rekonstrukci stanice. Půjde především o úklid odpadu, který tam vyplavilo moře,“ uvedl Pavel Kapler, který výpravu povede.

Část odpadu podle něj chtějí výzkumníci přivézt a vystavit v Praze formou uměleckého díla, aby jím upozornili na ohrožení planety odpadky. Odpadu je v místě odhadem šest metrů krychlových – co výzkumníci nepřevezou do Prahy, dopraví k likvidaci do Chile. Stanice by v budoucnu měla sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela.

Předchozí výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků k jižnímu pólu zamířilo koncem loňského roku, zpět se vrátili na začátku dubna. Proti předchozímu roku účastníkům ale nepřálo počasí, práce komplikoval sníh a mráz, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 15 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 17 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 19 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 23 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 23 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...