Vědci z Moravy míří na mrazivý jih. V Antarktidě budou uklízet odpadky a zkoumat následky tání ledovců

Nahrávám video

Dvě expedice vypraví tuto zimu do Antarktidy brněnská Masarykova univerzita. Vedle tradiční výpravy na Mendelovu polární stanici na ostrově Jamese Rosse vyrazí vědci i na Nelsonův ostrov, kde si univerzita pronajala základnu od Českého antarktického nadačního fondu. Pronajatou stanici chtějí připravit na budoucí opravy.

  • Loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
  • Zdroj: ČTK

Výzkumníci, kteří míří na základnu Johanna Gregora Mendela, vyrazí 4. ledna a při dlouhé cestě vystřídají letadlo, loď i vrtulník. Nejdříve se letecky přesunou do chilského Punta Arenas, odtud pak doletí na ostrov Krále Jiřího, kde přesednou na vojenskou loď Aquiles. Na ní se expedice co nejvíce přiblíží k základně, aby mohla poslední část přeletět vrtulníkem.

„Na výpravě se zaměříme například na svahové deformace související s odledněním ostrova nebo na odběr vzorků pro datování postupů a ústupů místních ledovců v nedávné geologické minulosti,“ uvedl vedoucí expedice Daniel Nývlt.

Na základnu dorazí celkem 13 členů výpravy, tři z nich budou ženy. Účastnit se jí budou dva technici, lékař a deset vědců z různých oborů, například mikrobiologové, paleontolog či rostlinná fyzioložka. Vědci nebudou pouze z Masarykovy univerzity, ale i z České geologické služby a Ostravské univerzity. Do Česka by se vědci měli vrátit v první polovině března.

Druhá výprava bude bojovat s odpadky

Pouze šestičlenná expedice pak dorazí na Nelsonův ostrov v souostroví Jižních Shetland. Masarykova univerzita si na 99 let pronajala od Českého antarktického nadačního fondu tamní stanici, kterou založil cestovatel Jaroslav Pavlíček. „Naším úkolem bude připravit místo tak, aby v budoucnu bylo možné zahájit rekonstrukci stanice. Půjde především o úklid odpadu, který tam vyplavilo moře,“ uvedl Pavel Kapler, který výpravu povede.

Část odpadu podle něj chtějí výzkumníci přivézt a vystavit v Praze formou uměleckého díla, aby jím upozornili na ohrožení planety odpadky. Odpadu je v místě odhadem šest metrů krychlových – co výzkumníci nepřevezou do Prahy, dopraví k likvidaci do Chile. Stanice by v budoucnu měla sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela.

Předchozí výprava trvala asi tři měsíce, rekordních 19 účastníků k jižnímu pólu zamířilo koncem loňského roku, zpět se vrátili na začátku dubna. Proti předchozímu roku účastníkům ale nepřálo počasí, práce komplikoval sníh a mráz, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 7 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 8 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 14 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 16 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.