Ruská agentura Roskosmos chce při kosmickém výzkumu dál spolupracovat s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). Je také připravena vyslat začátkem příštího roku do USA delegaci k jednání se šéfem NASA Jimem Bridenstinem. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na mluvčího ruské kosmické agentury. Ruská delegace by měla do Spojených států cestovat na Bridenstinovo pozvání.
Ruský kosmický výzkum chce dál spolupracovat s USA. Chystají se jednání, šéf ruské agentury ale do Států nesmí
Program rozhovorů obě vesmírné agentury hodlají dohodnout do konce listopadu, sdělil mluvčí Roskosmosu. Poznamenal přitom, že program bude konzultován s vedením ruského státu.
Předběžně se počítá s posouzením pracovního plánu pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) do roku 2024 i na delší dobu, včetně možnosti společné přípravy experimentů. „Hlavní důraz má být při setkáních kladen na projednání perspektiv spolupráce v programu týkajícím se Měsíce a při výzkumu sluneční soustavy,“ sdělil mluvčí.
List Houston Chronicle v úterý s odvoláním na mluvčí amerického vesmírného úřadu Megan Powersovou napsal, že NASA pozvala šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina k návštěvě USA počátkem příštího roku. Powersová dodala, že Bridenstine se chce s Rogozinem zúčastnit veřejného fóra, na němž se bude hovořit o „historii a vztazích ve vesmírné spolupráci obou zemí“.
Šéf Roskosmosu zatím do USA nesmí
Agentura TASS v této souvislosti připomněla, že Bridenstine jí dříve v rozhovoru sdělil, že americký prezident Donald Trump rozhodl o dočasném vynětí Rogozina z amerických sankcí, aby mohl šéf Roskosmosu do USA na pozvání NASA přijet. Rogozin byl v roce 2014 zařazen na seznam osob stižených sankcemi vyhlášenými v souvislosti se situací kolem Ukrajiny.
Bridenstine pobýval před více než dvěma týdny v Moskvě a na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a při této příležitosti se také poprvé s Rogozinem setkal.
Rozpory a rozkoly
Vesmírný palác lidstva, stanice ISS, slouží v kosmu už 20 let (zdroj: ČT24)
V posledním roce mezi oběma agenturami vzrostlo několikrát napětí, zejména kvůli únikům informací do ruských médií při nehodách v ruském vesmírném průmyslu. Když došlo na palubě ruského modulu u vesmírné stanice ISS k objevení otvoru, jímž unikal vzduch, objevily se spekulace o tom, že podle ruského vedení má jít o vinu amerických astronautů. Později se dokonce objevily informace o možné sabotáži.
Ruský vesmírný výzkum se potýká v posledních letech s podfinancováním, které vede k většímu množství problémů a technických selhání – naposledy se to stalo na začátku října letošního roku při startu lodě Sojuz. Ta měla na ISS dopravit mezinárodní posádku, ale kvůli poruše musel být start přerušen a posádka se musela po balistické dráze v nouzovém režimu vrátit zpět na Zemi.
Podobné chyby zvyšují americkou nedůvěru k ruskému vesmírnému programu a urychlují snahu o vývoj vlastních cest, jak dopravovat lidský i jiný materiál do vesmíru. Ruský kosmický výzkum je na financích z transportu do kosmu závislý, proto se snaží udržet si dobré jméno. I proto byly agenturou RIA Novosti zveřejněné předběžné výsledky vyšetřování nepodařeného startu Sojuzu.
Události: Nezdařený start rakety Sojuz k ISS (zdroj: ČT24)
Příčina selhání této nosné rakety stále není jednoznačně určena. Potvrzeno není ani to, zda za vše může vadné čidlo dávající signál k oddělení bloku motoru rakety. Podle tohoto zdroje havarijní komise složená z expertů vybraných ruskou kosmickou agenturou Roskosmos znovu prověří celý cyklus výroby a přípravy rakety Sojuz-FG. Cílem je pokusit se zjistit odchylky při výrobě a zkouškách, které mohly vést k havárii.
Týká se to celé výroby v samarském raketovém kosmickém centru Progress, ale i sestavení rakety, testů a předstartovní přípravy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. V poslední době se členové komise klonili k verzi chyby při sestavování rakety, nicméně proti tomu bylo nemálo oponentů. Ukazovali například na to, že čidlo spouštějící oddělení bloku rakety nemuselo být ohnuto při sestavování na kosmodromu, ale až při dopadu prvního stupně Sojuzu-FG na Zemi nebo při nakládání a převozu zbylých částí z Kazachstánu do Samary.